Ovšem druhé střílení sudí odpískal kvůli úmyslnému posunutí branky, takže se to týká i vás.
V brankovišti byl domácí hokejista, který do mě strčil. Měl jsem pouze dvě možnosti: buď spadnout do brány nebo se opřít o tyčku. Jenže v brance bych nebyl vůbec nic platný, nemohl jsem uhnout, abych nedostal gól. Zachoval jsem se, jak jsem se zachoval.
Dva nájezdy v jednom utkání, zažil jste to? A navíc pro vás úspěšné.
Nevzpomínám si, asi ne. První jsem chytil, při druhém při mně stálo štěstí - byla to tyčka. Myslím, že čistá. Necítil jsem, že bych puk nějak zasáhl.
Považujete se za specialistu na nájezdy, třeba jako Dominik Hašek?
V hokeji nemůžu být žádný specialista, musím být brankář na všechno. Hašek sice trestná střílení zvládal parádně, ale on byl výborný celkově. Nájezdy se trénují hodně, při přípravě jsou to vyhecované souboje, jezdí se o „dřeváka“ - kdo bude poslední. O to líp se pak chytají při zápase.
Znal jste recept na exekutory trestných nájezdů?
Ne, ne. Já se ani raději nekoukám, kdo jede, protože to pak zavádí. Člověk si řekne, ten to dává spíš tam, a on pak udělá něco jiného. Raději se soustředím na puk, abych ho chytil.
Asi jste si hodně zachytal, Chomutov na vás vyslal 49 střel...
To je lepší, člověk si pak víc věří, je pořád v permanenci. První třetina byla plná šancí, pak jsme měli navrch my, v poslední třetině zase měl možná Chomutov víc ze hry. A prodloužení bylo o tom, kdo bude mít víc sil a štěstí. Chomutov si v něm vytvořil přece jen víc šancí, proto dal i ten rozhodující gól.
Jak berete hostování, na které vás v prosinci poslaly Karlovy Vary?
Ve Varech udělali, co udělali. Chytám za Ústí nad Labem a snažím se co nejlíp. To je všechno. Svoji situaci beru jako profesionál, jinak to ani nejde.
Ústecký generální manažer David Šaffer se v tisku vyjádřil, že by do play off rád vkročil s vámi a Fikrtem v brance. Co vy na to?
Mně bylo řečeno, že hostování mám do konce ledna.
Je snazší přechod z extraligy do první ligy?
Jednodušší hokej to není, možná trochu pomalejší. Na prvních trénincích se mi to skutečně takové zdálo. V tom je výhoda. Když ale pak člověk trénuje v týmu nižší soutěže, musí si dávat bacha, aby rychle nezapadnul.
Jste spokojený se svými statistikami - dva zápasy, tři góly, úspěšnost zásahů výborných 95,83 procenta?
Hodně lidí na statistiky kouká, ale já mám nějaký svůj vnitřní pocit a o ten mi jde víc než o čísla. Člověk může dostat dva góly, ale neudělá žádnou chybu, tak proč by se tím měl trápit?
V první lize jste se stal miláčkem kadaňských diváků. Jak na dobu před třemi lety vzpomínáte?
Strávil jsem tam tři sezony, tu první, když jsme do první ligy postupovali. Pak jsem šel do Dánska a Karlových Varů. Mám tam stále známé, přátele, občas za nimi jezdím. V Kadani bylo dobře. Proti ní bych měl v ústeckém dresu ještě nastoupit, bude to pikantní zápas. Ale já jsem Kladeňák, takže i tyhle zápasy jsou pro mě zajímavé.
