Cvičíte často na trénincích novinku v prodloužení?
Samozřejmě, že se tomu na tréninincích věnujeme. Při té hře je třeba se udržet na puku a čekat, až chybu udělá soupeř.
Je to podle vás dobrý nápad?
Ano, protože při hře čtyři na čtyři se většinou dostaneme k nájezdům. Takhle máte větší šanci, že se rozhodne ve hře. Je dobře, že se to zavedlo i u nás.
Ve hře třech proti třem není moc prostoru na dobrou přihrávku a podobně. Souhlasíte?
Je to náročnější a je třeba se umět prosadit jeden na jednoho, aby se dva hráči dokázali víc uvolnit. Každý si v prodloužení hlídá svého kluka a je to opravdu o jedné chybě, po ní je třeba hned jít do brány a snažit se zakončovat.
Jste hodně hbitý hráč, který se často dostává do soubojů jeden na jednoho. Vám tedy tím pádem nové prodloužení vyhovuje, ne?
To máte pravdu, v takovém hokeji si já docela libuju. Jsem rád, že jsme s Láďou Škodou dostali dost prostoru a mohli jsme dát i nějakého „fíka“. Byla škoda i přesilovky, kterou jsme měli na konci, a nevyužili jsme ji.
Třikrát jste proti Třebíči vedli o dva góly a nakonec jste získali dva body po nájezdech. Není to pro vás zklamání?
Jsme rádi za dva body a za úspěšné nájezdy, ale škoda ztráty bodu to rozhodně je. Vedli jsme 4:2 a minutu před koncem přišel vyrovnávací gól. Možná to byla trochu smolná branka, kterou bychom určitě dostávat neměli.
Do zápasu jste ale vstoupili dobře, v první třetině se vám dařilo.
Nastoupili jsme na ně dobře, hráli jsme ve vysokém tempu a je pravda, že jsme měli dát víc gólů než jen ty dva. Pak si hráči Třebíče asi řekli, že nemají co ztratit, a chodili nás napadat ve dvou, což se jim vyplácelo. Dostali jsme dost laciné góly.
