Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Šaffer: Bez náplav a jmen jako Šindel má ústecký hokej šanci

Momentka z prvoligového zápasu České Budějovice - Ústí nad Labem. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

27 2014
Ústecký hokej před sedmi lety dotáhl k historickému postupu do extraligy, teď z povzdálí coby menšinový akcionář smutně sleduje úpadek Lvů. Klub dluží zhruba 31 milionů korun, z toho půlku svým majitelům.

"Doufám, že se ústecký hokej zase dostane někam, kde to bude důstojné. V současné chvíli to důstojné není. Protože peníze hovoří," tvrdí David Šaffer, bývalý generální manažer Ústeckých Lvů, který po sestupu z extraligy skončil.

Co s vámi dělají trable klubu?
Po letech, které jsem tam strávil, mě to mrzí. Nemyslím, že to je jen o lidech, ale hlavně o penězích. Byť i lidský faktor v manažerském uchopení řízení klubu je strašně důležitý.

David Šaffer

David Šaffer

Momentka z hokejového derby Ústí - Most.

Momentka z hokejového derby Ústí - Most.

Momentka z hokejového derby Ústí - Most.

Momentka z hokejového derby Ústí - Most.

Kolik akcií máte?
Dvanáct z celkových, kterých je asi do tisíce, nevím přesně. Většinu drží pan doktor Hagan, to je všeobecně známé. Já se teď účastním jen valných hromad, chystám se tedy i na tu úterní. Chci se dozvědět pravdu o celé situaci, asi se budu ptát. Ale pochybuju, že se něco zásadního vyřeší. Jsou připravené nějaké pochody ekonomického charakteru, o kterých se předem zmiňovat nechci.

Jaká je tedy podle vás budoucnost ústeckého hokeje?
Pokud se v něm už neobjeví jména jako Šindel, má zase šanci začít od nuly. Když jsem v roce 2002 přicházel, startoval jsem také od píky. V Ústí se hokej hraje historicky dobře. Řeknu-li to diplomaticky, teď má výkyv, jaké potkají i jiné kluby. Třeba Slavii, Boleslav, Chomutov.

Dluhy jsou zhruba 31 milionů korun. Dá se to zachránit?
Do vlastnických vztahů moc nevidím. Záleží, jestli je ta ztráta účetní, nebo jestli je to reálný dluh vůči nějakým subjektům z prostředí hokeje nebo státu. To nevím. Na valné hromadě bychom se k oficiálním cifrám měli dostat.

Akcionáři jsou prý rozhádaní. Cítíte to taky tak?
Nevím, neboť se s nimi vídám jednou za rok na valné hromadě. S doktorem Haganem jsem se setkal naposledy před 2 lety. Snažím se alespoň trošku finančně přispívat hokeji, byť je to zrnko v písku. Byly tam reklamní smlouvy, nějaké peníze jsem dal. Ale nechtěl jsem víc z důvodu, jaká jména byla ve vedení.

Podnikáte?
Když jsem ukončil kariéru v hokeji, tak jsem přes solární byznys vydělal nějaké peníze. Musel jsem si to vydobýt sám, absolutně nikdo mi nepomohl. I když jsem slýchával, že jsem si v hokeji nahrabal. To je k smíchu, kecy! Veškeré věci, co dneska dělám a co mám, jsem vybudoval sám. Poslední dva roky podnikám v automobilovém průmyslu a v nemovitostech.

V letošní sezoně se opakovalo, že za dluhy může bývalé vedení za éry Kysely a vaší. V jaké situaci jste Lvy v roce 2008 předával?
Nevím, kdo to řekl a jak to myslel. Proběhly nějaké řeči, že prý klub končil ve špatné kondici. Nějaká účetní ztráta sice byla, ale všechno vůči hráčům, státu a dodavatelům, což je dneska problém klubu, bylo vyrovnané! Dluh, s kterým jsem končil u klubu, byl zaviněný především bývalým podnikatelským prostředím a politikou. Byly učiněny nějaké dohody, které se pak vůbec neplnily. To je ale na úplně jiný rozhovor. Jinak osobně si myslím, že dluhy nejvíc narostly za éry Šindela.

Umíte si představit, že akciovka krachne a A-tým převezme občanské sdružení?
Občanské sdružení je vlastníkem licence na 1. ligu. Pokud by tedy akciovka krachla, teoreticky se asi nic neděje. Ale je to jen jedna z variant, kterých je spousta. Musí se sednout ke kulatému stolu a přemýšlet. Ale vím, že lidi v občanském sdružení to dělají dobře.

Nechcete do Ústí zase vstoupit?
Určitě ne v tuhle chvíli. Stejnou nohou nevkročíš do stejné řeky. Minulý rok jsem párkrát na hokeji byl, letos jsem kvůli pracovnímu vytížení neměl čas. Ale když jsem v roce 2002 do klubu nastoupil, taky jsem měl v pokladně oběšenou myš. Vymydleno, začal jsem od nuly. Jde to. Ale holt to bude těžší než před těmi dvanácti lety.

Jak moc?
Řeknu to na plné bomby. Člověk k tomu musí přistupovat jako já. Šel jsem do toho srdcem, jsem Ústečák, patriot a chtěl jsem ústecký hokej někam dostat. Měl jsem jasný cíl a šel jsem za ním jako pitbul. Ať tohle aspoň jeden z lidí, co tam sedí nebo seděli, dokáže stejně jako já. Pak smeknu a hokej zase půjde nahoru. Ale pokud v klubu budou stále náplavy, bude to pořád dokola. Anebo když tam budou lidi, kterým nejde jen o hokej. Dělal jsem to 20 hodin denně, řečeno expresivně jsem to žral - a to mě taky zabilo. Nekoukal jsem napravo nalevo, i když jsem měl kolem sebe dost velký hajzly. Ale když to někdo vezme z gruntu jako tenkrát já, vidím skvělou budoucnost! Moc bych to fanouškům a Ústečákům přál!

Autor:


Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze