Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Deset událostí, které hýbaly šampionátem v Kanadě

Alexander Ovečkin s pohárem pro hokejové mistry světa | foto: Reuters

20 2008
Co si hokejoví fanoušci vybaví při vzpomínce na mistrovství světa v Kanadě? Na co se bude vzpomínat? Redakce iDNES.cz vybrala deset momentů, které šampionátem hýbaly a které – ať už v dobrém či ve zlém – utkvěly v paměti.

1) Prokletí domácích týmů trvá
Je to neuvěřitelné. Už dvaadvacet let nevyhrála mistrovství světa pořadatelská země. Naposledy se to povedlo tehdejšímu Sovětskému svazu na šampionátu v Moskvě v roce 1986. Od té doby řada favoritů selhala.

Smutní hokejisté Kanady po finále

Několik příkladů? V roce 2000 na šampionátu v Petrohradu prohrál rozklížený výběr ruských hvězd i s Běloruskem a Lotyšskem a vůbec nepostoupil do play-off. V roce 2003 vedlo Finsko ve čtvrtfinále nad Švédskem už 5:1, po neuvěřitelném kolapsu prohrálo 5:6. Česko v roce 2004 s Jágrem v sestavě prohrálo už ve čtvrtfinále na penalty s výběrem USA, loni Rusové v nové aréně na Chodynských polích prohráli semifinále s Finskem.

Do této fronty se zařadila i Kanada. Nadupaný výběr vedl po první třetině 3:1, ještě v průběhu třetí části 4:2, ale přenechal Rusku iniciativu a nakonec nádherné finále ztratil, Rusko vyhrálo v ofenzivní partii 5:4 v prodloužení.

2) Rusko slaví titul po patnácti letech
Titul tak oslavilo Rusko. Když už nepadla předlouhá série nezdarů Zlato vystřelil Rusku Ilja Kovalčuk v prodlouženípořadatelských zemí, skončila jiná, podobně dlouhá. Rusko se dočkalo titulu po patnácti letech. V roce 1993 v Německu byl u posledního triumfu ještě jako hráč dnešní ruský trenér Vjačeslav Bykov. Od té doby řada hvězdných výběrů na šampionátech selhala, dočkali se až Ovečkin, Kovalčuk a spol.

Pojítkem se zlatou generací byl kromě kouče Bykova i Sergej Fjodorov, který jako jediný z týmu titul získal, v letech 1989 a 1990 triumfoval s týmem Sovětského svazu. "Rudá mašina se rozjela a teď už neprohraje," prohlásil v euforii Alexandr Ovečkin. "V Rusku jsou teď všichni určitě šťastní. A také opilí. Musí tam být krásná atmosféra," zasnil se Ilja Kovalčuk, střelec zlaté branky v prodloužení.

3) Slovensko hrálo o záchranu
Úplně jiné starosti než Rusové a Kanaďané měli hokejisté Slovenska. Pro ně skončil šampionát sportovní tragédií, hráli o záchranu. Účast trenéru Šuplerovi odřekla řada hráčů z NHL a tým poskládaný převážně z hráčů působících v Evropě na turnaji neobstál. Slováci ve skupině prohráli s Slováky srazila prohra s NěmeckemNěmeckem, pak i přes výrazně zlepšený výkon nestačili na Finy. Překvapení turnaje bylo na světě. Mistři světa z roku 2002, stříbrní medailisté z roku 2000 a bronzoví z roku 2003 se museli smířit s potupným bojem o záchranu.

Kouč Júluis Šupler se během pár dní stal z uznávaného odborníka psancem. Slováci se po dvou výhrách nad Slovinskem mezi elitou zachránili, ale už samotné duely o záchranu byly pro Slovensko potupou.

"Národní sport je na kolenou. Bolest slovenského hokejového fanouška je dnes asi nejsilnější v samostatných dějinách od roku 1993. Výběr Slovenska sice není elitní, ale takovýto výsledek si ani on nezasloužil," napsaly emotivně stránky hokejportal.sk. "Budeme hledat příčiny, které nás do tohoto stavu dovedly, a budeme samozřejmě vyvozovat důsledky," prohlásil ihned po turnaji šéf svazu Juraj Široký.

4) Češi podruhé neprošli do bojů o medaile
Česko bylo v Kanadě ve zcela jiné pozici než bývalý federální partner. Trenér Hadamczik sestavil tým, který mohl směle pomýšlet na boje o medaile. Po lehké výhře 5:0 nad Švýcarskem v osmifinálové skupině už některá média prorokovala silnému a vyváženému týmu atak na zlato. Zklamání. česko podruhé za sebou neprošlo do bojů o fináleJenomže přišla utrápená výhra na nájezdy nad Běloruskem, kdy remízu ještě zachraňoval sporný Rolinkův gól nohou, prohra se Švédskem a následně i čtvrtfinálová prohra se stejným soupeřem.

"Je to pro mě obrovské zklamání," prohlásil kouč Alois Hadamczik sklesle. U reprezentace končí a dobře ví, že se na jeho působení u týmu nebude hledět jako na úspěšné.

Co českému týmu chybělo? Určitě větší jistota na brankářském postu. Milan Hnilička nic vysloveně nepokazil (snad kromě zápasu se Švédskem v osmifinálové skupině), ale také nepředvedl žádný nadstandardní výkon. Český tým na turnaji zaujal, zejména elitní řada Erat - Hlinka – Eliáš okouzlovala parádní souhrou, je ale fakt, že Česko v žádném měření se silným týmem neobstálo, prohrálo jak s Ruskem, tak se Švédskem, a to dokonce dvakrát

5) Američany rozlítil neregulérní gól
Šampionát měl i jeden pořádný skandál. Videorozhodčí uznal v zápase osmifinálové skupiny F Finsko – USA neregulérní gól. Kotouč zřetelně prošel po střele od modré do branky boční síťkou. Američané, kteří v té USA - Finskodobě vedli 2:0, nakonec zápas ztratili. Finy gól, který neměl platit, nasměroval k obratu. Závěr utkání byl hodně emotivní, hráči se porvali.

"Na co se tam sakra videorozhodčí koukal? Viděl jsem ze střídačky, že puk šel boční sítí," zuřil po utkání kouč John Tortorella. "Ten člověk u videa musí mít vážné problémy s očima. Potřeboval by doktora," řekl americký kouč. Amerika se s Finskem utkala ještě ve čtvrtfinále, to Finové vyhráli 3:2 v prodloužení a pro Ameriku šampionát skončil. Finsko na turnaji získalo bronz.

6) Diskutovaný systém byl ještě horší než jindy
Systém mistrovství světa má už dlouhá léta své kritiky. Pro hokejové velmoci je prvních šest zápasů ve skupinách jenom nutným zlem. Ke klopýtnutí, jaké letos předvedli Slováci, nedochází často. Zápasy základních a osmifinálových skupin Kanaad hrála čtvrtfinále se slabým Norskem, na turnaji se s ním potkala podruhé. S Čechy si nezahrála.jsou často málo emotivní, častokrát jde jen o povinná vítězství nad outsidery a o nasazení pro čtvrtfinále.

Po šesti zápasech najednou dostane turnaj spád. Ve čtvrtfinále pro čtyři poražené týmy končí a všechny předchozí výsledky jsou zapomenuty. Turnaj tak vlastně začíná až v samotném závěru a to mu na atraktivitě nepřidává.

Letos byl systém ještě horší než obvykle. Vzhledem ke vzdálenosti pořadatelských měst se soupeři ve čtvrtfinále nesetkávali křížem mezi skupinami, ale v rámci osmifinálových skupin. Česko tak narazilo znovu na Švédy, Američané na Finy, Rusové na Švýcary, tedy na soupeře, s nimiž hráli generálku před čtvrtfinále. Řada atraktivních duelů mezi velmocemi odpadla. Hrála se vlastně dvě mistrovství světa, zbylé týmy, které prošly sítem, se potkaly až v semifinále. Jediné pozitivum: za rok ve Švýcarsku se bude zase hrát systémem jako obvykle.

7) Šampionát Kanadu nepobláznil
Oslava sta let od založení Mezinárodní hokejové federace. První mistrovství světa v zemi, která lední hokej světu dala. Šampionát vyvolával velká očekávání. Ale také obavy: jak turnaj obstojí v konkurenci Stanley Cupu? Příliš neobstál, ale ostudou také neskončil. Když ve Kanadské fanoušky šampionát příliš nevzrušovalfinále hřmělo zaplněnou arénou v Quebeku hromové "Let's go Canada," mrazilo z toho v zádech, ale dřívější zápasy Kanady ani nebývaly vyprodané a ostatní utkání Kanaďany ani tolik nezajímala.

Přesto se turnaj zařadil na třetí místo v návštěvnosti. Víc fanoušků přišlo jen na zápasy mistrovství světa 1997 ve Finsku a mistrovství světa 2004, které hostilo Česko. V Praze a v Ostravě zhlédlo šampionát celkem o 75 tisíc lidí více a atmosféra byla také lepší než v Kanadě. "Chtěli jsme rekord. Na druhé straně jsme měli obavy, aby měli lidi o turnaj zájem. Kdyby nám někdo před šampionátem řekl, že přijde čtyři sta padesát tisíc diváků, byli bychom šťastní," liboval si Bob Nicholson, prezident Hockey Canada.

I když se na turnaj v Kanadě nebude vzpomínat jako na mimořádnou událost, účel splnil. Uspořádat šampionát v Kanadě bylo totiž dlouhodobým cílem Mezinárodní hokejové federace. Její šéf René Fasel tak mohl po skončení mistrovství světa spokojeně prohlásit: "Vrátíme se. Je to jen otázka času. Turnaj byl úspěšný z hlediska fanoušků, televizní sledovanosti i IIHF."

8) Heatley suverénně ovládl statistiky
Ofenzivní kometou šampionátu se stal Dany Heatley z Ottawy. Kanadský reprezentant si v devíti zápasech připsal úctyhodných dvacet bodů za dvanáct gólů a osm asistencí. Převzal cenu po nejlepšího Dany Heatley, největší palebná síla Kanadyútočníka turnaje a pro nejužitečnějšího hráče. Samozřejmě nechyběl v All Star týmu. Jenomže to všechno by vyměnil za triumf Kanady.

"Je to velké zklamání," přiznal mistr světa z let 2003 a 2004 po finálové prohře s Ruskem. Přitom podle Heatleyho Kanada držela otěže utkání. "Vedli jsme před třetí třetinou o dva góly, hráli jsme do té doby velice dobře. Ale pak jsme dali Rusům moc prostoru a oni mají několik opravdu dobrých střelců. Myslím, že jsme chtěli moc brzy bránit náskok," pravil sklesle kanonýr Ottawy.

9) Pozdější šampioni řešili brankářský problém
Rusko, které nakonec získalo zlato, řešilo na začátku obrovský Rusko spasil gólman Jevgenij Nabokovproblém. Ještě před turnajem se zranil gólman Varlamov, v zápase s Českem si hráči borné sami zranili Alexandra Jerjomenka a týmu pozdějších šampionů nakonec zůstal na brankářském postu pouze Michail Birjukov. Jeho případné zranění mohlo znamenat vážný problém.

Narychlo se hledala náhrada. A Rusy nakonec spasil krach San Jose ve Stanley Cupu a příjezd Jevgenije Nabokova. Tým s velkou oporou v zádech se rozehrál, nabyl sebejistotu, stmelil se a došel až na vrchol.

10) Němcům hrozila kontumace výsledků
Byla to pořádná ostuda. Hokejistům Německa hrozilo vyloučení z turnaje. Proč? Na turnaji nastoupil kanadský rodák Jason Holland. Pravidla IIHF mluví jasně: pokud hráč reprezentoval jednu zemi, musí v té druhé, jejíž dres má obléknout, působit alespoň čtyři roky. A to Holland Kvůli startu Jasona Hollanda hrozila Němcům kontumace výsledkůnesplňoval. V roce 1996 totiž na šampionátu dvacítek reprezentoval Kanadu a v Německu před šampionátem v Kanadě odehrál jen tři sezony.

Německu hrozila kontumace zápasů a Slovákům svitla naděje, že se přece jen vyhnou bojům o záchranu. Jenomže direktoriát turnaje ponechal výsledky Německa v platnosti, potrestal jenom německý hokejový svaz a obránce Hollanda z turnaje vyloučil. "S tímto rozhodnutím samozřejmě nejsme spokojení, ale musíme ho respektovat," komentoval situaci generální sekretář slovenského svazu Igor Nemeček. Slovensko tedy muselo hrát o záchranu.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze