Absolutne s nima souhlasim. Finale se ma rozhoudnout ve hre.

šmarjá ať nekňučej, v nájezdech mají obě strany vyrovnané šance. Nechápu, co je na tom nespravedlivého, podmínky mají všichni stejné. Ať chlapci potrénují a mají to :P

Na celé věci je paradoxní, že Kanadě se nelíbí nájezdy a přitom v NHL z prodloužení udělali frašku hrou 3 na 3. Když to IIHF převzala a Kanada prohrála se Švýcarskem, Kanaďané se vyjadřovali ve smyslu, že hra 3 na 3 je loterie, čímž sami sebe obhajovali, jako kdyby se Švýcarskem jinak než náhodou prohrát nemohli.

Takže když prohrají nájezdy, je to jen "dovednostní soutěž". Když prohrají prodloužení, je to jen "loterie".

Smutné je, že IIHF leze neustále Emerice do zadku a za posledních pár let změnili pravidla hokeje víckrát, než předtím za 20 let. I ty nájezdy jsou pokaždé jinak dlouhé a pak z toho lezou komické situace, jako když rozhodčí ani nepochopil, kdy nastal konec utkání... (viz naši s Finy)

Každý má vždycky svůj názor a nelze se nikdy zavděčit všem, ale v zásadě si každý může odpovědět na dotaz: Vadí něčemu, když se zápas hraje na 3x20 minut + případné prodloužení 10 minut + případné nájezdy po pěti??

Já myslím, že to nevadí ničemu - jsou to prostě pravidla a pořád to je hokej.

V tomto je NHL daleko spravedlivější soutěží...

Pořád jsem nepochopil, v čem je spravedlivější, když zápas ve 135. minutě rozhodne nějaká "šmudla"... V čem je spravedlivější, když takto prohraje v zápase lepší tým?

Ono by asi chtělo pochopit, že sport není vždycky spravedlivý a pak člověk snáz akceptuje, že někde je pravidlo zlatého gólu, jinde stříbrného a jinde rozhodnou nájezdy (penalty) nebo i prachsprostý los.

Spíš bych se zamyslel nad celým play-off, kdy 1 zápas rozhoduje, zda je celá sezóna úspěch či neúspěch. Letos na to dojely zejména USA, vyhrály skupinu a padly se 4. Finy (aneb můžete mít po skupině 21 bodů, soupeř může při souhře výsledků postoupit se 6 body, ale pak se mu jedno utkání povede...).

Tedy (když už tam "musí" být 16 týmů) - ze skupin postoupí po 3 týmech, výsledky s postoupivšími ze stejné skupiny se počítají, tak sehrajete jen 3 další zápasy s nejsilnějšími týmy druhé skupiny (kdysi se takle hrály osmifinálové skupiny). Celkem tedy tým sehraje na MS 10 utkání a vítězem se stane ten, kdo nejvíce bodoval ve vzájemných utkáních toho roku nejsilnější šestky. A pak už nějaké nájezdy v jednom utkání nehrají až takovou roli (pokud by se např. nepřistoupilo i na remízu po prodloužení).

Zase ufňukaní Kanaďani, dejte jim plyšáka

Já souhlasím...V tenise je tiebreak,ale pořád jde o stejnou hru se stejnými pravidly.Ale například ve Wimbledonu(není to tak dávno) se tahal Isner s Mahutem 70:68 a všichni na to vzpomínají!!!Taky nešli v pátém setu trefovat tenisákem plechovky!!!Tady se řeší co ti chudáci diváci,ti by to přece nevydrželi,ráno přece vstávají do práce...To je tak přízemní a strašně praktické...Šlo o mistra světa v ledním hokeji a né o mistra světa v nájezdech!!!Takže se mělo hrát dokud se nerozhodne!!!Ale jde pouze o můj názor...

Uvádíte jako příklad tenis a přitom i tady vymysleli tzv. super tiebreak (aplikováno hlavně u čtyřher), což je podle mě totální hovadina. Jeden set vyhraje jedna dvojice jasně, druhý ztratí náhodou v tiebreaku a třetí set je zase (jen o pár míčků delší) tiebreak.

Stejne dali gol z nafilmovanyho faulu.

Myslím, že odpor k nájezdům vychází z přesvědčení, že jde o náhodné rozuzlení vyrovnaného zápasu, zatímco gól ze hry náhodný není. Jenže to je nesmysl: rozhodující gól může být mnohem větší souhra náhod, než 5 nájezdů. Místo breku by se tak Kanaďani měli nájezdy lépe naučit.

No tak měli dát góla v prodloužení, když nechtěli nájezdy