"Užívám si to moc. Doufám, že to tak bude pokračovat," říká šestadvacetiletý útočník.
Na šanci si ve Slavii musel počkat, ale teď důvěru vrací solidními výkony. Prosazuje se v extralize, neztratil se ani v Lize mistrů.
Byla to právě Vondrkova branka, která Slavii nastartovala v domácím utkání proti Linköpingu. Pamatujete? Rozjel se s pukem ve vlastním obranném pásmu, podél levého mantinelu zavezl puk až za branku, obkroužil ji a skóroval.
Do té doby nevýrazná Slavia po Vondrkově vyrovnávací trefě na 1:1 ožila a zápas dovedla k přesvědčivé výhře 4:2. "To bylo super. Začali jsme zakřiknutě. A pak nás ten můj gól nastartoval," usmívá se.
Těší se i na odvetu. "Je to nová zkušenost. Další zajímavá konfrontace se Švédy," říká Vondrka.
I když v zápase zdánlivě o mnoho nejde a ve Slavii očekávají, že hlavní bitvu o semifinále Ligy mistrů svede Slavia až 3. prosince v domácím utkání s Curychem, nebere Vondrka dnešní zápas v Linköpingu na lehkou váhu.
"Když vyhrajeme a Curych s Linköpingem prohraje, tak jsme v semifinále," připomíná postupový klíč. O nějakém podcenění duelu nemůže být řeč. "Bereme jakýkoli bod, ale jedeme tam vyhrát," vyhlásil sebevědomě.
A právě sebevědomí doprovází výkony Michala Vondrky od začátku sezony. Na levém křídle elitní formace doplňuje kapitána Josefa Beránka a střelce Davida Hrušku. A kromě defenzívních úkolů dává i důležité branky.
"Tuto sezonu je to daleko lepší než kdykoli předtím. Už i loni jsem hrál docela dost, ale teď je to super. Hodně si to užívám a doufám, že to tak bude pokračovat dál," prohlásil.
Na šanci ve Slavii dlouho čekal. Několik let se musel vyrovnávat s místem ve třetí čtvrté formaci. To je ale pryč. "Beru to, že jsem si pozici v týmu vybojoval. Ve Slavii jsem pět let a hodně jsem si to tady vytrpěl. Teď to přináší ovoce," libuje si.
Důvěra trenéra Růžičky se projevuje i tím, že Michal Vondrka patří mezi tradiční exekutory samostatných nájezdů. "Poprvé na ně došlo v Liberci, Růža říkal, abych jel, proměnil jsem ho a od té doby na ně chodím. Akorát v Curychu jsem nedal. Co se dá dělat, pokaždé to vyjít nemůže," pokrčí rameny.
Na pohodě Michala Vondrky se projevuje i rodinné zázemí. Jen čtyři dny po zisku titulu se Slavií se jeho ženě narodila dcera Rozárka. Během play-off pořád čekal na novinky a i když se finále natáhlo na maximálním počet zápasů, porod první dcery nepropásl.
Z tréninků teď pospíchá domů. "Když je možnost, tak si to užívám. Teď jsme začali s malou chodit plavat, tak máme další zážitky. Je to sluníčko. Když se na vás usměje, hned máte jinou náladu. Z negativních myšlenek vás to hned dostane," tvrdí. I díky tomu prožívá Michal Vondrka nejlepší momenty hokejové kariéry.
