Od té doby, co Jágr z Pittsburghu odešel, nevynechá zdejší publikum jedinou příležitost připomenout útočníkovi Rangers, že není vítaným hostem. Považuje ho za zrádce.
Teenageři i senioři, muži i ženy bučením provázejí každou jeho akci. A to se v sobotním zápase NHL ani moc nerozparádili, protože to českému hokejistovi příliš nešlo a ani jednou nevystřelil.
Pro Jágra, který v 90. letech v Pittsburghu býval kapitánem, nedotknutelnou superstar i reklamní hvězdou, to musí být zklamání, ba očistec. V aréně, jíž se pro její tvar eskymáckého obydlí přezdívá Igloo, se leckdy trápí. A mluvit se mu o tom nechce.
"Jak by se mi tady hrálo? Normálně, pořád stejně," řekl po vítězství Rangers 4:3.
Ale komu by takový příval zloby nevadil... Člověka otravuje, bere mu energii. Asi i proto Jágr v posledních šesti partiích v Pittsburghu posbíral jen dva body (1+1).
"Jaromíra to mrzí. Když to slyším, bolí mě to i za něj," říká Dagmar Rigdová, která s manželem chodí na Penguins často. Oba do Spojených států emigrovali před 37 lety a dlouho se přátelí s rodinou Jágrů.
Proč je veřejným nepřítelem?
Snad každý občan Pittsburghu kdysi zbožňoval křídlo s číslem 68 na dresu. Jágr pomohl Penguins ke dvěma Stanley Cupům. Když na jaře 1999 dotlačil bankrotující klub do čtvrtfinále play-off a o pár milionů dolarů tím zvýšil jeho příjmy, asi ho zachránil před krachem. Ale hlavně večer co večer bavil obecenstvo.
"Vybavuju si jeden jeho gól proti Islanders, to byl ještě kluk, co neuměl skoro ani slovo anglicky. Prohodil si puk mezi beky, ti se srazili, všichni lidi na stadionu vyskočili a křičeli nadšením," vzpomíná statný chlap Jan Rigda, který se v Pittsburghu vypracoval na vysoký post v ocelářské společnosti US Steel. "Takových okamžiků byla spousta. A holky jak na něj letěly!"
Na tribunách visely transparenty dokonce i v češtině.
Jedem, Jágr!
On strili, on skoruje.
Živio, Jágr, živio!
Popularitu si užíval. Říkal: "Hraju proto, aby si lidi po zápase vyprávěli: Viděls, co ten Jágr udělal?"
Teď je z něj ve stejné hale veřejný nepřítel. Fanoušků s jeho dresem se v Igloo v sobotu objevilo jen pár. Diváci už mají jiný idol: mladého kapitána Sidneyho Crosbyho, který předvádí stejné kousky jako kdysi stejně mladý Jágr.
"Jágr je fajn kluk, ale sám si nadělal problémy," tvrdí prošedivělý taxikář se slovinskými předky na trase mezi letištěm a centrem města.
"Na nikoho se tady nebučí tolik jako na Jágra," tvrdí novinářka Shelly Andersonová z deníku Post-Gazette a nezdá se, že by ho litovala. "V poslední sezoně v Penguins prohlásil, že umírá zaživa. A každý si to pamatuje. A když si fanoušci uvědomí, že třeba ještě teď mohl válet za Pittsburgh, ještě víc se naštvou."
Sezona 2000–2001 byla pro Jágra vůbec zvláštní. Na podzim se mu nedařilo. Přel se s Ivanem Hlinkou, nezdály se mu nové pořádky, které nový kouč zaváděl.
prosinci se překvapivě a velkolepě vrátil na led majitel klubu Mario Lemieux a postrčil Jágra k jeho páté Art Ross Trophy pro vítěze bodování NHL. Jenže v médiích se začaly probírat kapitánovy soukromé aféry. Při play–off Lemieux pronesl, že by Jágr mohl trochu víc zabrat.
"Přitom hrál Jaromír i nemocný a zraněný, to nikdo nenapsal," tvrdí Jan Rigda.
Jágr už nebyl nedotknutelný, což nesl velice těžce. "Můžete si myslet, že vás v Americe berou, ale ono to je kolikrát jen zdání," řekl hokejistův otec Jaromír Jágr starší.
"V Pittsburghu tehdy na kluka neměli peníze, ale nemohli to přiznat před veřejností. Vždyť ho tam deset let milovali! Mario věděl, že se ho musí zbavit. A tak na něj najednou vytáhli herny, sázení, daně… Byla to cílená kampaň. Udělali z něj grázla, aby ho zlikvidovali v očích fanoušků. Povedlo se jim to."
V létě 2001 Jágra vyměnili do Washingtonu.
Lidi jsou zblblí!
Pod stropem Mellon Areny se nedá přehlédnout "Ring of Honor", fotografická galerie největších osobností historie Penguins. Jágr v ní má prominentní místo uprostřed, vedle samého Lemieuxe. Když po sobotním utkání kráčel chodbami arény k autobusu, hlásila se k němu řada kolemjdoucích. Někteří na něj čekali, aby s ním prohodili pár slov.
"Lidi jsou zblblí," tvrdí Martin Straka, bývalý útočník Penguins, jenž se s Jágrem opět sešel v Rangers. "Jdeme tady s Jardou na jídlo, každý ho zdraví a večer na něj v hale stejní týpci bučí!"
Reakce diváků umocňuje skutečnost, že Rangers jsou v zámořském hokeji něco jako Sparta. Má hodně příznivců, ale ještě víc odpůrců.
Jágr tak dokonale splňuje představu o padouchovi a nevděčníkovi.
|
