Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Do reprezentace se Kohn prostřílel z Finska

14 2004
Praha - V roce 2002 ukázal v rodném Uherském Hradišti Stanley Cup, který získal s Detroitem. Nyní válí hokejový útočník Ladislav Kohn ve finském Espoo, je čtvrtým nejproduktivnějším hráčem tamní ligy. A v devětadvaceti letech se chystá na reprezentační debut, s národním týmem odletí ve středu na moskevský Rosno Cup.

Překvapila vás nominace na turnaj?
Když se mluvilo o nominacích, tak se mluvilo spíš o mladších hráčích. Když tam teď sedím u stolu, tak se to jenom potvrzuje. Jsou tam samí mladí kluci. Proto jsem byl překvapený, že se mezi nimi objevilo i moje jméno.

Ale vaše jméno figurovalo ve výběru už před Karjalou. To vás zastavilo zranění...
Předtím, když se hrálo ve Finsku, tak jsem trochu čekal, že mě trenéři pozvou, ale kvůli zranění to nevyšlo. Podruhé, do Moskvy, jsem to zase tolik nečekal. Ale jsem samozřejmě potěšen. Rád jsem nabídku přijal.

Už jste stoprocentně fit?
Já jsem v pohodě, naopak moje manželka je v šestém měsíci. Právě předtím, než jsem odjížděl, byla ve špitále. Ale všechno bylo v pořádku. Také se mohlo stát, že bych nikam nejel. Nechtěl jsem ji tam nechávat samotnou. Čeká naše první dítě. Ale byla statečná a říkala, že mám jet.

Už víte, jestli budete mít syna, nebo dceru?
V březnu budeme mít kluka, moc se těšíme.

Kdy a kde jste se oženil?
Ženil jsem se v létě v Santa Barbaře v Americe. Manželka je Britka, ale v Americe žije asi dvacet let, takže si myslím, že už se cítí jako Američanka.

Plánujete, že se s rodinou usadíte v Česku, v rodném Uherském Hradišti, nebo spíš v Americě?
Máme dům v Uherském Hradišti, i v Los Angeles. Zatím jsme o tom moc nepřemýšleli a je to tak půl na půl. Pár let bych ještě chtěl vydržet hrát hokej, když mi to zdraví dovolí. Pak, až ta situace nastane, tak si o tom promluvíme a rozhodneme se, kde zakotvíme.

Máte bohaté zkušenosti z NHL, získal jste Stanley Cup, ale v reprezentaci vás čeká debut. Budete nervózní?
Zkušenost to bude velká. Moc se těším. Ale na nervozitu jsem zatím neměl čas. Běhal jsem s manželkou po doktorech, pak jsem přijel sem. Moc jsem nad tím zatím nepřemýšlel. Ale před zápasem to určitě přijde. Navíc na úterním zápase ve Frýdku-Místku bude hodně přátel, takže budu chtít něco uhrát. Snad mi ta nervozita nebude bránit v tom, abych hrát tak, jak můžu.

Pak poletíte s týmem na Rosno Cup. Moskva není příliš oblíbeným cílem cest hokejistů. Těšíte se tam?
V životě jsem v Moskvě nebyl. Byl jsem akorát na soustředění s týmem v Litvě. Rád cestuju, bude to pro mě zase něco nového. Těším se tam.

Když rád cestujete, asi si nenecháte ujít procházku po centru Moskvy, že?
Budu se informovat u kluků, co v Rusku hrají nebo hráli. Tomáše Vlasáka se zeptám, jak to tam chodí. Dají mi zprávy, kam chodit, nebo nechodit. V pátek budeme mít volno, tak se určitě půjdu projít a podívat se na Rudé náměstí.

Už jste zmínil, že je v kabině hodně mladých hráčů. Koho z nich jste znal před srazem?
S Tomášem Kaberlem jsem se potkal v Torontu. Jirka Fischer, kterého znám z Detroitu, bohužel nepřijede. Jinak s Tomášem Vlasákem jsme byli ve dvacítce. To je tak asi všechno. Ostatní znám ze soupisek, nebo jsem proti nim třeba někdy nastoupil.

Hrajete finskou ligu. Sedí vám tato soutěž?
Styl hry se nejvíc podobal tomu americkému. Hraje se nahoru - dolů, asi se nebrání tolik jako ve švédské nebo v ruské lize, co jsem slyšel. Je to atraktivní hokej, hraje se hodně do těla. To mi sedí. Právě tím, že se to blíží Americe, kde jsem hrál asi devět let. Když už si mám zvykat na přesun na evropský hokej, je pro mě finská liga asi nejlepší.

A na ledě to potvrzujete. Jste čtvrtý nejproduktivnější hráč soutěže, dal jste už devatenáct gólů, jenom o jeden méně, než v minulé sezoně.
Daří se mi. Můj styl hry se nemění, ale poslední dva roky hraju se dvěma klukama v lajně. Jsme sehraní, víme, co kdo může dělat na ledě, jsme na sebe zvyklí. Proto se mi asi víc daří.

Výsledky klubu ale zatím příliš optimistické nejsou, jste v tabulce až jedenáctí. Ambice klubu jistě byly vyšší, že?
V klubu jsou vždycky ambice vysoké, ale nikdy jsme na ně nedosáhli. Určitě se musíme dostat do play-off a tam se uvidí. Mančaft na to papírově má, tak to musíme zvládnout. Nevidím důvod proč by se to nemělo povést.

Láká vás někdy v budoucnu česká liga? Tu jste si prakticky nikdy nezahrál, až na tři zápasy v kladenském dresu počátkem devadesátých let...
Doma jsem naposledy hrál asi před deseti lety, na soustředění v Příbrami s dvacítkou. Nevím, českou ligu vlastně ani neznám. Ve Finsku, když něco dávají, tak švédskou ligu. Určitě by mě to jednou lákalo, ale žádné jednání jsem zatím nevedl. Ale když se jednou ta možnost naskytne, rád bych se vrátil a ukázal se před domácím publikem. Ale ve Finsku se mi líbí, daří se mi tam, takže nemám důvod měnit.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze