Už to vypadalo, že odejdou do kabiny za nerozhodnutého stavu 0:0. Jenže v závěru třetiny selhali: nejprve inkasovali v oslabení a pak soupeři dovolili přidat druhou trefu vteřinu před koncem.
"Dva góly do šatny, s tím se potom těžko hraje," přiznal po duelu brankář Dominik Furch. Hráč, na kterého všichni ostatní jen spoléhali. Odolával, ve zmiňované přesilovce Plzně však nic nezmohl. Ani druhý gól se nedá vyčítat jemu: po prohraném buly ve vlastním pásmu nechali jeho spoluhráči Kratěnu před brankou dorazit puk z bezprostřední blízkosti do sítě.
"Asi to tak bylo," řekl Furch po krátkém přemýšlení. Bylo vidět, že nechce své parťáky potopit, ale jiná odpověď ho nenapadla. I když už bylo půl hodiny po zápase, pořád na něm bylo vidět zklamání. To při odchodu do kabin po první třetině vztekle bouchal hokejkou.
"Samozřejmě jsem byl z toho závěru naštvaný, protože místo nerozhodnutého stavu jsme prohrávali o dva góly," nezastíral. "Připadalo mi, že začneme hrát až v okamžiku, kdy prohráváme. To se ale zápasy už těžko otáčí," dodal rozmrzele.
Slávisté sice v závěru dokázali zápas ještě zdramatizovat. Ačkoli dlouho prohrávali 0:3, Tomica přesně tečoval Jelínkovu střelu a Kadlec o chvíli později využil přesilovku. Jenže na vyrovnání už hosté nedosáhli. Navíc po většinu zápasu nebyli vepředu příliš nebezpeční a nedostávali se do šancí.
"Není to příjemné sledovat z branky," přiznal Furch, který těžko hledal slova na jakoukoli otázku. "Holt jednou to lepí, jednou ne."
A co tedy zlepšit do pátečního utkání? "Asi bychom měli začít hrát od začátku," reaguje dobře známou odpovědí. Nakonec však přece jen přidá: "Aspoň jsme si dokázali, že ty góly můžeme dát, když se budeme tlačit do brány a budeme o něco agresivnější."