Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hašek má vlastní medaili. Ale na bankovkách být nechci, tvrdí

Bývalý hokejový brankář Dominik Hašek se svou pamětní medailí. | foto: ČTK

21 2015
V NHL hrál zápasy téměř obden, v extralize i ruské KHL dvakrát či třikrát týdně. V podobném tempu - s dávkou nadsázky - teď Dominik Hašek obráží i oslavy na jeho počest. V listopadu byl v Torontu uveden do Síně slávy NHL, před pár dny v Buffalu vyvěsili jeho dres s číslem 39, v úterý mu zase v­ Jablonci vyrazili pamětní zlatou medaili. A v květnu ho během světového šampionátu v Praze čeká vstup do Síně slávy Mezinárodní hokejové federace.

„Nejsem si jistý, jestli si to užívám, protože jsou s ­tím spojené věci, na které jsem nebyl zvyklý. Třeba proslovy. Zkrátka, hrát hokej bylo jednodušší.“

Kterého z těch ocenění si nejvíc vážíte?
Jednoznačně Hall of Fame (Síň slávy NHL) v Torontu. Každý hokejista - a já nejsem výjimka - vám pravděpodobně řekne to samé, že je to největší možné uznání. Ano, je hezké, když jste oceněný na klubové úrovni jako já v Pardubicích či Buffalu, ale být v Síni slávy v Torontu je nejprestižnější. Je to tradiční, nejstarší ocenění, proto si toho tak vážím, proto to beru jako číslo jedna. Ale jsem rád, že už ta ocenění končí. To poslední přijde během šampionátu v Praze, kde budu uveden do Síně slávy IIHF společně s Robertem Reichelem.

Fotogalerie

I to bude bezesporu výjimečná událost.
Zatím nevím, jak to tady bude připravené. Ale těší mě, že jsem tam s ­Robertem, který udělal tolik pro české národní mužstvo. Já jsem téměř vždycky bojoval o Stanley Cup, a tak jsem neměl v 90. letech a po roce 2000 možnost tolik reprezentovat. Robert tu možnost měl, je trojnásobný mistr světa a je příjemné, že s takovou osobností vstoupíme do Síně slávy spolu.

Dočkal jste se ale i pamětní medaile, které se obvykle razí velkým personám z historie.
Beru to jako uznání a poděkování za tu moji hokejovou kariéru. Je to příjemný pocit, ale já jsem ještě žijící sportovec, tak nechci hodnotu své medaile přirovnávat ke Karlu IV. či prezidentovi T. G. Masarykovi. K těm mám daleko. Hokej jsem navíc pro takové ceny nehrál. Ten jsem hrál pro vítězství.

Ale pamětní medaile vystihuje vaši hokejovou kariéru, že?
To ano. Na jedné straně je kresba z­ unikátní fotografie, kde jsem jako kluk poprvé s tátou na bruslích v­ Pardubicích na rybníku, na druhé straně je zase kresba z mé poslední sezony v Moskvě. Krásně to ukazuje kariéru.

Na bankovky byste nechtěl?
V žádném případě. Tam ze sportovců možná jednou bude Emil Zátopek či Věra Čáslavská - oni si to zaslouží. Já jsem někde za nimi. To bych musel kandidovat na prezidenta, abych na bankovkách jednou posmrtně mohl být.

Tak po Naganu se křičelo: Hašek na Hrad.
Ale kvůli bankovce do toho nepůjdu. Já jsem rád, že jsem na medaili, protože výtěžek ze zlaté i stříbrné medaile (zlatá stojí 25 tisíc a stříbrná 1 450 korun), půjde Nadaci Terezy Maxové.

Autor:


Témata: Dominik Hašek

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze