Dokáže tak posoudit, co je zapotřebí k titulu, jak vypadá cesta vzhůru a kde se na oné pouti nachází právě klub s modrobílými barvami.
"V prvé řadě musí být kvalitní mančaft, i když i překvapení může přijít. Někdo je průměrný, ale přes rok se vyhraje, má osobnosti a sedne si. A musí mít štěstí. Ale Pardubice loni určitě nebyly překvapení. Prostě musíte být nejlepší," usmívá se 41letý olympijský vítěz Dopita.
Jaké byly týmy, v nichž jste titul získal?
Ve Vsetíně byl výborný mančaft. V Pardubicích taky, akorát jsme první sezonu překvapivě vypadli ve čtvrtfinále s Plzní. Může se stát, že zápasy nesednou. Další rok už jsme to zvládli. Kvalita musí být, ale přidávají se zranění, načasovaná forma do play-off. Dál záleží na tom, jak rychle se zvládne série a ušetří síla na dalšího protivníka.
V play-off se démonizuje gólman. Dá se s průměrným gólmanem vůbec vyhrát titul?
Asi nedá, je to opravdu základní stavební kámen mančaftu. Když je průměrný tým, který má skvělého gólmana a bojuje, je schopný uhrát lepší výsledky než tým, který je výborný, ale má jen průměrného gólmana.
Kde se nachází Brno na cestě, kterou chce urazit k vysněnému titulu?
To ukáže až sezona. Doufám, že se budeme ubírat dobrým směrem. Kádr se omladil, takže perspektivu má. Když vstoupíme dobře do sezony a získáme sebedůvěru, tak se nám bude hrát dobře. Diváci nás ženou a hraje se před nimi výborně, pokud předvádíme trochu slušný hokej. O umístění nechci mluvit, ale věřím, že do play-off se dostaneme.
Jak dlouhá je cesta do špičky pro nováčka, který má finanční možnosti k budování kádru?
Titul nejde naplánovat, když se buduje postupně. Loňská sezona byla ovlivněná začátkem, ale mančaft se zase obměnil a bude lepší. Jestli to ale bude trvat dva roky, tři nebo pět let, nevím, ale věřím, že letos už budeme hrát důstojnější roli.
Vsetín získal před 15 lety titul ihned po postupu. Vytvořil se tam kádr hlavně díky penězům, nebo i díky tomu, že byli hráči na trhu a dnes tolik nejsou?
Tenkrát sice hráči chodili do zahraničí, ale ne za každou cenu. Finanční podmínky ve Vsetíně byly, to je samozřejmé. Ale v té době mohl být každý rád, když tam mohl hrát. Navíc naše generace s Paterou, Procházkou, Tomášem Sršněm a dalšími, to byla kvalita a byli jsme v nejlepším věku, nebylo to dosluhování na závěr kariéry.
Ze Vsetína nebyl problém vzít do reprezentace pět sedm hráčů. To už dnes asi těžko půjde, že?
Určitě to byla výjimka. Dřív jádro reprezentace tvořili hráči z extraligy, dneska jak mají kluci možnost jít ven, tak jdou, zabezpečí se, vydělají peníze.
Úspěšným týmům nechybí vůdčí typy. Kdo je tady takový kromě vás?
Je tu dost zkušených hráčů, a pokud by měl mluvit jeden nebo dva, tak je to špatně, i když rozhodující slovo mají trenéři.
Máte v mužstvu dost vítězných typů?
Každý musí chtít hrát pro kolektiv a ne jen pro sebe. Když kluci umí vyhrávat a vědí, jak chutná vítězství v play-off, tak je to dobře. Letos je tady takových dost.
JIří Dopita
V roce 1989 narukoval na vojnu do Jihlavy, hrával ale spíš v Táboře. Naplno začal hrát extraligu od sezony 1990/91 v Olomouci, dvě sezony si odskočil do Eisbären Berlín. Ale na play-off 1994 se vrátil na Hanou a získal svůj první titul. Další sezonu ještě strávil v Německu, ale pak přišel klíčový přestup do Vsetína. Zde strávil šest let a oslavil pět prvenství. V roce 2001 odešel do NHL, hrál za Filadelfii a Edmonton. Po dvou sezonách se objevil v Pardubicích. Zde opět slavil titul. Čtyři sezony byl lídrem znojemských orlů a teď je druhou sezonu v Kometě. Zároveň pátou sezonu šéfuje prvoligové Olomouci. |
