| Odpovědi Radka Dudy čtěte zde |
Radek Duda se snaží užít si poslední dny před odletem do Ruska. Bavil se i během návštěvy v redakci iDNES při on-line rozhovoru se čtenáři. A nevadily mu ani nepříjemné otázky.
Jako třeba několik dotazů na téměř rok starý "případ Čakajík". Duda po lednovém utkání v Liberci lhal novinářům i do televizních kamer na otázku, zda opravdu byl v šatně domácích, kde měl udeřit domácího obránce Martina Čakajíka.
"Teď už se tomu jenom směju," říkal několikrát během on-line rozhovoru. "Chybami se člověk učí a co se stalo, už se opakovat nebude," slíbil fanouškům.
Otázky na Dudu jen pršely, od vážných až po úsměvně. Jako třeba od dívky, která se podepsala stejně jako hokejistova kamarádka, tenistka Barbora Strýcová. "Nějak se ty naše hrátky zvrtly. Co teď?" ptala se. "Báro, víš, že na vojně jsou všechny hrátky zakázané. A obzvlášť v Rusku," smál se při odpovědi Duda, který už dřív o svém ruském angažmá prohlásil: "Je to taková lepší vojna."
I teď často odpovídal na otázky týkající se života v Rusku a tamní hokejové soutěže. "V Kazani mám klid, novináři si mě tam skoro vůbec nevšímají," tvrdil. "Asi se bojí mojí ruštiny."
Stejně jako při loňském on-line rozhovoru, i nyní působil dojmem rozesmátého a bezstarostného kluka. Na ledě se ale změnil. Nepere se, už se nepouští tak zběsile do soubojů. Hokejový rebel se pod přemýšlivým trenérem Vůjtkem a hrozbou velkých pokut v Rusku zklidnil. "Určitě jsem nějaké pokroky udělal," prohlásil. "Ale stačí málo a budete zase ten špatný."
Nedobrovolné prázdniny Radka Dudy brzy skončí. V pondělí odlétá útočník Kazaně zpět do Ruska, kde absolvuje zbytek léčby zraněného ramene. Minulé pondělí absolvoval operaci, teď rehabilituje a posiluje alespoň dolní polovinu těla.
"Za čtrnáct dní bych mohl vyjet na led, ale zatím jen lehce bruslit," uvedl. "Přesto to zranění nepatří k těm těžším, mohlo to být horší."
Nehoda ho stihla na reprezentačním turnaji Karjala ve Finsku, kde se v posledním utkání s Ruskem natlačil před brankou a ve velké rychlosti přepadl přes gólmana Tarasova. Letícího Dudu zastavil až zadní mantinel a náraz odnesly vazy v rameni.
Podobným stylem Duda proslul: do všeho po hlavě, nebojácně před branku, rozhodit gólmana a vyprovokovat soupeře. To přineslo spoustu gólů, ale i trestných minut na kontě mladého bouřliváka. A taky maléry.
Ještě před zmiňovanou libereckou aférou hovořil při svém prvním on-line rozhovoru pro iDNES otevřeně o poměrech v plzeňském klubu, z něhož přestupoval na hostování do Slavie. Dotýkal se tématu prodávání zápasů i nezdravých vztahů v kabině. Kapitán Řezníček ho chtěl žalovat pro údajnou pomluvu.
"Na některé věci v Plzni ale vzpomínám rád," říkal nyní. "Hlavně na diváky, vždy tam byla skvělá atmosféra. Plzeň je hokejové město." Největším zážitkem ale pro Dudu zůstává titul se Slavií. "To je určitě můj hokejový úspěch číslo jedna. A osobní? Že jsem nezávislý na rodičích a můžu si dělat, co chci," psal čtenářům.
Dotknul se i reprezentace a poměrů v hokejové extralize, které podle něj škodí především nečistá hra a filmování. "Naše liga je jedna z nejsprostších v Evropě," prohlásil rezolutně. "Pokud rozhodčí opravdu uvidí každý faul a bude za to trestat, hráči se odnaučí simulovat. Je otázka, jestli je česká liga pořád tak kvalitní soutěž jako dřív."
