Když dostal Mikeska pukem do krku, byl jste u něj jako první. Co se vám v tom momentu honilo hlavou?
Je potřeba reagovat rychle. Dostal pukem do krku. Je to nepříjemný okamžik. Jak pro něj, tak pro nás. Rozhodí vás to. Štěstí pro něj, že to nebylo nic vážného. Že mu nezapadl jazyk... Jsou to ale hrozné pocity. Jednou jsem to zažil, když jsem se vracel z Kanady. Táta jedné holčičky měl v autě před námi zapadlý jazyk. Nikomu bych to nepřál zažít.
Pár minut předtím jste Mikesku na ledě sám srazil a byl za to vyloučený. Dost často se na ledě potkáváte a nechováte se k sobě zrovna přátelsky. Přesto jste tentokrát jednal bezprostředně. Bylo to i pod vlivem té zkušenosti z Kanady?
Určitě. Ale myslím, že by to na mém místě udělal každý. Jasně: Mikeska je nepříjemný hráč. Málokterý hokejista z jiného týmu vám potvrdí, že by proti němu rád hrál, nebo že by ho měl rád. Ale když jde o život, tak jde všechno stranou. Co k tomu dodat… Jsem rád, že to nebylo nic vážného. Sport je krásná věc, ale když nemáte zdraví, je to na nic. Ten kluk má rodinu, děti. Bylo by špatné, kdyby se mu něco stalo.
Zápas jste nezvládli a místo oslav titulu musíte sbírat psychické síly na rozhodující finále v Pardubicích. Bude těžké se s prohrou srovnat?
Ale ne, prostě jsme prohráli. Nedá se nic dělat a nic z toho neděláme. Prostě se jde do absolutního finále. Sedmý zápas je na světě. Srovnat se s tím musíme.
Nevyšla vám hlavně první třetina. Vladimír Růžička hovořil o vaší přemotivovanosti. Souhlasíte?
Začali jsme špatně. Možná na nás i trochu zanechal stopy ten šok z Pardubic. Ale co můžete v takovém okamžiku dělat... Buď na to vlítnete, nebo s tím nic neuděláte. My na to vlítli, ve druhé třetině jsme hráli daleko lépe. Akorát jsme neměli štěstí a nedali jsme góly. Když se nedostanete do zápasu nějakou i třeba šťastnou trefou, tak se hraje hrozně špatně. Dali nám lekci z toho, jak se hraje za stavu tři jedna.
Možná zlomová byla nevyužitá dvouminutová přesilovka pět na tři…
Kdybychom v ní dali gól, tak by zápas vypadal úplně jinak. To jsou takové momenty v zápase, které rozhodují. Když nedáte v takhle dlouhé přesilovce gól, tak to pak jde těžko.
Před zápasem jste byli hodně sebevědomí. Chtěli jste tím zakrýt nervozitu?
Hlavně šlo o to, abychom se uklidnili a povzbudili. Každý zápas chcete vyhrát, ale Pardubice nám tentokrát dali lekci z produktivity, u nich jsme si to předtím prohráli svými chybami a hodně nás poškodil rozhodčí Husička. Teď už to můžu říct. To, co tam udělal před vyrovnávací brankou (sporné vyloučení Kadlece po zákroku na Tvrdíka, pozn. aut.), to od něj byla prasárna. Ale i takový je hokej. I tak jsme tam měli vyhrát.
Jak se dokážete za dva dny dostat z této porážky? Čeká vás rozhodující sedmý zápas…
To prostě musíme. Teď je to krásné v tom, že jak oni, tak my, nemáme co ztratit. Určitě se bude hrát daleko lépe, uvolněněji. Tam už půjde jenom o štěstí. Kdo ho bude mít víc, ten to dotáhne do vítězného konce.
Jaká byla po zápase nálada v kabině. Bojovná, nebo převažovalo zklamání?
Jsme smutní, ale na tréninku už bude zase dobře. Zasmějeme se, v pohodě se připravíme na rozhodující zápas. Nemáme co ztratit.
Pardubice mají výhodu domácího prostředí. Bude to pro vás o to těžší?
Skončili první, tak hrají doma. Ale začíná se od nuly a šance jsou padesát na padesát.
Finále dohrajete v nejpozdějším možném termínu. Jak jste na tom se silami?
Upřímně: Kdo vymyslel, aby se hrálo na čtyři zápasy, tak to trochu nedomyslel. Něco jiného je v NHL, kde jsou farmářské týmy. Tam je pořád z čeho brát hráče. My tady můžeme být rádi, že finále hraje Slavia a Pardubice, protože oba týmy mají pět pětek. Ještě je z čeho brát. Ale jak my, tak oni toho máme plné zuby. Všude v Evropě se už dávno play-off nehraje, kdežto tady ano. Možná by se nad tím měli ti nahoře trochu zamyslet.
Ale play-off je atraktivní jak pro diváky tak pro sponzory. Letos dokázalo fanoušky strhnout…
Možná je to sice atraktivní pro diváky, ale jenom těžko reálné pro hráče. Nevím, jak je to výhodné pro kluby, ale osobně si myslím, že do budoucna se takhle nedá hrát. Ale jak my, tak Pardubice jsme na tom stejně. Musíme sebrat zbytky sil a jít do toho rozhodujícího zápasu.
Co tedy podle vás ve čtvrtek v Pardubicích rozhodne?
Štěstí, nic víc. Oba týmy jsou vyrovnané, což dokazuje i stav série. Ten šťastnější vyhraje ligu.
