Ten Duda, který si s Mikeskou v sérii často nadává. Jen chvíli před tím ho zezadu hrubě srazil. Osekávají se holí, strkají do sebe. Jenže v takovém okamžiku je sportovní nepřátelství zapomenuto. Zapadlý jazyk? Úraz krku? Co je s Mikeskou? Ke skloněnému Dudovi a čárovému rozhodčímu přibíhá lékař. Diváci zděšeně ztichnou. Trnou. Mnozí se obávají, že jsou svědky tragédie.
Hráč se asi po minutě těžce zvedá a vratce se šine na střídačku. „Mikeš, Mikeš!“ povzbuzují pardubičtí fanoušci svého oblíbence. Tleská i slávistická část publika. Jen pár centimetrů uchránilo Mikesku od vážného úrazu.
V podobné situaci před třemi lety téměř zemřel montrealský bek Trent McCleary. Po ráně kotoučem do ohryzku zkolaboval. Dusil se a při životě jej udržela jedině pohotová tracheotomie, tedy rozříznutí krku, aby vzduch mohl proudit do plic.
Nebyl čas zraněného svlékat. Měl ještě na nohou brusle, když jej lékaři v nemocnici operovali. McCleary v NHL skončil a kvůli poničeným hlasivkám obtížně mluví. Při Mikeskovi stálo štěstí, přežil bez následků. Zakrátko už troufale dorážel před slávistickou brankou.