Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Duda: Snad jsem dospěl. Bylo by načase

24 2004
Praha - V hokejové extralize znovu může být rušno. Po roce v ruské Kazani se do ní vrátí hokejový útočník Radek Duda. Bojovník na ledě. Ale taky provokatér, který už dokázal rozpoutat několik skandálů. Říkal, že do Ruska odchází na vojnu. A zdá se, že mu nejspíš prospěla. Nemá za sebou prohřešky, které by drásaly veřejnost, ani bláznivé fauly. Počet trestných minut srazil pětadvacetiletý útočník na třetinu obvyklé sumy.

V pondělí by se měl zapojit do přípravy Slavie. Léčil chřipku, zařizoval záležitosti spojené s návratem do ligy. A dělalo mu to spoustu starostí.

„Odvykl jsem. V Rusku jsem se nemusel o nic starat. Tady je najednou plno starostí. Tam si jenom přijdete pro peníze a jdete,“ říká Duda.

To je na angažmá v Rusku asi ta nejpříjemnější věc, že?
Určitě. V Rusku je to jenom o penězích. Dá se říct, že nejkrásnější den je, když dostanete výplatu.

Jenže výplatní den není pořád...
Rusko je jiný svět. Samozřejmě, hokej je všude stejný. Ale třeba v Kanadě má člověk i hezký osobní život. Má kam jít za zábavou. V Rusku je toho hrozně málo. A prostředí kolem je deprimující, ošklivé.

Jak běží život hokejisty v Rusku?
Jsou dva zápasy doma, dva venku. Od toho se všechno odvíjí. Ráno je trénink, pak jste v kabině nebo posilovně. Jde se na oběd, domů. Tam trávíte skoro všechen volný čas. A když je druhý den zápas, jde se spát na bazu. V osm se tam nahlásíte, najíte, pak je mítink, jde se spát. A ráno snídaně, trénink... Kolotoč.

Mluvil jste o zábavě. Kam se dá vyjít v Kazani?
Moc toho není. I když Kazaň patří k hezčím městům. Zajdete do města, do obchoďáků. Klasických, komunistických Priorů. Nakoupíte DVD a jde se domů.

Kolik disků s filmy jste si přivezl?
Přes sto určitě.

To jste skoro pořád musel sedět u televize, ne?
Tam to člověk prohlídne během chviličky. Nestačíte kupovat nová dívídíčka. Je to skoro jediné, co se dá dělat. Honza Benda (Dudův spoluhráč, německý útočník českého původu - pozn. aut.) se díval pořád, když jsme spolu byli na pokoji. Znal snad všechny filmy.

Co jste nejvíc sledovali?
Akční filmy. Ale Honza byl hrozně rád, když jsem mu přivezl české. Pupendo, Pelíšky. To trochu koukal.

Žádná romantika?
S tou si musel vystačit se mnou. (smích) Vážně, Rusky nejsou ošklivé ženské, ale... Nevím, jestli jsem náročný, ale líbí se mi vyhraněný typ žen. A taky nemám rád, když jsou ženské v teplákách. Jenže když se podíváte na Rusku, která dobře vypadá, a na její chování, tak je to tragédie. Nedá se s ní bavit.

Jak to?
Když to přeženu, tu holku najde chlap někde pohozenou na ulici, oblékne ji, dá komfort a ona za měsíc úplně změní chování. Zpychne.

Jak by měla podle vás vypadat ta správná ženská?
Aby s ní byla sranda. Pohodová. Hlavně už teď člověk kouká, aby ho nestáhla z kůže, což tady i v Rusku dělá osmdesát procent ženských.

V Rusku jste byl bez přítelkyně, že?
Vždycky přilétaly. Dá se říct, že jsem měl dvě. Tak nějak jsem je vyměnil. Ne že bych to táhnul na dvě strany. Myslím, že i pro ně to bylo dobrodružství, poznaly jiný svět.

V Kazani jste se o domácnost staral sám. Přitom nerad uklízíte.
Přítelkyně musely létat častěji. Prát jsem se naučil, prach jsem si utřel ponožkama. Žehličku jsem si koupil, ale nepoužíval ji. Klasická americká máma. Pak už jsem věci ani neskládal, nechal jsem je na sušáku a točil pár triček.

Jste vyučený kuchař. Vařil jste si?
Ne. Pohodlnější bylo zajít si na jídlo. A doma? Mámě se v kuchyni moc nepletu. A v budoucnu si to někdo musí zasloužit.

Co jste si dopřál po návratu do Česka?
Klid. Hlavně je vidět, jaký proti nim máme luxus. Je to rapidní změna. Tři dny jsem byl v šoku, když jsem to tady viděl. Byl jsem úplně nadšenej, z každý blbosti.

Jaký je váš nejbláznivější zážitek z Ruska?
Asi ten poslední. Nemohli jsme přistát v Kazani, letěli jsem do Nižnekamska a pak jsme jeli čtyři sta kilometrů taxíkem. To byl děs.

Hokejisté v Rusku toho nalétají spoustu a ve většině z nich to vzbuzuje hrůzu. Bál jste se?
Jo. Bojíte se a věříte, že se nic nepřihodí. I když dvakrát už jsem si myslel, že spadneme. Nezbývá než věřit.

Chodil jste do kostela? Tam jste zašel třeba před rozhodujícím zápasem loňského finále s Pardubicemi.
Ani jsem nebyl. Docela mě to mrzí. Ale na druhou stranu, Rusové jsou až moc věřící. Před sezonou byl u nás v kabině pop, přál nám štěstí. Na mě asi zapomněl.

Jak se projevuje ta ruská víra?
Jednou v zimě spoluhráči přišli, že když se vykoupou ve svěcené vodě, budou mít štěstí. Venku bylo asi minus dvacet a oni šli do zamrzlé řeky nebo čeho. Já ne. Stačí, když mám na krku kříž, který mě drží.

Rusko je proslulé chudobou větší části obyvatel. Setkal jste se s ní?
Tu tam vidíte na každém kroku. Jsou tam abnormálně bohatí lidé, ale těch chudých je strašně moc. Ale ti lidé jsou nenapravitelní.

Jak to myslíte?
Snažili jsem se s Honzou Bendou těm bezdomovcům pomoct. Finančně nebo jsme jim v zimě přinesli oblečení. Od zimní bundy až po boty. Dáte tomu klukovi všechno a on to za měsíc  beztak vymění za cigarety, alkohol, fet. A to se bavíme o desetiletých dětech. Pak už i já ztratím trpělivost, protože si toho neváží.

Dáte drobné i žebrákovi v Praze?
Jo. Ale dneska šli maturanti, tak jsem jim tam něco hodil.

Kolik jste přispěl na radovánky?
Třicet korun. Dají si na mě panáčka.

Věděli, koho potkali?
Myslím, že ne. Jsem radši, když ne. Pak se stydím.

Vzpomenete si, jaké to bylo, když vás před třemi lety skoro nikdo neznal?
Jasně. Vypadalo to normálně, jako teď. Akorát, že teď je život trochu jinačí. Mám víc peněz, víc svobody.

Před rokem, po událostech v lize s vámi spojenými a po mistrovství světa ve Finsku, kde jste byl v zápase se Slovenskem vyloučen do konce zápasu, vás asi lidé poznávali hodně, že?
Určitě. Ale nesetkal jsem se s lidmi, kteří by mi chtěli uškodit. Přitom jsem měl černé myšlenky, bál se, jestli mi třeba někdo z kamarádů nedá facku.

A jaký Radek Duda - člověk a hráč - se vrací do extraligy z Kazaně? Co vám angažmá v Rusku dalo?
Jako člověku mi to dalo určitě hodně. Mohl jsem tam přijít na plno věcí. Rusko určitě na vás nechá známky něčeho dobrého. A jako hráč? To poznáme. Těžko zatím hodnotit.

Kouč Vůjtek udržoval kázeň v týmu i pomocí sazebníku vysokých pokut. Před sezonou jste se toho bál. Kolik jste zaplatil?
Asi nic. Na konci se mi snažil dát pokutu, že jsem nebyl cvičit. Ale myslím, že neuspěl.

Ale asi na vás sazebník platil. Vždyť jste měl ve 44 zápasech snad jen 62 trestných minut.
To je rekord! Je to hodně málo.

Jste na sebe pyšný?
Ani ne. Ty minuty dobré jsou. Když si vzpomenu na dřívějších 180 minut, budu kandidát na cenu pro nejslušnějšího hráče. Jen až budeme hrát s Varama, musím si počkat na Frantu Ptáčka (karlovarský obránce získal tuto cenu vícekrát, naposledy letos - pozn. aut.). Aby na mě udělal tři fauly a já ho přeskočil.

Naučil jste se tedy disciplíně?
Uvidíme. Myslím, že jsem disciplínu měl, i když třeba na ledě to mohlo vypadat jinak. Ale po Rusku si nemyslím, že moje prohřešky byly až takové. Byl jsem vedený v nějaké škatulce a z ní jsem nemohl. Počítám s tím, že do ní zase spadnu.

Takže roční pauza je málo?
Těžko říct. Průšvihů, jako byly s Čakajíkem, nebo hádek s Řezníčkem se budu chtít samozřejmě vyvarovat. (Duda šel do kabiny za libereckým obránce Čakajíkem, což popíral, ale videozáznam jej usvědčil ze lži. O Řezníčkovi, bývalém plzeňském spoluhráči, naznačil, že ovlivňuje výsledky zápasů - pozn. aut.) Z těch chyb jsem se poučil. Ale udělám jeden hloupý faul a třeba mě novináři do té škatulky zase hodí.

Zařazení ve škatulce vás mrzí. Ale říká se, že hlavní je, když se o člověku vůbec mluví.
To mi Honza Benda taky říkal. Buď rád, že se o tobě mluví, protože jak se přestane, je to průšvih. Já to tak neberu. Mluví, nemluví, mně je to jedno. Uvnitř zůstanu stejný. Lidi, kteří mě neznají, mě budou hanit.

A koho by lidi měli znát?
Jaký jsem? Se mnou je někdy těžké vyžít. Když se ohlédnu na holky, co se mnou byly, tak před nimi smekám. Lidi mě musí brát takového, jaký jsem. Nebo mě zkusit pochopit.

Jenže průšvihů za sebou máte dost. Který považujete za největší chybu?
Já už se tomu teď směju. Fakt mi přijde směšné, co jsem tady vyváděl. Kamarádka mi půjčila kazetu ze sezony, kdy jsme vyhráli se Slavií titul. Když jsem si ji pustil, musel jsem se smát. Fauly na ledě, jak jsem šel za Čakajíkem do kabiny... Prostě mladej kluk, hloupej, nevybitej, nezkušenej, bez rozumu...

Takže už jste dospěl?
Doufám. Už by bylo načase.

Na co se nejvíc těšíte do ligy?
Na fanoušky. (Já čekal, že řekne na fanynky, vstupuje do rozhovoru Dudův kamarád Petr. Duda se přitom ohlíží za štíhlou blondýnkou.) V ruské lize chodí fanoušků hodně, ale nefandí jako čeští. A samozřejmě se těším na hokej.

Ruská liga je spíš defenzivní, méně zábavná.
Tak. Kdybych byl divák v Rusku, asi bych na hokej moc nechodil. Na ledě se moc neděje, jen se brání. Myslím, že český hokej je pro diváka mnohem atraktivnější.

Smlouvu se Slavií jste podepsal nedávno. Musela vás k návratu přemlouvat?
Bylo mi jedno, jestli budu hrát v cizině, nebo tady. Nabídky ze zahraničí jsou samozřejmě finančně tak zajímavé, že je nejde odmítnout. Nechtěl jsem si svazovat ruce, proto jsem tak dlouho vyčkával. Až pak jsem přijal nabídku Slavie.

Chtěla vás i Sparta. Slávistický kouč Růžička říkal, že jste se nabídce městského rivala zasmál.
Pousmál. Lehce. Přišlo mi to vtipný. Nabídka nebyla nízká, ale jednou jsem ze Sparty odešel a teď bych tam měl znovu hrát? Přitom je tam Řezníček. To prostě nejde.

Vy jste před časem naznačil, že Řezníček ovlivňuje výsledky zápasů, on o vás, že dopujete. Asi jste si to ještě nevyjasnili, že?
Já si nemám co vyjasňovat. Je to člověk, který se nezmění. Nemá cenu to dál rozvíjet.

Radek Duda
Hokejista, útočník Slavie a reprezentace
Narodil se 28. ledna 1979
Kluby: Sokolov, Sparta, Regina a Lehtbridge (zámořská WHL), Plzeň, Kapfenberg (Rakousko), Slavia, Kazaň (Rusko)
V NHL draftován týmem Calgary Flames v roce 1998 na 192. místě
Vyučil se kuchařem
Kamarádí s tenistkou Barborou Strýcovou i hokejovým útočníkem Jiřím Hudlerem
Na ledě je bojovník. Umí zakončit, ale i srazit soupeře
Má za sebou řadu skandálů: předloni třeba praštil při podávání rukou libereckého Kudrnu. S jeho spoluhráčem Čakajíkem si situaci ze zápasu vyřizoval v liberecké šatně a pak tvrdil, že v ní nebyl. Ze lži ho usvědčilo video. Při odchodu z Plzně naznačil, že jeho bývalý spoluhráč Řezníček ovlivňuje výsledky zápasů.

Autoři:




Tabulka ligy

Klub Z V VP PP P SKÓRE BODY
1. Plzeň 0 0 0 0 0 0:0 0
2. Pardubice 0 0 0 0 0 0:0 0
3. Olomouc 0 0 0 0 0 0:0 0
4. Sparta 0 0 0 0 0 0:0 0
5. Zlín 0 0 0 0 0 0:0 0
6. Vítkovice 0 0 0 0 0 0:0 0
7. Třinec 0 0 0 0 0 0:0 0
8. Jihlava 0 0 0 0 0 0:0 0
9. Chomutov 0 0 0 0 0 0:0 0
10. Hr. Králové 0 0 0 0 0 0:0 0
11. Kometa 0 0 0 0 0 0:0 0
12. Ml. Boleslav 0 0 0 0 0 0:0 0
13. Litvínov 0 0 0 0 0 0:0 0
14. Liberec 0 0 0 0 0 0:0 0

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze