Kdy vás Dukla poprvé oslovila s nabídkou?
Bylo to už někdy v průběhu letošní sezony.
Můžete být přesnější? Jednatel klubu Bedřich Ščerban ještě ve čtvrtek tvrdil, že s vámi o této možnosti vůbec nemluvil...
Úplně přesně vám to neřeknu, ale bylo to zhruba někdy v prosinci. Možná už v listopadu. Prostě tak nějak.
Není tajemstvím, že se vracíte především kvůli rodině, takže jak ona přivítala vaši dohodu s Jihlavou?
Samozřejmě měla velkou radost. (usmívá se)
Vizitka Petra VlkaBývalý hokejový útočník, později trenér, se narodil 7. ledna 1964 v Havlíčkově Brodě. Coby aktivní hráč získal tři mistrovské tituly: v letech 1985 a 1991 s Duklou Jihlava, v roce 2001 se Zvolenem. |
Takže se dá říct, že právě tohle vás na novém angažmá nejvíc lákalo?
Dukla je moje srdeční záležitost, protože jsem tady dlouho hrál a pak v ní působil i jako trenér. Nicméně prvořadé na tom je, že mám doma ženu a malého kluka. A roky vám rychle protékají mezi prsty.
Jak byste zhodnotil tři sezony strávené v Olomouci?
Jednoznačně kladně. Vedení nám vycházelo maximálně vstříc, a to úplně ve všem. Od hráčského kádru počínaje a materiálem a využíváním sportovišť konče. Všechno byla paráda.
Vaším kolegou na olomoucké střídačce byl Petr Fiala, s nímž jste působil už v Jihlavě. Evidentně vám spolupráce s ním svědčí...
Jasně, s Petrem se mi pracovalo dobře. A to, že jsme se znali z dřívějška, naši spolupráci jen zjednodušovalo.
Máte už nějakou představu o tom, jak bude vypadat příprava?
Hrubý nástřel mám, ale ještě musím nějaké věci dořešit. Třeba v Olomouci, jak už jsem řekl, byla situace týkající se sportovišť fantastická, tady v Jihlavě budu muset posilovny teprve objet, abych mohl všechno přesně naplánovat.
A co kádr? Určitě budete chtít udržet hráče typu Bakuse, který má vždy smlouvu jen na rok...
Samozřejmě plánujeme mluvit se všemi kluky, protože většině z nich končí smlouva. Všechno bude o individuálních domluvách.
Nějakého hráče z Olomouce neplánujete přivést?
Víte co, ono je to ještě hodně čerstvé, sezona pro nás skončila teprve před pár dny. Takže až teď na tom začneme dělat.
V letošním čtvrtfinále jste s Olomoucí narazili právě na Jihlavu. Jak jste se v sérii cítil, když už byl v té době váš odchod do Dukly v podstatě jasný?
Jako jestli jsem neměl tendence přát víc Jihlavě? Tak to určitě ne. Pokud by mě taková myšlenka napadala, tak by asi bylo něco špatně. Chtěl jsem samozřejmě vyhrát a jít dál.
Na jihlavský led jste se pak vrátil ještě jednou, a to při nedávném Dni mistrů z roku 1985...
To byla moc pěkná akce. S některýma klukama jsme se viděli po dlouhých letech, navíc návštěva byla parádní. Takže opravdu moc pěkný.
V dozorčí radě Dukly stále sedí Josef Augusta, s nímž vy jste neměl v minulosti zrovna ideální vztahy. Nebojíte se, že vám bude chtít trochu mluvit do práce?
Za většinu věcí jsem odpovědný já a taky na nich začnu pracovat. A jestli se mu to bude líbit, nebo ne, tak to už bude záležet na něm.
Nicméně jeho návštěvy v kabině A-týmu jsou prý dost časté, takže na sebe asi určitě čas od času narazíte.
Občas není špatné slyšet jiný názor. Nebráním se tomu, ale vyhodnotím to vždycky sám za sebe!
