Ze dvou stovek zahraničních hokejistů v samostatné české lize pocházely ze Slovenska téměř dvě třetiny. "Nemají žádný problém se dorozumět a jednoduše zapadnou do mužstva," pojmenoval jeden z důvodů agent Robert Spálenka, který zastupuje i slovenské hráče.
Ti si přícházejí po všech stránkách polepšit. "Česká extraliga je kvalitnější než slovenská. Přicházejí špičkoví slovenští hokejisté, pro které je česká soutěž také branou do reprezentace a pak třeba i do NHL."
Posila ze země bývalého federálního partnera je pro kluby většinou nejvýhodnější akvizicí. Nejenže odpadá problém s jazykem i mentalitou, ale po skončení kontraktu jsou k dispozici bez jakékoliv finanční kompenzace.
Koupit hráče v zahraničí je tedy pro klub výhodnější než ho lákat od konkurence v extralize. "Klub tak nemusí platit odstupné podle tabulkových hodnot. Převážně chodí do Čech slovenští hráči okolo čtyřiadvaceti či pětadvaceti let, kteří chtějí hrát o národní tým," uvedl Spálenka.
V současné době zastupují v extralize cizince téměř výhradně slovenští hokejisté. Z 45 krajánků je čtyřicet Slováků, mezi nimi i osm posil z NHL. Ve Slavii hrají superhvězdy Žigmund Pálffy s Jozefem Stümpelem, ve Vsetíně Branko Radivojevič s Radovanem Somíkem, v Plzni Martin Cibák, v Třinci Branislav Mezei, Litvínov nově přilákal Miroslava Zálešáka a Sparta získala Ivana Majeského.
"Hrával jsem tu ještě ve federální lize, prostředí znám. Přesto je to pro mě změna, něco jiného než na Slovensku," prohlásil Pálffy, hvězda z Los Angeles.
Výraznými postavami, které si svou pozici v extralize budují dlouhodobě, se stali například znojemští Peter Pucher s Markem Uramem či Jánem Pardavým, karlovarský Robert Tomík, plzeňský Dušan Andrašovský, Dominik Graňák ze Slavie nebo pardubický Andrej Novotný. Jdou ve stopách krajanů Ĺubomíra Sekeráše, Jozefa Daňa, Branislava Jánoše či Petera Bartoše.
Naopak éra ruských hráčů v české extralize se definitivně uzavřela s koncem milénia. Jediným z jednatřiceti Rusů, kteří v Čechách působili, zůstal ve Vsetíně devětatřicetiletý veterán Alexej Jaškin. Jeho krajané se vrátili do domácí soutěže.
Superliga zažila v uplynulých letech finanční boom, láká hráče nejen z celé Evropy, ale i zámoří. Bývalé vítkovické hvězdy z druhé poloviny 90. let Dmitrij Jerofejev, Alexander Prokopjev, bývalý sparťan Andrej Potajčuk a další dávno působí v Rusku.
Ani Rusové neměli v Česku velký problém s jazykovou bariérou, ale v současné době už by si v extralize finančně nepolepšili. Doba, kdy museli odcházeli na západ, aby si vydělali, je pryč. "V posledních pěti letech nelze ruské lize konkurovat, Je to dáno i tím, že je z velké části financována ze státních peněz," říká generální manažer Pardubic Zbyněk Kusý. "Teď je v ruské lize finanční potenciál velice kvalitní, proto nemají Rusové důvod odcházet jinam," dodal Spálenka.
Zástupci dalších zemí světové hokejové špičky - Kanady, Finska a Švédska - výraznou stopu v tuzemské nejvyšší soutěže nezanechali. Výjimkou byl Brendan Morrison, jehož na úvod ročníku 1999 přilákaly Pardubice jako atrakci s českým útočníkem Patrikem Eliášem.
Než se upsal znovu New Jersey, odehrál šest utkání a nasbíral sedm bodů za pět branek a dvě asistence. "Tenkrát to bylo postaveno na kamarádství Patrika Eliáše. Oba byli bez smlouvy. Takové hráče je možné přilákat jen v tomto případě, nebo při výluce v NHL. Jinak je to vyloučené," tvrdí Kusý.
Sparta v roce 2000 při problémech s obranou angažovala dalšího Kanaďana Jonathana Aitken, který narozdíl od Morrisona nebyl ostřílený z NHL. Odešel po 24 zápasech, přesto se později do prestižní zámořské soutěže prosadil. "Pro Kanaďana je tady jazyková bariéra, delší dobu mu trvá aklimatizace do mužstva. Navíc pro obránce je daleko těžší přechod z užšího na širší kluziště," nabízí vysvětlení agent Jaromír Henyš.
Pětice Finů Vesa Karjalainen, Tommy Kiviaho, Janne Laukkanen, Marko Palo a Jukka Seppo dala dohromady v tuzemsku jen sedmnáct utkání, Švéd Niclas Hillbom odehrál dva zápasy. "Pro kvalitní finské a švédské hráče to u nás není zajímavé. Jdou za lepším výdělkem a životní úrovní," řekl Kusý. A českým klubům se nevyplatí dávat peníze průměrnému Skandinávci namísto odchovance.
Do Pardubic chtěl Kusý v minulých letech přilákat kvalitnější Finy, současné reprezentanty. "Chtěl jsem například Somervuoriho, ale nepodařilo se to. V roce 1999 jsem hrozně stál o Hagmana, který by k nám i šel, ale klub ho nepustil," dodal na adresu hráče, jenž se o dva roky později prosadil do NHL na Floridě.
"V západní Evropě byli dříve o kus nad Českem. Nyní se podmínky srovnávají. Je možné, že se tady i někteří hráči ze Skandinávie v budoucnu objeví," míní sparťanský ředitel Luboš Koželuh.
