Jekot vítal české hráče při vstupu na led, ještě víc zesílil po úvodní hymně. Fanouškům šlo hlavně pískání při oslabení, bučeli při bitce na Kanaďany. Nadšením si zakřičeli při gólech nebo kličkování šikovného útočníka Jágra. V závěru hráčům ukázali oslavnou mexickou vlnu. Ale za nepříznivého stavu příliš nepovzbuzovali.
"Většina z nich byla v hale poprvé, musí se tu naučit fandit. Ale ke konci jim to už šlo," řekl útočník Petr Průcha.
Fanoušky se snažili probudit roztleskávačky nebo projekce na velké kostce zavěšené pod stropem. Obsluha obří obrazovky měla připraveny tradiční výzvy k potlesku, zpěvu a polibku. Ale i žertovné obrázky.
Většinu zápasu však v hale panovala komorní atmosféra, podobně jako při finále extraligy nebo zápasech NHL. Brzký gól v brance Salfického fanoušky na nějakou dobu umlčel.
Hala se navíc zaplnila až v průběhu první třetiny, pořadatelé nezvládli nápor fanoušků před branami. Diváci několikrát vytvořili slušný kotel u ledové plochy - na rozdíl od finále extraligy už nechyběla tribuna za brankou. Ale vyprodáno nebylo, klubová sedadla zůstala neobsazená po celý zápas.
Hráče opět trápily tradiční neduhy haly. Teplo a horší led. Potíže jim dělaly i nezvykle pružné mantinely, od nichž se puky podivně odrážejí. "Mantinely jsou navíc vysoké. Nevím, jestli bych to přeskočil, takže radši chodím dvířky," říká s úsměvem Martin Straka, který v týmu nepatří k nejvyšším.
