Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Fetisov: Bál jsem se všech vašich útočníků

Vjačeslav Fetisov | foto: Profimedia.cz

18 2008
Brusel - (Od zvláštního zpravodaje MF DNES) - Čekalo se na něj jako na jeden z vrcholů večera. Kdekdo si myslel, že ani nedorazí. Jenže to byl velký omyl. "Dámy a pánové, přichází ruský ministr sportu a velká hokejová legenda – Vjačeslav Fetisov." Jen on a slavný pohár Stanley Cup měl na výstavě ke 100. výročí vzniku Mezinárodní hokejové federace, která byla v úterý slavnostně zahájena v Evropském parlamentu v Bruselu, u sebe svého bodyguarda.

Fetisov, který v neděli oslaví padesátiny, dorazil se zpožděním, ani nešel k pultíku s mikrofonem, aby pozdravil přítomné hosty. Rovnou se stal obětí fotografů.

Bývalý skvělý obránce, dlouholetý kapitán armádního týmu CSKA Moskva a sovětské sborné, je už několik let šéfem ruského sportu.

"Práce ministra je nevděčná. Ale jsem rád, že mohu udělat hodně pro náš sport," prohlásil Fetisov, když odpovídal na dotazy novinářů.

Ke slavné trofeji stál při rozhovoru zády. Obrátil se jen, když na ní prstem ukazoval svoje vyryté jméno.

Stanley Cup bývá bedlivě střežen, ale tady se ho může dotknout v podstatě každý. Překvapuje vás to?
Co myslíte tím, že se poháru může dotknout každý?

I lidé, kteří nikdy hokej nehráli.
(Pousměje se) To je asi díky liberálnímu přístupu tady v Bruselu. Pohár šel vždy z ruky do ruky výjimečných lidí, vítězů. Atmosféra kolem něj je proto taková zvláštní.

A právě proto je zajímavé, že si na pohár může sáhnout každý. Nebo ne?
Ale to je v pořádku. Je to součástí popularizace celé NHL. Můžete se poháru dotknout, vyfotit si ho, stát se součástí celého procesu.

Dá se srovnat dnešní hokej s tím, který se hrál ve vaší době?
Dělám to nerad. Hra se samozřejmě zrychlila. Ale nedávno jsem se díval na několik utkání, v nichž jsem hrál. Bylo v nich více zručnosti, srdce a duše. Myslím si, že naše generace hrála ten nejlepší hokej.

. Vjačeslav Fetisov

Bývalý ruský hokejista, jeden z nejlepších obránců historie, na vrcholné úrovni hrál 23 let.

Byl kapitánem armádního týmu CSKA Moskva i sovětské sborné.

V kariéře získal sedm zlatých medailí z MS, dvě z olympiády, vyhrál Kanadský pohár a jako hráč 2x, jako trenér 1x Stanley Cup.

Nyní je ministrem sportu a podílí se na vzniku nové Kontinentální hokejové ligy, která by se měla stát v budoucnu konkurencí NHL.

Jaká je vaše nejoblíbenější hokejová vzpomínka?
Těch je hodně. Vyhrál jsem sedm mistrovství světa, dvakrát olympijské hry, mám i stříbrnou olympijskou medaili z Lake Placid, což je asi nejslavnější stříbro na světě. Tehdy nás porazili Američané z univerzit. Ale jeden z mých nejoblíbenějších zápasů byl v roce 1978 na mistrovství světa v Praze.

Tam jste získal první velké zlato.
Hráli jsme proti Československu, které bylo tehdy pravděpodobně nejlepší na světě. Ve hře byl titul a my jsme potřebovali vyhrát o dva góly, což se nám povedlo – zvítězili jsme 3:1. Vzpomínky na tento zápas jsou pro mě velmi emotivní, neboť hokej byl tehdy v Československu sportem číslo jedna. A lidi hokeji opravdu rozuměli a svému týmu neuvěřitelně fandili.

A co Stanley Cup? S Detroitem jste ho vyhrál dvakrát jako hráč, s New Jersey jednou jako asistent trenéra. Který byl pro vás nejcennější?
První jsem získal v roce 1997, kdy mi bylo skoro 40 let. O rok později to bylo emotivnější, protože jsem hrál i za kamarády Vladimira (obránce Konstantinov) a Sergeje (masér týmu Mnacakanov), kteří byli vážně zraněni při nehodě auta, v němž jsem také seděl. Ale řekl bych, že jsem si nejvíc vážil Stanley Cupu s New Jersey. Je to, jako když se rodiče víc těší z úspěchů svých dětí než ze svých vlastních.

V neděli vám bude padesát. Na narozeninovou oslavu jste pozval i český útok Rosol – Kameš – Klíma. První dva byli v českém týmu v roce 1985, který vás v Praze porazil a získal titul mistrů světa. Přesto jste přáteli?
Poslouchejte, na ledě jsme vždy bojovali tvrdě, ale mimo něj jsme měli dobré vztahy. Nechci se na své bývalé soupeře dívat jako na nepřátele. Vždy je rád vidím.

Bál jste se v kariéře jako obránce některého z českých útočníků?
Všech. Byli velmi nebezpeční. Musel jsem být vždy připraven, protože jsme se českého týmu obávali.

Co jste si vlastně myslel, když došlo k rozdělení Československa? Domníval jste se, že to bude mít pro český hokej špatné důsledky?
Tehdy jsem na to nemyslel. Jak česká, tak slovenská reprezentace získala titul mistrů světa, zatímco ruská po rozdělení Sovětského svazu ještě ne. Pokud byste znovu vytvořili československý tým, byl by určitě jeden z nejlepších na světě.

Nejlepší světoví hokejisté však hrají v zámořské NHL. Což je škoda pro evropský hokej, který tím trpí.
Ano. A je to i důvod, proč chceme vytvořit novou Kontinentální ligu. První sezony se kromě ruských klubů zúčastní také týmy z Běloruska, Kazachstánu a Lotyšska. To bude první krůček k vytvoření evropské ligy podobné NHL. Do pěti let chceme být její konkurencí.

Už teď se dá říct, že ruská liga konkuruje NHL. Někteří vaši hráči se už vracejí zpátky do Ruska.
Jenže se vracejí ti, které v NHL nechtějí. Za posledních patnáct let jsme nezískali žádné velké zlato, ani na olympiádě, ani na mistrovství světa. Teď bychom rádi vrátili náš hokej zpátky na první místo na světě. Ale na to potřebujeme naše hráče udržet doma a ne se na ně jen dívat v televizi.

K čemuž by vám nová liga měla pomoci. Postupně chcete přibrat i další evropské týmy.
A nejen evropské, ale časem i čínské, japonské a korejské.

Vážně byste přibrali i tým z Číny?
Ano, vždyť i ona chce rozvíjet svůj hokej. Co se týká Japonska, tam je hokej populární. A v Koreji je to stejné.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze