Florida: nová adresa „české hokejové mafie“

Fort Lauderdale (Od zvláštního zpravodaje MF DNES) - Možná jste si ještě po letním odchodu Jaromíra Jágra do Ruska nevybrali, kterému týmu NHL fandit. Pokud jste si však navykli přát krajanům, neváhejte. Zaostřete na tým Florida Panthers. Je tu pět Čechů. V žádném jiném klubu NHL jich nehraje více. "Moc pěkně jsme se tu sešli. Jsme na stejné vlně, máme skvělou partu," pochvaluje si útočník Radek Dvořák.

Největší českou hvězdou Floridy je gólman Tomáš Vokoun. | foto: Reuters

V kabině se česky nemluví

Že se to ale střídá! Kdysi řádila "česká mafie" v Pittsburghu, až do minulé sezony v New York Rangers. To už je pryč. Teď je v zámoří sídlem nejsilnější české hokejové famílie Sunrise, předměstí Fort Lauderdale.

V kabině místních Panthers tak vládne smích a české vtípky. I když...

Početná skupina Čechů si už musí dávat pozor na jazyk. Vedení klubu jí totiž dalo jasný signál: V kabině se musí mluvit jednotně. Tedy anglicky. "No jo, už jsme za češtinu dostali pár žlutých karet," směje se Dvořák. "Ale od kluků z Kanady vím, že jim nevadí, když se bavíme po našem."

České mafie v NHL

Pittsburgh Penguins 2000

Jaromír Jágr, Michal Rozsíval, Jan Hrdina, Martin Straka, Robert Lang, Jiří Šlégr, Josef Beránek, Milan Kraft, Roman Šimíček, František Kučera, Josef Melichar, kouč Ivan Hlinka.
V sezoně 2000–2001 se v dresu Pittsburghu pod vedením kouče Hlinky objevilo dokonce 11 českých hráčů v čele s útočníkem Jágrem, k němuž se vrátil Lemieux. Tým se dostal až do semifinále Stanley Cupu.

New York Rangers 2005

Jaromír Jágr, Marek Malík, Michal Rozsíval, Martin Straka, Petr Průcha, Martin Ručinský, Petr Sýkora .
Až s Jágrem a dalšími šesti českými hokejisty v sestavě Rangers v sezoně 2005–2006 konečně ukončili devítileté čekání na play-off. Vypadli z něj však hned v 1. kole s New Jersey.

Florida Panthers 2008
Tomáš Vokoun, Radek Dvořák, Rostislav Olesz, Michael Frolík, Kamil Kreps Nyní největší česká kolonie v NHL.
Z pěti hráčů je největší hvězdou brankář Vokoun. Od roku 2000 si však klub nezahrál play-off a bylo by velkým překvapením, kdyby se mu to povedlo letos. Zatím je nejhorší v celé zámořské lize.

Společně s brankářem Tomášem Vokounem jsou nejzkušenějšími Čechy v týmu. Doplňují je mladí útočníci Rostislav Olesz, Michael Frolík a Kamil Kreps. Frolík se do prvního týmu dostal až v průběhu sezony, kamarád Olesz ho proto vzal k sobě domů, aby bývalý forvard Kladna neměl trable se sháněním bydlení.

"Dům je dost velký, takže soukromí má Frolda i já se svou snoubenkou," říká Olesz. "Vlastně jsem s ním čtyřiadvacet hodin denně. Ale na nervy si nelezeme, s ním je sranda. Vždycky řekne něco zajímavého."

Ještě před pár lety byl za zelenáče on. Přebýval v rodině zkušeného spoluhráče Nieuwendyka, s jeho dětmi si hrál. Byl pro ně "strýčkem Rustym". Nieuwendyk je už nějaký ten týden v hokejové penzi, Oleszovi však hravost zůstala. Po večerech se svou milou a s Frolíkem soupeří ve společenské hře Česko v otázkách. A nemá se prý za co stydět.

"Nejlíp je na tom moje snoubenka, já jsem těsně za ní. A Frolda daleko za námi," prozrazuje spiklenecky. Bronzový medailista z olympiády v Turíně má prý problémy snad jen s historickými otázkami. Umí však i překvapit. "Jdou mi Přemyslovci!" ujišťuje s úsměvem Olesz.

K Vokounovým na svíčkovou

Česká kolonie je v Sunrise vážená. Třeba při víkendovém zápase s Detroitem byli v zahajovací formaci Olesz a Dvořák, Vokoun nestál v brance od začátku jen kvůli zdravotním problémům. Delší dobu marodil i Kreps, zastavil ho otřes mozku. "Díky tomu, že je nás tady víc Čechů, to naštěstí snáším líp," uznává.

Vyslanci malé země ze středu Evropy drží pospolu. Nedávno byli na svíčkové od paní Vokounové. Jindy její manžel, vyučený kuchař, pořádal grilování. "Musel jsem se přece vytáhnout," vysvětluje nejlepší český brankář současnosti.

"Ale jinak jsem soudný, doma obvykle nevařím. Po mně by totiž zůstalo víc bordelu než užitku." Jeho tým čeká už osm sezon na play-off. Právě Vokounova parta má Panthers pomoci k tomu, aby se chmurná série přerušila. A proč by ne – české mafie přece většinou vědí, jak na to. Jen si vzpomeňte: když podobné zadání před časem dostali Jágr a spol. v Rangers, svůj úkol splnili.

Dvořák zůstal jako poslední ze slavné party

Nikdo další ze současné floridské kabiny u toho nebyl. Jen Radek Dvořák. Je to už dvanáct let, co klub Florida Panthers i s českým útočníkem senzačně postoupil do finále Stanley Cupu proti Coloradu. Až tam padl. Jednoznačně největší okamžik v poměrně krátké historii klubu.

"Pořád to vidím před sebou," vzpomíná 31letý Dvořák. "Nikdo s námi nepočítal. Byli jsme neatraktivní mužstvo plné odložených hráčů. Přesto jsme vyřadili i nejlepší mančaft tehdejší NHL Pittsburgh s Jágrem a Lemieuxem."

Jágr za Pittsburgh? I z toho poznáte, jak je to už dávno. Za Panthers nehraje kromě Dvořáka jediný tehdejší hráč, úplně se obměnilo vedení klubu, prostřídali se i kustodi.

Když se Dvořák v roce 2007 po anabázi soutěží vracel zpátky do Floridy, zamrkali na něj jediní staří známí: časoměřiči a ledaři. "Vítej zpátky, Radku!"

Jistě, spousta věcí je jinak. Dvořák už není vyjukaný zelenáč. Florida nehraje na starém zimáku v Miami, kam hokejisté při dopravní špičce jeli z domova i přes hodinu. Nová aréna v Sunrise, nenápadném předměstí Fort Lauderdale, patří k nejlepším v celé NHL. Když se Dvořák podívá k jejímu stropu, vidí plachtu připomínající slavné finále.

A hned si vybaví nejen celé tažení týmu, ale i konkrétní akce, které přeměnily vysmívaný klub ve výběr hodný respektu. "Byl to můj první rok v NHL a hned takový úspěch. Něco takového doceníte až s odstupem," přiznává trojnásobný mistr světa.

"Do finále jsem se pak dostal ještě jednou, s Edmontonem. Ale to už byla jiná situace. Florida 1996? Jedinečný zážitek."