„Hrajeme jako tým a nic nevypustíme,“ shrnul recept na litvínovský úspěch kanonýr František Lukeš, který jeden gól dal a tři připravil.
Co zápas rozhodlo?
Zlín se držel první třetinu. Když dostal třetí gól, odešel, přestal bruslit. A my bruslili pořád.
Jak si užíváte start snů?
Já to tak neberu, my na to ani nemyslíme a nebavíme se o tom. Řešíme jen, že musíme hrát ten daný zápas dobře, pořád bruslit, vracet se, pomáhat Francouzovi v brance. A zatím to plníme.
Z čeho pramení vaše první místo?
Právě z toho, že celý zápas bruslíme, v soubojích nic nevypustíme. Dobře se vracíme, a když máme puk, snažíme se hned zaútočit. A góly nám teď lepí.
Dvanáct jste jich dali z přesilovek, v tom jste nejlepší.
Zvětšilo se útočné pásmo a útočníci, kteří brání, nemůžou chodit moc nahoru. Pak se otevřou křížné nahrávky. Nám pomáhá, že si můžeme přihrát přes Karla Kubáta na modré.
V čem je ještě změna oproti loňsku?
Minulý rok jsme se snažili dávat góly do prázdné branky, teď každý hráč, co má puk na kruzích, střílí. A vždycky jsou z toho nějaké dorážky.
Ale už předchozí trenér Rosol do vás hustil, ať pálíte.
Možná se k tomu teď donutíme díky tomu, že se prodloužilo útočné pásmo a dokážeme si střelu připravit.
A jak vám pomohla příprava kondičního trenéra Vody?
Oni to dobře skloubili všichni tři trenéři. Nikdo nebyl zraněný, letní příprava nám sedla a teď z toho těžíme.
Díváte se na tabulku často?
Já moc ne. Jedu domu a podívám se na nějaký film. Snažím se připravit na daný zápas. Na tabulku se podívám až za 52 zápasů.
Ale hokejem se bavíte, to je evidentní.
To je vždycky, když se vyhrává. Teď mě to strašně baví. I ostatní v kabině, je to vidět. Proto hrajeme jako tým.