Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Moje první betony? Hnědé a ošklivé, vypráví kanadský světoběžník

Kanadský gólman Fred Brathwaite v dobách své největší slávy v brance Calgary. | foto: Profimedia.cz

4 2017
Touha vyrovnat se staršímu bratrovi ho přivedla k hokeji, snaha pomáhat rodné zemi zase k profesi gólmanského kouče mládežnických reprezentací. Bývalý brankář Fred Brathwaite má co vyprávět. Dlouho působil v NHL, oblékl dres národního týmu, sbíral trofeje v Německu i Rusku. Na konci dubna pak na Slovensku pomáhal Kanadě na mistrovství světa do 18 let.

Když náhodný kolemjdoucí potká Brathwaitea na ulici, těžko ho napadne, že ten drobný, leč trochu podsaditý černoch kdysi válel v NHL.

Vždyť hokejový gólman bývá zpravidla vyšší než 171 centimetrů.

Ostatně i muž, který vystrnadil Brathwaitea z jeho nejlepšího angažmá (z Calgary, kde působil nyní čtyřiačtyřicetiletý Kanaďan na přelomu tisíciletí), je pořádný čahoun.

Roman Turek, český mistr světa z Vídně. Právě za něj byl Brathwaite kdysi vyměněn do St. Louis. „Kluci v kabině mi o něm říkali, že je to skvělý chlap. Škoda, že jsme se nikdy nepotkali,určitě bychom byli skvělí parťáci.“

Malý a velký parťák?

„Přesně tak,“ rozesměje se věčně dobře naladěný Brathwaite. „V Calgary jsme zažil dobré časy, hodně jsem tam hrál,“ dodá. Na svou kariéru vzpomíná rád, díky štacím v Evropě i účastem na třech mistrovství světa objel velký kus zeměkoule.

Fred Brathwaite

*24.11. 1972 v Ottawě, Kanada

Jen 171 centimetrů vysoký gólman překonal předsudky a probil se až do NHL, kde odchytal 254 zápasů za Edmonton, Calgary, St. Louis a Columbus. V roce 2006 se stal nejlepším brankářem ruské Superligy, s Kazaní se tehdy radoval z mistrovského titulu. O dva roky zářil v německé DEL, kde jej dokonce za sezonu 2008/2009 vyhlásili vůbec nejlepším hráčem celé ligy. Od roku 2014 se věnuje trénování brankářů, v současnosti u kanadské osmnáctky.

Miluje cestování? „No nevím, jestli to miluju, ale hokej byl ke mně velmi štědrý a já si mohl zahrát v Rusku, Německu i za reprezentaci. Jsem za to moc vděčný, protože jsem poznal různé kultury a udělal jsem si přátele po celém světě,“ líčí.

K hokeji se kdysi dostal díky staršímu bratrovi, kterému se jako spousta mladších sourozenců jednoduše chtěl vyrovnat.

„Byl dobrý gólman a já jsem chtěl být jako on. S brankařinou jsem začal kvůli němu,“ říká o Roderickovi, po němž zdědil i své první chrániče.

Při vzpomínce na ošoupané betony se rozchechtá. „Byly hnědé a ošklivé, dobře si na ně pamatuju. Na druhou stranu v té samé výstroji chytali i brankáři v NHL, tehdy to tak prostě bylo.“

Brathwaite se i přes výškový handicap probil do NHL, národního týmu, uspěl v zahraničních ligách. Diváky bavil akrobatickým stylem, jeho popularita dosáhla vrcholu, když si v roce 2002 zahrál ve rapovém videoklipu „Welcome to Atlanta“.

Dobře ví,že od chvíle, kdy chytal, se mnohé změnilo. V čem je tedy jeho přínos pro mladé kanadské gólmany?

„Hrál jsem 19 let a za tu dobu jsem se naučil, jak zapomenout na uplynulý zápas a začít se soustředit na ten další,“ tvrdí. Se zámořskými talenty tak pracuje hlavně na psychice.

„Myslím si, že právě psychická stránka je hrozně důležitá. Musíte se dokázat rychle zkoncentrovat, hodil za hlavu případnou porážku. Usiluji o to, aby naši kluci byli psychicky silní.“

Během mistrovství světa „osmnáctek“ není čas na nějaké převratné změny v technice, Brathwaite respektuje styl každého jednotlivce.

„Nesnažím se měnit jejich styl. Beru to tak, že mou rolí je udržet naše brankáře v co nejlepší formě a vytvořit jim psychickou pohodu, aby dali celému týmu co největší šanci zvítězit,“ je přesvědčený gólmanský kouč, který s touto prací začal v roce 2014 v německém Mannheimu.

Na své svěřence nezkouší žádné vychytávky typu střelby bílými puky, nebo chytání přes záclonu. „S kluky pracuji jen během jednoho krátkého turnaje, takže na ně podobné „legrácky“ nepoužívám. Možná kdybych s nimi pracoval déle, tak bych něco takového zařadil, abych obměnil trénink,“ přemýšlí.

Řemeslo ho baví, při tréninku se usmívá, kanadské gólmany si jednoho po druhém si bere stranou a pečlivě se jom věnuje.

Když se dívá, co každý z nich mezi třemi tyčemi předvádí, do detailu chápe každičký pohyb. Brathwaite nespoléhá jen na své zkušenosti, hodně také studuje, snaží se držet krok.

„Sleduji trendy. Když jsem chytával, bylo to přeci jen jiné. Mým cílem je nejen držet krok, ale mít ještě nějaký náskok navíc. Účastním se brankářských kempů, takže když mi pak přijde pod ruce nový gólman, přesně vím, co v brance dělá a proč to dělá. Každopádně se pořád učím, sleduji kolegy z různých zemí a pokaždé si říkám: „Můžeš odvést ještě lepší práci“.“

Inspiraci sbírá sympatický čtyřicátník také při sledování NHL. „ Velmi rád pozoruji Careyho Price. Neříkám to kvůli tomu, že je Kanaďan. Podle mě je prostě jedním z nejlepších gólmanů na světě. Pak také sleduji Pekku Rinneho, Henrika Lundqvista nebo Tuukku Raska.“

Brathwaite se pouze nedivá, ale také opisuje.„Snažím se vypozorovat to, co je dělá úspěšné. a pak se pokouším tyto poznatky přenést do tréninku a naučit to naše kluky.“

Hokejovým nadějím pomáhá i díky tomu, že ví, jaké je to chytat na úzkém i širokém kluzišti. Během své kariéry zažil mnohé, úspěchy i pády. Také to mu umožňuje být dobrým rádcem.

Svou roli si Brathwaite považuje: „Jsem rád, že mohou předávat své zkušenosti. A navíc mám na bundě logo své vlasti, mohu pomáhat Kanadě.“







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze