V hokejové reprezentaci má však pevné místo a v brance ho uvidíte i teď na Švédských hrách. Kouč Hadamczik totiž opakuje: „Neodepisuju ho. Je to adept pro mistrovství.“
Milane, takové výroky asi ve vaší situaci potěší, že?
To strašně pomáhá. Já se snažím k těm výrokům svými výkony přispět. Ale teď neovlivním, jak často budu chytat. Přitom ve třech zápasech jsem dostal jen gól, sami uznejte, že bych mohl hrát i víc. Mohl, ale ne v Rusku.
Proč?
Těžko se to popisuje. Když vám to budu vysvětlovat, tak to nepochopíte, stejně jako to nechápu já. Trenér točí tři gólmany – mě, Jeremenka a Tarasova. Má formuli, podle které nás rozděluje, ale jak, to nevím. Jen Jeremenko chytá víc.
Nelitujete, že jste do Ruska šel?
Jestli bych vrátil čas? Nejsem fanda, aby se něco vracelo. Ta zkušenost mě může jen posílit. Spíš se divím, že mě trenér tak chtěl. Přitom já vychytal dobré zápasy (z 8 duelů má průměr 1,92 inkasované branky na zápas a úspěšnost zákroků 90,96 procenta), ale trenéra to neovlivnilo.
Povzbudil vás aspoň?
Možná jo, ale já mu nerozuměl.
Přitom do Ruska jste si bral slovník.
Ten je dávno v šuplíku. Ale ne, trenérovi rozumím všechno. Ono se to totiž opakuje. (úsměv)
O čem člověk přemýšlí, když sedí jen na tribuně?
Já o ničem. Oni mě koupili za dost peněz, tak se snažím, aby to aspoň trochu za něco stálo. V mém věku nemám potřebu si něco dokazovat.
Co pověstná báza?
Naše báza je pětihvězdičkový hotel asi 150 metrů od zimáku. Já bydlím od zimáku asi 200 metrů na druhou stranu, ale před zápasy stejně musím na bázu. Jinak jsou tam super podmínky, chtějí prostě za každou cenu vyhrát ligu.
Takže teď s reprezentací vás asi čeká parádní týden.
Jasně. Hrozně rád reprezentuji a rád se podívám domů. Taky je pro mě obrovská motivace dostat se na mistrovství světa. Bylo by to mé desáté. Ale ještě tam nejsem, každý si to musí zasloužit.
 Milan Hnilička |
