Hodně lidí je na výkony Pavla Brendla zvědavých. Co myslíte, že předvede?
Já jsem na něj také hodně zvědavý. Dává spoustu gólů a dneska hráč, který umí skórovat, je velkou vzácností. Každý člověk má v životě etapu, kdy se mu daří a nedaří. Pavlovi návrat ze zámoří prospěl. Dejme mu šanci, aby se projevil.
Brendl je typem hráče, který potřebuje hodně volného prostoru, aby produkoval svou hru. Dostane ho v reprezentaci?
Záleží, co je to volný prostor. Dnešní hokej potřebuje hráče, kteří mají určitou vyváženost a pak ještě něco navíc. U Pavla je to proměňování šancí. Proto by měl k sobě dostat tvořivého centra, který mu bude umět nahrát.
A kdo jím bude?
Mám představu, že by to mohl být někdo z trojice Marek, Hlinka, Straka.
Budete se radit s Jaroslavem Holíkem, který z něj na mistrovství světa dvacítek dokázal dostat to nejlepší?
S Jardou se bavím průběžně. Byl v Americe, říká mi své názory. Když má člověk k dispozici co nejvíc poznatků, je o stupeň výš. Na druhou stranu ale musím brát v potaz, že od mistrovství dvacítek uplynuly čtyři roky.
Jak je složité nominovat krajánky jako je Pavel Brendl, o kterých máte informace jen díky statistikám a z doslechu?
Krajánků, které člověk nezná, je málo. Brendl se například neprosadil v Třinci, ale když nastupuje v tak kvalitní lize, dává góly a jsou na něj velice dobré reference, není důvod mu tu šanci nedat.
Čekají vás čtyři zápasy. Budete v přípravě se Švédskem někoho šetřit?
Pokud se situace nezkomplikuje nějakými zdravotními problémy, ulevím například Jardovi Hlinkovi. V extralize je dost vytěžovaný a v Plzni hrát nebude. Pak ale nastoupí ke všem zápasům.
Jaký máte záměr s gólmany?
Chtěl bych, aby v Plzni chytal Roman Málek. Myslím si, že je reálná šance, aby tyto čtyři zápasy absolvovali oba brankáři. Dva odchytá Málek, dva Čechmánek.
Bavil jste se s Romanem Málkem i na téma mistrovství světa?
Padlo i toto.
A proč jste se rozhodl nominovat Romana Čechmánka?
Čechmánek je starší hráč, který toho má v životě hodně za sebou. Z nominace byl překvapený. Vzal si čas na rozmyšlenou a po týdnu mi oznámil, že reprezentovat chce. Národní tým je pro něj výzva, chce dokázat, že na něj pořád má. A to je jenom dobře, protože když se podíváte kolem, moc brankářů pro mistrovství světa k dispozici nemáme.
Opravdu?
Vokoun bude s Nashvillem nejspíš v play-off. Pak je tu Milan Hnilička, Adam Svoboda a Jirka Trvaj. Ten má sice málo mezinárodních zkušeností, ale jeho výkonnost mě přesvědčuje. Nemůžeme zkrátka vědět, co se v danou dobu stane - jestli někdo nebude zraněný. Proto chci být připravený.
V uplynulých dnech jste vyjádřil obavy z toho, jak se hráči srovnají s metrem rozhodčích. V extralize se píská jinak než ve Finsku. Jak velký problém to bude?
První čtvrtina v naší lize pro mě byla nepochopitelná. Vžíval jsem se do role trenéra a nevěděl, co bych hráčům říkal. Jestli hrát tvrdě, dojíždět protihráče, nebo ne... Ve Finsku se hákování a drobné fauly pískají, ale souboje se tam dohrávají. Všiml jsem si, že v extralize se někteří hráči třeba úmyslně postaví čelem k mantinelu, aby si vynutili faul. Je třeba takové momenty rozlišovat.
