Nikdo ho nepřemlouval, ani nemusel žadonit u klubových lékařů, aby mu dali svolení. Tomáš Vokoun prostě sám od sebe zavolal kouči Růžičkovi a řekl: Chci jet na mistrovství světa. "Já prostě nechci mít na začátku dubna po sezoně, a když je šance prodloužit si ji, neváhal jsem. Kdo ví, co bude za rok nebo za dva," říká 33letý brankář Floridy.
Už od včerejška je ve Stockholmu, dnes se připojí k reprezentaci a večer v rámci Švédských her nastoupí k zápasu proti domácím (od 19.30 vysílá ČT4). Chytat bude po třech týdnech pauzy.
Zápas jste nehrál tři týdny. Bude to hodně těžký návrat?
Bude zvláštní, ale těším se. Nikdy jsem nezažil, že bych byl mezi zápasy tak dlouho bez přípravy. Na druhou stranu jsem celý minulý týden na Floridě bruslil a připravoval se s trenérem brankářů – jen jsem kolem sebe neměl žádné hráče. Trénink určitě nebyl stejný, jako kdybych byl s mužstvem. Bohužel jsem si musel tady v Americe něco vyřídit a úterý byla první možnost, kdy jsem mohl odletět.
Hlídal jste si hodně váhu?
A jak! Já jsem zrovna člověk, který se na to musí hodně ohlížet. Proto to nebylo takové, jako kdyby mi doopravdy skončila sezona: cvičil jsem a dělal maximum, abych se udržel v kondici. Tak doufejme, že to bude dobré. Budu se v přípravě snažit odchytat dva tři zápasy, navíc před mistrovstvím je ještě nějaký čas a prostor, abych si stihl pořádně zatrénovat.
Sledoval jste, jak se staví tým pro šampionát? Z NHL totiž přišla řada omluvenek.
Téměř vůbec. Já se rozhodl před měsícem, že pojedu, a to rozhodnutí neovlivňovalo to, kdo pojede a kdo ne. Rozhodl jsem se proto, že jsem chtěl ještě hrát. Sezona skončila brzy a hráči, kteří se omluvili, mají své důvody. Musí projít výstupní kontrolou, i když já s ní nikdy neměl problémy. Takže pojedeme do Německa s hráči, které Růža nominuje. A že půlku neznám? To mi vrásky nedělá. Ukazuje to, že máme pořád spoustu kvalitních hokejistů i v Evropě.
Zmínil jste kouče Růžičku. Právě on měl být důvodem, proč do Německa jedete. Prý jste mu chtěl pomoci, když se na něj po olympiádě snesla kritika. Je to tak?
Vždycky jsem měl Vláďovu důvěru, což je pro každého hráče důležité. A to, že je Vláďa trenér, já vždycky přivítám. Ale nejde o hlavní věc, která hrála roli v mém rozhodování. Jsem ve Floridě tři roky a třikrát jsme nepostoupili do play-off, tak jsem nechtěl tak brzy skončit a naopak si chtěl sezonu prodloužit.
Co na to rodina?
Samozřejmě bude nepříjemné na tři a půl týdne opustit děti a manželku, ale dívám se na to tak, že nevím, jak dlouho ještě budu hrát. Třeba je to má poslední šance něco vyhrát, takže dovolená s rodinou počká.
Chápu, že se na turnaj nejedete jen zúčastnit a chcete ho vyhrát, ale je to v současné době reálné?
Byl bych špatný hokejista, kdybych si to nemyslel. Protože si to myslím před každým zápasem i turnajem. Ani nevím, jak vypadají soupisky ostatních mužstev, ale turnaj je krátkodobá věc. Je na něm pět šest týmů, které mají šanci na titul, a záleží na tom, jak jednotlivý mančaft bude spolupracovat, jak bude hrát. Kdybych si nemyslel, že máme na zlato, zůstal bych doma a nikam nejel.
Byl jste v Americe, ale tady v Česku se hodně řešilo, jestli by měl jet na mistrovství i Dominik Hašek, jenž zářil v play-off. Co vy na to?
Jeho výkony jsou obdivuhodné a pro mě je neuvěřitelné, že může někdo v 45 letech hrát hokej a ještě ho hrát na takové úrovni, že vyhraje titul. Já kdybych věděl, že budu chytat ještě pět let, tak to beru hned z fleku. Dominika jsem jako brankáře vždycky absolutně respektoval a myslím, že je to nejlepší brankář v celosvětové historii ledního hokeje.
Co tedy říkáte na názory, zda by měl, či neměl jet na mistrovství světa?
Jeho nominace je otázka pro trenéry. Nikdy jsem nebyl součástí týmu, kde by si hráči určovali, kdo bude hrát a kdo ne. Já jako hráč můžu jen říct, že výkonnost na to Dominik určitě má.
Můžete ale říct jinou věc: jestli by vám nevadilo jet na šampionát, kdybyste neměl roli jasné jedničky? Právě tím trenéři argumentovali, neboť nechtěli, aby byl Hašek jen dvojka, a vaši jasnou pozici by jeho účast určitě snížila.
(usmívá se) Já se soustředím jen na své výkony. Když mi řeknou, že nastupuji do zápasu, tak do něj nastoupím. A když ne, tak si přeji, abychom i tak vyhráli. Pro mě to žádný problém nebyl, kdyby jel. S Dominikem nemám žádný problém a navíc – vždyť já jsem dlouhou dobu působil v klubech v roli brankáře, co čeká na něčí zaváhání. Tohle je ale volba trenérů, kteří jsou zodpovědní za nominaci. A tak to prostě bude.