V Kontinentální lize jste už odchytal pár zápasů. Co si o ní myslíte? Věříte, že se jednou vyrovná NHL, jak si její představitele vroucně přejí?
Z mého pohledu NHL nástupem KHL určitě neztrácí. V Kanadě i v Americe jsou fantastické návštěvy a má to všechno, co k tomu patří. Tady jsem nový, možná je brzy hodnotit, ovšem podle mě se to nedá srovnat. Samozřejmě, v Rusku vyrostla liga, kde se platí podobné peníze jako v NHL. Je jen dobře, že existuje taková konkurence. Ale nemyslím si, že úroveň obou soutěží by byla srovnatelná.
Co říkáte fanouškům a tomu, jak to vypadá na stadionech?
Atmosféra je tu pěkná, ale spíš bych jí přirovnal k lepší atmosféře v extralize, třeba když hrají Pardubice se Spartou. Co si budeme povídat, v NHL je průměrná návštěva osmnáct tisíc lidí a hraje se dvaaosmdesát zápasů za sezonu. Kdežto tady v Rusku chodí diváků jen o trochu víc než v Česku.
Jak se Haškovi daří v KHLPřed pondělním utkáním s Jaroslavlí měl Hašek v brance Spartaku Moskva odchytaných pět zápasů, podle úspěšnosti zákroků (86 %) i podle průměru gólů na zápas (3,62) patří k nejhorším v lize. Odchytal však téměř největší počet minut ze všech brankářů a za sebou má náročný program: na "tripu" na východ hrál obden a mezitím absolvoval s mužstvem náročné cestování. |
Jednoznačně české lize. Takové to zabezpečení, mediální záležitosti a další věci okolo, to je v NHL na vyšší profesionální úrovni. Minimálně o stupeň.
V Kanadě a Americe jste byl zvyklý na perfektní servis. ve Spartaku se určitě o spoustu věcí musíte starat sám.
To ano. Jsem tady nový, než se člověk domluví a než si lidi kolem zvyknou na to, co potřebuje, chvíli to trvá. Do Omsku jsem si třeba vzal jednu bílou a jednu červenou stulpnu, ty zbylé musely zůstat někde v Moskvě. Člověk na to není zvyklý, dvacet let se o tyhle věci nestaral. Ale to jsou jen takové maličkosti.
Kdysi v Kanadě jste si zapomínal na cesty pas. KHL je taky mezinárodní soutěž...
Tady aby ho člověk měl stejně furt u sebe. Já si ho nechávám na svém místě v kabině. Tak vím, že si ho před odletem nezapomenu.
Co spoluhráči v kabině? Už si na vás dovolí nějaké vtípky, nebo je to ještě v rovině přehnaného respektu?
Je tam pořád takové oťukávání, odstup ještě mají. To prostě nejde ze dne na den. Ale vycházíme spolu dobře.
Není škoda, že ve Spartaku nemáte českého parťáka? V CSKA jsou hned čtyři.
To je pravda, ale u nás jsou zase kluci ze Slovenska. S těmi si rozumím, máme podobnou mentalitu.
Viděl jsem, že už docela obstojně mluvíte rusky. Bylo těžké oprášit jazyk?
Jde to, zlepšuje se to každý týden. Ale spíš rozumím otázkám, než abych se uměl přesně sám vyjádřit. Takže odpovědi vždycky nějak musím zakamuflovat. Když jsem šel před dvěma týdny do televize na rozhovor a zjistil jsem, že bude v angličtině, tak se mi opravdu ulevilo. Hned se mi povídalo líp.
Váš přestup do Spartaku byl v Moskvě mediální bombou, místní novináři se okolo vás točí každý den. Není těch rozhovorů už moc? Neunavuje vás to?
Je to v pohodě, to patří k hokeji. Já tady navíc nejsem s rodinou, takže mám času dost.
Novináři si vás předcházejí, věnovali vám dokonce autoatlas Ruska.
Mám ho s sebou v kabině. Musel jsem se ale spíš podívat na pořádnou mapu, abych se zorientoval. Třeba když jsme přiletěli do Omsku, tak jsem si říkal, že jsme někde za Uralem, ale nevěděl jsem přesně kde.
Vy jezdíte po Moskvě metrem. Poznávají vás lidé?
Jo, ale není to až tak, jako když jsem jel po Praze nebo po Pardubicích. Anebo když jsem žil v Detroitu. Ukazují si, sem tam si někdo řekne o podpis, ale zdaleka to není totéž co v Čechách nebo v Americe.
Je něco, co vás na Rusku šokovalo?
Šokovalo přímo ne, ale je to jiná kultura, jiná historie. Kudy člověk chodí, všude vidí spoustu armády, policajtů. Na koncertech, v metru, na zápasech... Pro nás Čechy je to nezvyklé. Trochu mi to připomíná tu dobu, kdy jsme sem jezdívali zamlada. To jsme říkali, že je to policejní stát. Nechci tvrdit, že by to tak bylo i teď, ale pořád je tu těch vojáků vidět dvakrát třikrát tolik co než u nás. Ne-li desetkrát.
Zničený pohárPřed startem extraligy vyšlo najevo, že pohár pro mistra republiky byl v Pardubicích opět poničen. Tentokrát na soukromé oslavě brankáře Dominika Haška. Ten musí zaplatit náklady na opravu i pokutu - více ZDE. |
Samozřejmě. Zašli jsme si tam, zrovna tam u Vasila Blaženého byl koncert nějakých dýdžejů. Takže jsme si prochodili i ten místní Václavák.
Moskva už se v lecčems hodně přibližuje západoevropským metropolím. Ale co ostatní ruská města? Jak na vás působí?
Třeba Jekatěrinburg byl pěkný. Měl krásnou hlavní třídu, tam jsme si chodili každý den. Myslím, že ta centra už se trochu zlepšila. Samozřejmě, když člověk projíždí okrajovými částmi měst, tak tam je to proti Evropě ještě docela rozdíl.
Jak vám sedla ruská kuchyně?
Boršč mi chutná, ten si pochvaluju. Jednou jsem měl i šašlik. Jinak si však dávám spíš klasická evropská jídla.
Ve čtvrti Sokolniki, kde sídlí Spartak, zůstáváte na hotelu. To není běžná praxe pro hráče, který má smlouvu na celou sezonu, ne?
Já zatím nemám zájem o žádný byt. Na stadion to mám pár minut pěšky, v hotelovém apartmánu mám lepší zázemí. Přijdu, je tam uklizeno, ustláno, ráno si jen sjedu výtahem na snídani, kdykoliv si zavolám pokojový servis. To jsou takové výhody, které mi dělají pohodlí, proto mě to do bytu netáhne. Navíc tam mám dva pokoje, takže se tam vejde i rodina, až přijede.
Ta je teď rozprášená po celém světě. Vy v Moskvě, syn v Americe, manželka s dcerou v Česku. Kdy se za vámi přiletí podívat?
Plánujeme to, ale ještě jsme to přesně nerozebrali. Dominika kromě toho, že hraje volejbal, teď ještě účinkuje v té pěvecké soutěži. Nevím, jak se to bude vyvíjet, podle toho to musíme dát dohromady, aby mohla přiletět i ona.
Její výkon v soutěži byl hodnocen velmi kladně. Jste na dceru pyšný?
Samozřejmě. Já jsem věděl, že umí zpívat, nepochyboval jsem. Ale takhle na pódiu je to přece jen něco jiného. To jsem zvědavý, kdo to letos dotáhne dál.
