Na tréninku Sparty chodí z ledu jako jeden z posledních. Obětavě se staví do střel, až ho jedna z nich trefí do nártu. Už ne další zranění, probleskne mu hlavou.
Ale je to dobré. Po chvíli se Petr Havelka zvedá z ledu a pokračuje v tréninku. "Bez něj už jsem byl dost dlouho, nerad bych se zase hned zranil. Ale tohle byla jen běžná nehoda, nic vážného," ujistil po skončení dopolední, téměř dvouhodinové přípravy.
Ve třetím zápase čtvrtfinálové série v roce 2003 jej zranil budějovický Josef Štraub. Po srážce s ním měl Havelka otřes mozku. S vypětím všech sil se dal do kupy a ještě stihl semifinálovou sérii se Slavií. Dohrál ji i přesto, že ve druhém utkání utrpěl otřes mozku znovu.
Kdyby Sparta vypsala dlouhodobou soutěž o největšího smolaře, snad jen Ondřej Kratěna by mu byl schopnou konkurencí. V přípravě na sezonu se Havelka zranil potřetí.
Při srážce se spoluhráčem na srpnovém tréninku si zlomil dvě žebra a hrudní kost, pak se mu do těla dostala infekce, která útočila na klouby. "Měl jsem podobnou nemoc jako Martin Procházka, v nemocnici Na Slupi jsem byl tři dny po něm," říká Havelka, který měl kvůli záhadné chorobě potíže s kolenem.
Pro kombinaci obou problémů nemohl dlouhé měsíce vůbec trénovat. "Aerobní cvičení jsem nesměl provozovat kvůli infekci a se silovými zase nešlo začít, protože mě pořád bolela žebra," popisuje nelehký úděl dlouhodobého maroda. "Ani kolo, ani posilovna, jenom jsem pořád chodil na rehabilitace."
Připravovat se začal až v prosinci, pár dní před koncem roku byl poprvé na ledě. Od ledna trénuje naplno. "Už mě nic nebolí," tvrdí útočník, který získal pověst poctivého dříče, jenž skvěle vypomáhá obraně. Ve třech zápasech se rozehrával v prvoligové Mladé Boleslavi, která stále častěji se Spartou spolupracuje.
"Smíšené pocity," řekl o krátkém angažmá v týmu, za nějž stihl ve třech utkáních vstřelit i gól. "Bral jsem to spíš jako takovou druhou fázi tréninku, ale na druhou stranu jsem samozřejmě týmu chtěl pomoct."
Čtyřiadvacetiletý útočník už ví, že pro profesionálního sportovce je nejdůležitější zdraví. Proto si neklade ani žádné velké úkoly. "Pro tuto sezonu? Dohrát," usmál se otázce na hokejový cíl.
Útlum Sparty sledoval spíš zpovzdálí, do chodu kabiny nezasahoval: "Každý tým si něčím takovým projde." A jak vidí šance svého týmu? Má mužstvo na titul?
"Těžko říct, ale určitě máme kádr na to, abychom něco dokázali. Rád bych došel se Spartou do finále."
