Už trénujete na sezonu?
Už týden v Pardubicích na ledě. Jenže extraligové mužstvo teď jede na soustředění do Švýcarska, takže se budeme mučit sami.
Sami? To znamená kdo?
Já, Honza Bulis, Honza Hrdina, Hemský, Klesla, Ustrnul, prostě kluci z NHL. Je nás osm.
Takový Hejduk Team, obdoba Jágrova letního týmu?
Ne ne, takové ambice nemáme makat celé léto, mít do detailu rozpracovanou přípravu. My si chceme jen zvyknout na puk, na led, i když i s Jágrem jsem nějaké zápasy hrál. Jenže já mám kde trénovat, platíme si led doma v Pardubicích.
Platíte? Kolik?
Nechci kecat...
Patnáct set?
Asi tak. Skládáme se po tréninku. Trénuje nás táta Aleše Hemského a pěkně nás dře.
Máte hodně nabité léto. Stačil jste prožít i dovolenou, jak jste plánoval?
Seychelské ostrovy, byla to velká exotika. Asi jako Havaj před dvěma lety.
Co jste v moři ulovil? Jste přece vášnivý rybář?
Spíš teoretik. Kupuju si časopisy Kajman a Rybářství, ale u vody jsem tak třikrát za rok. Na Havaji jsem chytil mahi-mahi, to trochu připomíná delfína. Měla metr dvacet. Ale radši bych štiku nebo sumce.
A co golf? Zlepšil jste se během léta?
Asi trochu. Byl jsem už asi čtrnáctkrát. Hlavně ve Varech s Honzou Čalounem, s Ivanem Hlinkou nebo Láďou Růžičkou.
Čím to, že jste si golf zamiloval?
Jak to začnete trochu hrát, chytne vás to taky. Trefíte balon a ten letí třeba 150 metrů. To je nádhera. K tomu všude kolem příroda, jezdíte v autíčku... Pohoda.
I v létě máte zápřah. Samé sportovní akce, zápasy, tenis, sjel jste Vltavu. Teď jste na fotbalovém turnaji.
Fotbal bych hrál klidně častěji než jednou za rok, jenže je snadnější najít jednoho parťáka na tenis než dalších jedenadvacet, kteří by si šli kopnout na dvě branky.
V Novém Městě jste hrál na levém křídle, to znamená, že jste změnil strany? Hokej hrajete vpravo.
Ale ne. Já vůbec nevěděl, kde hraju, jen jsem se motal. A levačku mám na opírání.
Běhání vás baví?
Na bruslích se cítím líp. Tam se člověk postaví, rozjede se, nemusí nic dělat a stejně jede dál, když to umí. Na hřišti se musím hodně snažit, abych vůbec někam doběhl.
Nebojíte se zranění? Vždyť fotbal je celkem nebezpečný sport.
Asi jo, trpí kotníky i kolena. Může proti mně nastoupit nějaký amatér, nechtěně mě trefit a je zle. Ani nevím, jestli náhodou ve smlouvě nemám fotbal zakázaný. Abych třeba nedopadl jako Vlček (kladenský hokejista Ladislav Vlček si nedávno při rekreačním fotbale zlomil nohu a klub mu může vypovědět smlouvu, neboť hráč neměl fotbal povolený - pozn. red.)
A pojištěný na léto jste?
Nikdo by mě nepojistil. Jsem zvědavý, co by se dělo, kdybych na kemp do Ameriky přijel zraněný.
Kdy se do Colorada vracíte?
Jedenáctého září se mám hlásit, dvanáctého začíná kemp.
Předloni jste vyhráli Stanley Cup, na jaře ale tým vypadl v 1. kole. Nová sezona má být pro Colorado asi návratem ke zlatým časům, že?
Aspoň podle letních obchodů to tak vypadá. Přišli Paul Kariya z Anaheimu a Teemu Selänne ze San Jose, to jsou útočníci jako zvon. Ale zase skončil brankář Roy...
Brankářskému náhradníkovi Davidu Aebisherovi nevěříte?
Těžko ho odsuzovat. Když chytal patnáct dvacet zápasů za sezonu, chytal dobře. Čas ukáže, jestli unese tlak být prvním gólmanem.
Podle jmen váš tým vypadá jako fotbalový Real Madrid s Ronaldem a Beckhamem. Budete neporazitelní?
Těžko říct. Budeme kandidátem na Stanley Cup, ale pět šest silných soupeřů nám zůstává. Zato Real Madrid má proti své konkurenci mnohem dominantnější postavení.
S čím tedy budete spokojený?
Měli bychom jít daleko v play-off, to je jasné. S příchodem Kariyi a Selänneho se neskutečně zvedne útočná síla.
Nemáte strach, že váš čas na ledě se kvůli tomu rozmělní?
Akceptuju to, protože mužstvo bude silnější a může vyhrát Stanley Cup. Určitě to přijde, nebudeme mít jednu nadřazenou lajnu, ale dvě výborné. Na druhou stranu bude pro soupeře těžší uhlídat nás všechny.
Myslíte, že i v příští sezoně můžete nastřílet 50 gólů?
To není můj hlavní cíl, ale zopakovat by se to mohlo, ne? Hlavní cíl? Určitě vyhrát Stanley Cup.
Tak kolik gólů byste rád vstřelil?
Nějaké určitě, ať mě hokej baví. Ale dávat si cíle nemá smysl. Buď to tam bude padat, nebo ne. Přece nebudu sám sebe stresovat už před sezonou, že vyhlásím útok na 50 gólů.
Co trofej Maurice Richarda pro nejlepšího kanonýra sezony, kterou jste dostal na slavnostním večeru NHL? Máte ji doma?
Jen kopii, ten těžký originál zůstal v Torontu v Síni slávy. Jen jsem se s ním vyfotil. Až si postavíme barák, udělám si tam místo i na malou vlastní síň.
Bude to v Americe, nebo v rodném Ústí?
V Americe určitě ne. Buď v Ústí, nebo v Pardubicích, ještě nevím.
Teď už nejste sám. Máte manželku, v lednu čekáte narození dvojčat. Mimochodem, už vám rodiče odpustili tu náhlou svatbu v Americe, na které byli loni na podzim jen svědci?
To bylo pro americké úřady, aby Zlatka neměla problémy při cestování. Teď v létě se svatba opakovala u nás, na zámku ve Velkém Březně. A to zase pro české úřady, protože ta americká by tady neplatila. Přijeli rodiče, příbuzní, prostě klasická svatba po česku.
Zaskočilo vás, když vám lékaři oznámili, že budete otcem dvojčat?
Překvapilo to, ale právě tak jsme to chtěli.
Ale vy jste přece jedináček.
A my chtěli dvojčata. Prostě náhoda. Za tři neděle se dozvíme pohlaví, už se těším. Můj tip? Přece kluk a holka. Bude to hodně práce, ale máme, co jsme chtěli. Hlavně ať jsou děti zdravé a nevyrostou z nich lemplové. O to už se musíme postarat my.
