Legenda hokeje v kanadském městě, nynější generální manažer týmu Kevin Lowe, o českém mladíkovi prohlásil, že je od dob Wayna Gretzkého nejtalentovanějším hráčem týmu. „Slyšel jsem to. Ale tady bylo tolik slavných hráčů,“ říká Hemský.
S mnohými z nich včetně Gretzkého se setkal při nedávném zápase NHL proti Montrealu pod širým nebem. „Promluvili k nám v kabině,“ říká. Užíval si atmosféru historického utkání. Takřka šedesát tisíc diváků na tribunách fotbalového stadionu...
„Byl to zážitek. Pro nás i pro lidi,“ tvrdí. „Jen ta zima...“ Ve dvacetistupňovém mrazu trochu nastydl. „Na střídačce jsme měli teplo a čaj. Ale zima stejně byla velká. Měli jsme na sobě ribana, ve kterých hrají v zimě fotbalisté."
Jinak má útočný klenot v Edmontonu, který si jej v roce 2001 vybral v prvním kole draftu nadějí, pohodlí. Bydlí v domě jednoho ze spolumajitelů týmu. Šéf si snad hokejový talent hlídá? „Vůbec. Většinou není doma. Ale nijak mě neomezuje, je to fajn chlap,“ říká mladík.
Hemský je výtečný technik. Radši nahrává, občas pasem překvapí i spoluhráče. Jen se střelbou má trochu „potíž“, málokdy pálí na branku.
V 25 zápasech vystřelil jen 25 ran. Přesto dal pět gólů. „Spoluhráči si ze mě dělají srandu, že mám snad největší úspěšnost v NHL. Čekám na tu nejlepší střelu a z ní dám gól,“ říká se smíchem. Pak zvážní. „Je to věc, na které musím zapracovat.“ A tak po tréninku ještě zůstává na ledě a s trenérem piluje střelbu. Za oceánem je už pátým rokem.
Na cestu do NHL se vypravil přes kanadské juniorské soutěže. „Zvykl jsem si, už mi ani nepřijde, že jsem pryč. Je to moje práce,“ říká. Musel se osamostatnit. Ale vařit si? To ne! „Něco bych zvládl, ale chodím do restaurací. Mám rád těstoviny.“
Spoustu času tráví se spoluhráčem Radkem Dvořákem. Při zápasech venku spolu bydlí na hotelovém pokoji, jinak Hemský často pobývá u spoluhráče doma. Občas zajdou do české restaurace, dají si pivo. „Chodíme i s ostatníma klukama. Máme mladý tým,“ říká Hemský.
Po první sezoně v NHL si splnil sen, koupil si motorku. „Přál jsem si ji odmala. Stejně jako hrát v NHL,“ říká. Jenže výroční harley zůstal po domluvě s otcem v garáži. „Musím se na něm nejdřív pořádně naučit,“ říká mladík. A tak na motocyklu jezdí otec. „Přece tady nebude jen tak stát,“ říká otec se smíchem.
Hokejem posedlé město si Hemský oblíbil. „Není ani malé, ani velké. Lidé jsou tu hodně přátelští a hokej je baví,“ říká. „A taky jsem si tu už něco vybudoval, mám tu domov. Je to můj první tým v NHL. Nechtěl bych se odsud stěhovat.“
