Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hlinka: Nekouřím a z hospody chodím dřív

11 2003
Praha - Hokejový šéf Ivan Hlinka trochu zestárnul. Ostatně svůj věk docela často připomíná. "Vždyť už mi je třiapadesát," opakuje. Bývalého vynikajícího hráče i kouče postihla na konci května srdeční příhoda. Přes léto se zvolna dostával do formy. Neztratil šarm.

Rpzhovor s Ivanem Hlinkou bude součástí přílohy HOKEJ v MF DNES, která vyjde v pátek 12. září. Najdete v ní souhrnný článek před novou extraligovou sezonou, přehled českých hráčů v NHL, článek o tom, kolik stojí vychovat špičkového hokejistu, rozhovor s reprezentačním koučem Slavomírem Lenerem a servis před ligovou sezonou: soupisky, termíny...


Pořád umí žertovat, být ironický. Už ale netrénuje, připojil se k agentské kanceláři kamaráda Petra Svobody, střelce vítězného gólu na olympiádě v Naganu. Křik a nervy na střídačce vyměnil Ivan Hlinka za klidnější povolání. A vypadá spokojeně.

Změnil taky image. Na tváři má několikadenní šedivé strniště. Trochu připomíná herce Jiřího Bartošku. "Nemám moc rád srovnávání, ale díky," řekl Hlinka.

Býval jste vždy pečlivě oholený. Proč ta změna?
Na začátku všeho byla lenost. Nevím, jak dlouho mi to vydrží.

Co tomu říká manželka?
Nejdřív mi řekla, ať to sundám, že vypadám jako idiot, ale pak si docela zvykla. (smích)

Když jste trénoval ruský Omsk, každý den vám volala. Teď je asi klidnější, když vás má v Litvínově.
Je ráda, že jsme víc spolu.

Hlídala vás, když jste se vrátil z znemocnice? Nebo pochopila, že...
Pochopila to už dávno. Kdybych řekl, že jdu do Ruska znova a že chci být ruský mistr s Omskem, tak by mě tu neudržela ani lanem.

Vaše poslední roky byly hodně hektické. Nejdřív olympiáda v Naganu, pak angažmá v Pittsburghu, nakonec v sibiřském Omsku. Nepřipadáte si najednou moc usedle?
Nenudím se, jsem rád doma. S manželkou jsme si konečně užili společné léto. Těšilo mě, že nemusím letět k zápasu do Novokuzněcka. Místo toho jsme dostavěli dům.

Hrajete golf. Nevadí vám, že jste v něm průměrný? Vždycky jste vyčníval...
Musím se přiznat, že vadí. Mrzí mě, že jsem na golf dlouho nadával.

Vztekáte se, když se vám nedaří?
Záleží, s jakou jsem partou. Když hraju s hokejisty, tak ten gentlemanský sport, klidný a seriózní, hrajeme trošku jako hokej. Občas se nám stane, že hůl skončí na stromě. A my ji pak musíme setřást. (smích)

Už jste byl od dubna na ledě?
Nebyl. Ale chystám se chodit v Litvínově se starou gardou. Snad jim budu stačit. Nejsem nejmladší.

Stihnete ještě malovat?
Poslední obraz jsem namaloval v Omsku. Ale roztrhal jsem ho. Přišel mi hloupej. Těším se, až začne pršet, já si zatopím v kamnech a budu malovat.

Lékaři vám zakázali kouřit. Poslechl jste?
Vidíte, že cigarety nemám. Kdybychom povídali ještě hodinku, tak bych vytáhl doutníček. Ale cigaretu ne. Už jsem to vydržel tři měsíce.

Bojíte se o sebe?
Člověk se bojí pořád... Ale spíš jsem měl obavy z toho, že když přestanu kouřit, budu tlouct hlavou o zeď. Ale není to tak.

Jste vzorný pacient?
Jo, v tom jsem se změnil. Býval jsem lempl, co na doktory nedá. Tvrdil jsem, že si tělo pomůže samo.

Nekouříte. Co ještě jste kvůli zdraví změnil?
Životosprávu. Dřív když se v hospodě něco řešilo, nikdy jsem nechodil domů mezi prvními. A dneska už třeba ani do hospody nejdu. Radši si jdu lehnout. Ale nechci říct, že tam nechodím vůbec. Každou středu hrajeme licitovaný mariáš. A za absenci jsou velké pokuty!

Zakázali vám doktoři ještě něco? T5eba abyste se rozčiloval?
Určitě. Radši se vyhýbám situacím, které hrozí konfliktem.

Například?
Odmítám funkce, protože s každou se pojí odpovědnost. Chci dělat zahrádku, ale nechci být předsedou zahrádkářů. Chci mít hezký trávník, ale jestli mají někde míň vody a nemůžou kropit rajský, to nechci řešit.

Takže o funkci předsedy hokejového svazu, která vám byla nabízena, stále neuvažujete?
Ne, na tom se nic nezměnilo.

Trénování vám nechybí?
Zatím ne. Slíbil jsem si, že si dám i kvůli zdraví delší pauzu.

Bývalé hvězdy litvínovského hokeje v čele s Reichlem, Šlégrem a Ručinským plánují, že se do tří let vrátí, aby získaly pro město titul. Prý počítají s vámi jako s trenérem.
Zní to hezky, ten zájem mě těší. Ale nejsem tak optimistický. Nevím, jestli o něco takového vedení stojí. Třeba má jiné plány.

Hráči se domluvili, že by přijali nižší platy, slevil byste i vy?
Kdyby k tomu došlo, tak peníze by nehrály vůbec žádnou roli.

Jako hráč i trenér jste byl světová špička. Čeho chcete dosáhnout jako agent?
Kdybychom tak zastupovali tři Jardy Jágry, byl bych spokojen.

Jak vypadá den agenta Hlinky?
Nemám práci od sedmi do tří. Spolu s Petrem Svobodou děláme, co je potřeba. Máme na starosti hlavně mladé hráče, před červnovým draftem jsme vyřizovali víza.

Ale vy asi neobcházíte velvyslanectví a nestojíte frontu na víza, že?
Ne. Na mně jsou odbornější věci.

Co třeba?
Chodím na zápasy juniorů a sleduju, kdo by se hodil pro NHL. Nedávno jsme pro mladé dělali soustředění v Kravařích, takže je poznávám, bavím se s nimi o hokeji.

Vzpomenete si, jak jste v mládí bral rady zkušenějších?
Hrozně těžko jsem poslouchal. Taky jsem si myslel, že jenom já mám pravdu. Mladý člověk nikdy neřekne: Se vším souhlasím. Ale pokud není úplný moula, tak se nad názorem staršího aspoň zamyslí.

Štvou vás poznámky, že jako agent ve skutečnosti nepracujete. Že vaše jméno jen láká mladíky do společnosti Petra Svobody?
Ani ne. Oba víme, jak to máme rozdělené. Máme zkušenosti, spoustu známých, pro jednání s kluby to není vůbec špatná výchozí pozice.

Vaše jméno je značkou hokejového úspěchu a slávy. Ostatně reklamu už jste si zkusil. Propagoval jste třeba internetový deník iDNES. Na co byste reklamu nikdy neudělal?
To je složité, to bych musel vědět konkrétní věc. Asi bych byl dobrou reklamou na cigarety. I když dneska už taky vlastně ne...

Autoři:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze