Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rozloučení s legendou Bubníkem: dorazil Hašek, Bugár a stovky dalších

SBOHEM. Momentka z posledního rozloučení s mistrem světa z roku 1949 a členem Síně slávy českého hokeje Augustinem Bubníkem. | foto: ČTK

27 2017
Zhruba dvě stovky lidí se zúčastnily čtvrtečního posledního rozloučení s mistrem světa z roku 1949 a členem Síně slávy českého hokeje Augustinem Bubníkem ve velké obřadní síni strašnického krematoria v Praze. Někdejší vynikající útočník a poté i obránce zemřel v úterý 18. dubna po delší nemoci ve věku 88 let.

Se členem slavné poválečné generace se kromě zástupců hokejového svazu přišli rozloučit například i jeden z nejlepších gólmanů všech dob Dominik Hašek, mistr světa v hodu diskem z roku 1983 Imrich Bugár, ale také někteří z Bubníkových svěřenců.

„Je zbytečné mluvit o tom, co musel v životě absolvovat. Pro mě Gusta udělal hrozně moc a já z toho pak žil celý sportovní život. Už tehdy v 60. letech zavedl speciální brankářské tréninky, které vedl on sám. Byly velice náročné, ale měly hlavu a patu. Na svou dobu byl velmi inovátorský,“ zavzpomínal Josef Bruk, bývalý gólman a následně velmi uznávaný kouč brankářů, který hrál pod Bubníkem v Litvínově.

Augustin Bubník

Datum a místo narození: 21. listopadu 1928, Praha

Post: levé křídlo, později obránce

Hráčská kariéra: LTC Praha (1936-49), ATK Praha (1949-50), Spartak Brno (1955-56), Motorlet Praha (1956-58), Slovan Bratislava (1958-62)

Reprezentace: 25 zápasů, 16 gólů (1949-50)

Největší úspěchy: mistr světa 1949, stříbro z OH 1948; pětinásobný mistr ligy

Trenérská kariéra: Litvínov (1962-65), Motorlet Praha (1965-66), reprezentace Finska (1966-69), Škoda Plzeň (1970-71), Karviná (1972-73), Brno (1973-74), juniorské reprezentace ČSSR (1974-76), Mladá Boleslav (1975-76), Slavia Praha (1976-77), Brno (1977-78), Štýrský Hradec (1979-80), reprezentace Nizozemska (1981-82), Litvínov (1982-83), Karviná (1983-85), Brno (1986-88), Kuusamo (1988-89), Oulu (1989-91)

„Byl to velice dobrý trenér a já měl na trenéry opravdu štěstí; ‚Vovka‘ Kobranov, Standa Konopásek, Gusta Bubník. Využil jsem ho i potom během mého trenérského působení ve Vsetíně. Znal jsem Gustu dobře i jako člověka, teď už mohu bohužel na všechny tři jen vzpomínat,“ mrzelo bývalého brankáře a později kouče Horsta Valáška, jenž vyhrál se Vsetínem dva mistrovské tituly.

Stejně jako Valášek hrál pod Bubníkovým vedením v I. ČLTK Praha (tehdejším Motorletu) Jan Študent. „Kromě rychlosti byla jeho předností i hlava. Jednou jsem si proti němu v Dukle Hodonín v roce 1961 i zahrál, když si nás Slovan Bratislava pozval na přátelák. Tehdy už hrál beka a jít s ním do souboje nebylo lehké. Gusta byl vynikající hokejista a pak i úspěšný trenér,“ připomněl Študent.

Bubník patřil k nejlepším českým hokejistům své doby. V dresu LTC Praha vybojoval pět extraligových titulů, zlatou medaili na MS získal v roce 1949 ve Stockholmu. O rok dříve se podílel na zisku stříbra na zimních olympijských hrách ve Svatém Mořici.

V roce 1950 byl se spoluhráči odsouzen ve vykonstruovaném politickém procesu za údajnou protistátní činnost. Po pěti letech práce v uranových dolech byl omilostněn, ale do reprezentace se už vrátit nemohl. Těžké chvíle věznění připomněl při smuteční řeči místopředseda Konfederace politických vězňů ČR František Šedivý.

Bubník o práci v uranových duelech v Jáchymově

z rozhovoru pro MF DNES v roce 2008

„Bylo to tam strašné. Chtěl jsem mít fyzickou sílu, a ne si sednout a bědovat. Pořád jsem věděl, že se musím dostat ven. Že budu znovu hrát za národní mužstvo. Utopie...“

„Pan Bubník doplatil na to, co se u nás dělo v 50. letech, kdy mu režim pokazil celou hokejovou kariéru. Přesto byl úspěšným a aktivním člověkem, který prožil krásný život. Klobouk dolů před tím, jak dokázal překonat ta těžká léta,“ prohlásil Dominik Hašek.

V nejvyšší soutěži odehrál Bubník 165 zápasů a vstřelil 76 gólů. Hráčskou kariéru ukončil po těžkém zranění páteře v roce 1962. Konstruktivní a technicky vyspělý hráč se stal poté úspěšným trenérem, v letech 1966 až 1969 vedl i finskou reprezentaci. Jako první Čech tak koučoval zahraniční reprezentační A-tým. V roce 2003 byl uveden do finské hokejové Síně slávy. Do české vstoupil až o pět let později, kdy byla založena. Angažoval se také v politice.

Autoři: ,






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze