Dva týdny ležel v umělém spánku, a byť mu lékaři museli amputovat nohu, mohl být rád, že vůbec žije. "Zprvu jsem to vůbec nevnímal, protože jsem měl v sobě hodně opiátů. Když mi to docvaklo, tak to byla asi ta nejhorší chvíle v mém životě. Dlouho jsem z toho nemohl ani spát," říkal loni v prosinci pro hokejcb.cz.
To už rehabilitoval, zvykal si na život s protézou a vlastně byl smířený s osudem. V rozhovoru pak prozradil i svůj velký sen: "Chtěl bych se jednou v budoucnu postavit na brusle a zkusit se svézt na ledě, pokud to bude možné."
Roman Bernat našel po nešťastné události chuť do života.
Teď už ví, že to možné je. Před pár dny se 19letý Bernat skutečně i díky protéze na brusle postavil. Sklouzl se na stadionu v Soběslavi, teď si zase bude muset dát chvíli pauzu. Už není led.
"Poprvé jsem bruslil na prázdném zimáku, jenom s bráchou, abych se moc nestyděl. Měl jsem strach z toho, že to moc nepůjde a budu z toho zklamaný," popisoval. "Naštěstí když už jsem se konečně odhodlal, tak to sice nebyl zázrak, ale někde v hlavě jsem si řekl, že se to dá, jen jsem potřeboval zjistit, jak na to."
Zpět na led chtěl i proto, že už pár týdnů trénuje sedmáky a osmáky v Soběslavi, mezi kterými je i jeho mladší bratr Tomáš. "Zatím si na mě nestěžoval," usmívá se.
Budějovický klub se mu snaží pomáhat, založil mimo jiné veřejnou sbírku na Bernatovu podporu už i proto, že hokejista má zatím protézu jen půjčenou. "Už asi půl roku mám podanou žádost na pojišťovně, ale vypadá to, že ji smetou ze stolu," řekl Nově.
