Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ještě bych si zahrál. Klidně zaplatím, říká s úsměvem Bondra

Role někdejšího obávaného útočníka Petera Bondy je při zápasech Washingtonu v zákulisí. Jako ambasador klubu se setkává se sponzory. Do kabiny chodí jen občas. | foto: Michael Langr, MAFRA

21 2015
Washington (Od našeho zpravodaje) - Narodil se na Ukrajině, vyrostl na Slovensku, ale doma je Peter Bondra na východním pobřeží Ameriky. Velký hokejový kanonýr držel statistické rekordy Washingtonu až do minulé sezony, v níž ho v gólech i bodech překonal Alexandr Ovečkin. Teď pracuje pro Capitals jako ambasador a pomáhá se sháněním sponzorů. „Dostanu se tak na 60 zápasů za sezonu. Ale na tribuně už to tak neprožívám, protože já jsem byl tam dole, takže vím, co chlapci na ledě prožívají,“ říká někdejší slavný útočník v rozhovoru pro MF DNES.

Co všechno práce klubového vyslance v NHL obnáší?
Jakmile je na zápase šance potkat se se sponzory, pohovořit o hokeji, tak jsem přítomný. Pro mě to vlastně není žádná práce. Ty mítinky většinou probíhají během zápasů, přes den málokdy. Beru to tak, že je tady můj domov, strávil jsem tu největší část hokejové kariéry a aspoň takhle na takovéhle malé úrovni s klubem dál spolupracuju.

Chodíte někdy za hráči do kabiny?
Chodím, sem tam si popovídám s Oviem. Minulý rok jsem tam dole byl častěji, protože on překonal ty moje rekordy. Navštívil jsem ho, nebo jsem mu aspoň volal.

Když jste hrál za Washington vy, dostal se klub v roce 1998 do finále Stanley Cupu. S Ovečkinem v sestavě po takovém úspěchu touží zatím marně. Věříte v průlom?
Jsem optimista. Věřím, že v této sezoně se to podaří. Mužstvo ztratilo lídry jako Warda, Greena a Brouwera, ale zase přišli dobří hráči Oshie nebo Williams. Spousta expertů dává Washingtonu šance na finále nebo i na Stanley Cup.

Vzpomínáte někdy na staré časy?
Moc ne, to už je za námi. Já myslím na budoucnost a ne na to, co bylo před deseti dvaceti lety. Byly to pěkné časy, rád bych hrál hokej ještě teď, i zadarmo, nebo bych snad i někomu zaplatil. Třeba bych dal nějaké peníze Capitals, abych za ně ještě mohl nastupovat. Ale bohužel – srdce by chtělo, ale tělo už to nedovolí.

Chodíte si zahrát aspoň amatérský hokej?
Ano, máme tým bývalých hráčů Capitals. Jsme aktivní, ale ne tolik, jak bych si to představoval. Máme čtyři pět akcí do roka a k tomu nějaké zápasy. Já chodím ještě každý pátek bruslit, abych se udržoval v kondici.

Peter Bondra před loňským  utkáním bývalých hvězd  Washingtonu.

Peter Bondra před loňským utkáním bývalých hvězd Washingtonu.


NHL se v posledních letech proměnila, hodně sází na mladé hráče. Je to správný trend?

Přicházejí velké změny. A proč ne? Jsou zdravé. Hlavně na začátku sezony se mladí prosazují, v klubech zjišťují, co v nich je. Pokud se chytnou, v týmu si je nechají, většinu jich ale pošlou vyhrát se na farmu. Později v sezoně a hlavně v play-off je to už o mazácích, kteří mají zkušenosti.

Co říkáte na mladé Slováky, kterých se v poslední době do NHL moc neprosadilo?
Líbí se mi Tomáš Tatar. Ten v minulé sezoně ukázal, že má potenciál dát 30 i 40 gólů a být hvězdou Detroitu. To je velmi povzbudivé. Trochu jsem zklamaný z Richarda Pánika, který se neprosadil v Torontu. Chalani musí přesvědčit ve svých klubech, že jsou platnými hráči, což se příliš neděje. Naopak letos jsme jako Slováci ztratili, protože veteráni jako Višňovský a Kopecký odešli. A mladí na jejich místo nenastoupili. Dostat se sem není jednoduché, NHL není pro každého. Doufám, že Slováci i Češi zase do ní zamíří ve větším počtu.

Sledujete vašeho vzdáleného synovce Radovana Bondru, který byl v kempu Chicaga?
Že prý jsme nějací vzdálení příbuzní, o čemž ovšem nevím. Já jsem ho ještě nikdy nepotkal. Bohužel není tady ve Washingtonu, hraje na farmě, takže držím palce. Viděl jsem ho na mistrovství světa do 20 let a hrál tam velmi dobře. Hlavně v defenzivě byl vždycky tam, kde měl být, totéž v oslabeních. Takže věřím, že se teď vyhraje, posune se dál a že ho za rok za dva uvidíme v NHL.

Ve slovenském hokejovém hnutí letos proběhla velká bouřka po volbě vedení svazu, kde zůstalo vše při starém. Mrzí vás to?
Hodně. Byl jsem u toho, chtěli jsme s naší skupinou bývalých hráčů přinést určitou kredibilitu. Slovenský hokej potřebuje změnu, my jsme dali do kupy docela silné „mužstvo“, ale bohužel to nedopadlo.

Síla vašeho protestu je mohutná, přesto se toho zatím moc nezměnilo. Nepřipadáte si tak trochu, jako když bušíte do zdi?
My jsme si byli vědomi, do čeho jdeme, ale musíte někde začít. Pro nás to byl start, zakopli jsme, ale proč ne? Když se nám podaří změna, bude to super. Já doufám, že hráči se s (šéfem svazu) Igorem Němečkem nějak dohodnou a ty věci se dají do kupy, aby se slovenský hokej mohl posunout dál. Aspoň jsme vytvořili nějaký tlak na vedení, kde snad začnou pracovat a vytvářet pozice pro mladé hokejisty, aby se mohli rozvíjet a růst.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze