„Tohle mě v klidu rozhodně nenechává, musím na to myslet vlastně neustále,“ nezastírá zkušený hradecký kouč Václav Sýkora, na kterém je vidět velké roztrpčení.
Naproti tomu jeden z hlavních lídrů týmu a možná největší letní posila Petr Koukal tvrdí: „Pořád jsou to teprve tři zápasy. Teď nás čekají dva doma, a když je zvládneme, tak budou veškeré spekulace vyvrácené a Hradec bude zpátky tam, kde ho chceme.“
Tak kde je pravda?
Faktem je, že východočeský klub dopředu vyhlásil útok na finále. Dokonce se nebál mluvit i o titulu. Za všechno hovoří slogan, se kterým vstoupil do sezony a který je vidět všude po stadionu. Stojí na něm: Chceme víc!
V reálu je to však zatím marné soužení, které analogicky připomíná fotbalovou Spartu. I ona má na české poměry nebývalé finanční možnosti, i ona přes léto přivedla spoustu posil, ovšem výkony a výsledky přinášejí spíše rozpaky než radost a suverenitu.
Hradec neprohrál jen zápasy v extralize, v součtu s Ligou mistrů padl už šestkrát za sebou.
To nebude náhoda.
Á propos suverenita: právě u ní lze hledat hlavní příčinu neúspěchů. V hlavách hráčů totiž nejspíš zafungovala, aniž by měla reálné opodstatnění – všichni podlehli klamu síly a neporazitelnosti.
Zkrátka a jednoduše si mysleli, že to půjde samo.
„Přesně tak,“ souhlasí Sýkora. „V tomto smyslu nám chyběla pokora a vědomí, že se to musí ukázat a především uhrát na ledě. A ne si to myslet ještě před začátkem ligy.“
Jistě, na paniku je zatím příliš brzy, protože za pár kol může být všechno jinak. Ovšem také nemusí. Každá další porážka bude dál jitřit už tak napjatou atmosféru v klubu.
Jedno hokejové pořekadlo říká, že nejdůležitější je vstup do sezony. Mnohými je brané jako klišé, ale v Hradci teď moc dobře vědí, jak je pravdivé.
„Podívejte na stoprocentní Chomutov, který má devět bodů, zatímco my nulu. Ten rozdíl je varovný a brzy by mohl ještě narůst. Dohánět ho by bylo těžké, navíc bychom se zbytečně dostali pod tlak. Vždyť jsme pod ním už teď, a to liga vlastně pořádně nezačala,“ ví Koukal.
Hradec trápí hodně nedostatků. Zklamání přinášejí výkony borců, kteří měli tým táhnout. Vidět není největší hvězda Jaroslav Bednář, nedaří se ani dalším zkušeným hráčům. Nejvíc ze všeho však bije do očí ofenzivní nemohoucnost, kterou podtrhuje bezradnost v přesilových hrách. Tedy v disciplíně, ve které měl Hradec hrát prim.
„Hrajeme příliš komplikovaně. Je tam málo střelby i při hře pět na pět. Nejsme na ledě s myšlenkou hrát přímočaře do branky, ale spíš si nahrát a najít někoho v lepší pozici. Proto nejsme produktivní,“ mračí se kouč Sýkora. „Hráči si to musí srovnat v hlavách.“
V cestě však stojí hodně silní protivníci. V pátek Hradec přivítá Plzeň, která se naposledy pobavila nebývalým vítězstvím 10:0 nad Olomoucí, a v neděli silný Třinec. Kdyby měli být bohatí Východočeši bez bodu i po těchto zápasech, tak už bude opravdu hodně zle.
Takže jak z toho ven? Koukalův recept je jednoduchý: „Nehrotit to, protože jsme opravdu teprve na začátku. Já zažil v Rusku i jedenáctizápasovou sérii proher, to je teprve deka. Pořád věřím, že mužstvo kvalitu má, věří tomu i trenéři, kteří jsou také kvalitní. Společně dokážeme ten úvodní nezdar zlomit.“
Slova útěchy? Nebo odhodlání?
