„V životě jsem takové góly nedal, ale to je úplně jedno,“ mávl rukou Hubáček, navrátilec z Finska.
Vážně to s vámi nic nedělá?
Pravda, o druhé přestávce jsem seděl v kabině a přemýšlel jsem, jestli jsem za 18 let kariéry dal podobný gól. A nevzpomněl jsem si ani na jeden. Ale i tohle byl jeden z pokynů. Dávat puky do předbrankového prostoru, hrát fakt jednoduše a na úkor nějakých kombinací i zvýšené aktivity. I když si myslím, že naopak zvýšená aktivita nás ve 2. třetině dostala do hry.
Proč vám to předtím skřípalo? Ztráceli jste 1:3 a byli jste zralí na ručník.
Těch ručníků už tam letos letělo.... I tohle je aspekt, který ukazuje na nějakou vnitřní morálku mužstva. Po 1. třetině 1:3 v naší situaci, 5 zápasů, 0 bodů. A nepodlehli jsme tomu. Nedostali jsme strach, že přijde výprask. Šli jsme trpělivě dál. Bude to pro nás těžká a dlouhá sezona. Když to šlape a všechno je perfektní, strašně rychle to utíká. Když body člověk sbírá těžko, sezona se vleče. To bude asi náš případ. Věřím ale, že se budeme tabulkou posouvat výš.
Takže jste to v 1. třetině s pasivitou přehnali?
Ano, byli jsme až moc pasivní. Podlehli jsme pokynům nepouštět se moc do útočení. Abychom nepropadli, byli jsme totiž možná až moc zalezlí. Po 1. přestávce jsme si řekli, že musíme zvýšit aktivitu. Přece jen Chomutov má lehce statické obránce, vysoké, silné kluky, kteří nejsou až tak pohybliví. Chtěli jsme zintenzivnit bruslení a přineslo to ve 2. třetině góly. Musíme se naučit vyhodnotit moment, kdy půjdeme napadat a kdy bychom se naopak měli stáhnout. V některých pasážích jsme to zvládli, jindy jsme propadali, nevěděli jsme, jestli být aktivní, nebo ne.
Jaká je proměna Pardubic po trenérské výměně?
Musíme se – bohužel – odrazit z takového trošku obranného, jednoduchého, mírně destruktivního hokeje. Zažít si nějaké návyky, které nová taktika nese. Až je dostaneme do těla, zautomatizujeme si hru, začneme přidávat nějaký nadstandard, co se týče lepšího útočení.
Odvolání Petera Draisaitla už jste strávili?
Ze začátku jsme byli zaraženější, změna na nás dopadla. Chtěl bych říct – a minulý trenér si to zaslouží – že v mých očích je profík v každém detailu. Dělal to nejlepší, co šlo. Ale měli jsme špatný start a nejjednodušším impulsem je změnit trenéra, což se stalo.
Martinec, Rohlík, Mikeska, Beran jsou noví kouči. Kdo má největší slovo?
Ani nevím, jak jsou přesně kompetence rozdělené. Pokynů byla při zápase celá řada, trenéři se střídali, myslím, že Karel Beran má na starosti obránce. Někdo posílá hráče na led, někdo vypichuje momenty a detaily ze hry. Chlapi za námi se vhodně doplňovali a teď to vedlo k dobrému výsledku.