Třinecké železárny, sponzor hokejových Ocelářů, vznikly v roce 1839. Litvínovská chemička se rozjela až o rovných sto let později. V případě finalistů letošní extraligy je tradice opačná. Zatímco Litvínov se mezi elitou pohybuje od roku 1959, Třinečtí teprve 19 let.
Malé město vs. maloměsto
Hokej a Třinec patří k sobě, tvrdí starostka Věra Palkovská. „Když přijedu na nějaké jednání a potřebuji náměstky či úředníky naladit, téma hokej zabírá,“ usmála se Palkovská. Za úžasné považuje, že ve finále je Litvínov s 25 tisíci obyvateli a Třinec s 37 tisíci. „O titul se perou dvě relativně menší města, zatímco kluby z Prahy, Brna a Ostravy vypadly,“ upozornila. Litvínov je nejmenším extraligovým sídlem.
Poláci vs. Němci
Z Třince je kousek na česko-polské hranice, i fanoušky má odtamtud. Polski fanklub, takový transparent bývá na stadionu. Snad i kvůli nim je v kádru Ocelářů polský útočník Chmielewski. Litvínov leží na úpatí Krušných hor, z jejichž druhé strany přijíždějí na Hlinkův stadion pravidelně němečtí příznivci. I oni jsou sdružení– a hodně oddaní.
Ocelárna vs. chemička
Nebýt litvínovské chemičky, nebylo by ani litvínovského hokeje. Vždyť také fanoušci při startu play-off vytáhli trefný transparent: Od Stalina k Masarykovi. Klub po válce začínal pod názvem Stalinovy závody Horní Litvínov, teď sní o Poháru T. G. Masaryka pro vítěze ligy. Vlastníkem klubu je Unipetrol. Za Oceláři stojí Třinecké železárny. Šéfové klubu jsou i vysoce postavenými manažery firmy.
Nová aréna vs. starý zimák
Zbrusu nová Werk Aréna je pýchou třineckých hokejistů. Starou plechovou halu vyměnili za moderní arénu před touto sezonou. „Bylo by krásné ji letos pokřtít titulem,“ sní šéfové Třince.
Zato litvínovský Hlinkův stadion, to je starý poctivý zimák. Letos slaví šedesátiny. Byť je studený a střechou na některé diváky i sněží, možná nejen skalní fanoušci by ho ani za nic nevyměnili. Ze strmých tribun je perfektní výhled a díky výtečné akustice bývá atmosféra, která bere dech.
Třinecké zápasy jsou vyprodané, budou i ty v Litvínově. „Udali bychom ne šest tisíc, ale šestnáct tisíc lístků,“ řekl litvínovský generální manažer Robert Kysela.
Rychlomistr vs. věčný čekatel
Oceláři jsou proti Litvínovu mladý extraligový tým, příští sezona bude jejich dvacátá mezi elitou. Přitom ve finále jsou potřetí, v roce 2011 triumfovali. Zato litvínovská Verva ani za 56 let mezi hokejovou smetánkou titul nezískala, má „jen“ čtyři stříbra. Splňte sen našich otců! vyzývá proto kotel tým Vervy. „Jsme před branou a chceme to pro fanoušky udělat. Mám z toho husí kůži,“ vyznal se olympijský šampion Jiří Šlégr, kvůli bolavým zádům trenérský pomocník.
Najatí bojovníci vs. odchovanci
Zatímco v litvínovském kádru se to odchovanci jen hemží, v třineckém jich je poskrovnu. Ale pozor, starší dorost Třince letos získal titul! „Třinec je favorit, ale u nás je také hráčská kvalita a funguje u nás i srdce,“ naznačil Kysela, co cítí jako plus. „Motivace může být jedním z řady faktorů, které rozhodnou.“
Jenže srdce a bojovnost, v tom je i třinecká síla. „Jsme připraveni nechat na ledě všechno, jdeme si za svým cílem,“ burcuje třinecký trenér Václav Varaďa.
Útok vs. útok
Oba týmy mají útočnou náturu, Vervě se občas přezdívá Litvínovské vosy kvůli žlutočerným barvám. Půjde o ofenzivní finále? „Budeme klást velký důraz i na obranu,“ řekl třinecký kouč Jiří Kalous. Obránce Ocelářů Marek Trončinský věští: „Máme dobré brankáře, nebude padat hodně gólů.“ Litvínov má nadmíru kreativní útok, ale trenéři Rulík s Hořavou vnesli pevný řád i do obrany.
Irgl vs. Ručinský
Překonal zákeřnou nemoc a do semifinále naskočil v zářivé formě, jeho góly vyřadily Spartu. Příběh třineckého útočníka Zbyňka Irgla dojímá. „Je super pocit sledovat Zbyňka Irgla, jak zase válí na ledě,“ smekl na svém Twitteru i litvínovský brankář Pavel Francouz.
Stejně dychtivě hltají fanoušci i story Martina Ručinského z Litvínova. Ve 44 letech ho dál žene zlaté mámení. I o něm Francouz obdivně napsal: „V tomhle věku se jeho vrstevníci často ani neohnou k zavázání bot...“ Kdo zvedne pohár pro českého mistra?
