Opravdu vás takový úspěch netěší?
Kdybych sbíral další nuly, tak by to bylo perfektní, protože by to pro nás znamenalo zase nějaké body. Ale ne, je to pěkné být v něčem první. Ale nám záleží na tom, abychom vyhrávali zápasy. Když je to s nulou, je to samozřejmě paráda. Když jsem nahoře, tak mám asi něco za sebou a jsem za to rád.
Počítal jste si nuly?
To ne. Věděl jsem, že jsem vysoko, ale nevěděl jsem, jak přesně.
V tu chvíli vstoupí do rozhovoru olomoucký šéf Jiří Dopita a křikne na Trvaje: „Jirko, pojď už.“
Ten zareaguje: „Já jsem musel mluvit do televize a teď ještě pro novináře.“ Dopita: „Tak novináři snad počkají, ne?“
Trvaj: „No tak... Teď už ne.“
Na vrchol jste se dostal díky dvěma nulám za sebou. Byla těžší ta minulá s Libercem, nebo ta proti Spartě?
Těžko říct. S Libercem jsme se dostali do vedení, tady to bylo celou dobu 0:0. Vždycky tam nějaký gól může padnout. Padl na jejich straně a já už bych rád šel do šatny. (úsměv)
Ještě počkejte. Jste rád, že jste ukočírovali ofenzivní sílu Sparty?
Na Spartě samozřejmě není jednoduché vyhrát a my si toho strašně ceníme a jsme za to moc rádi. Dosáhli jsme toho týmovou hrou po celý zápas, což jsme korunovali gólem.
Několikrát jste měl štěstí, viďte?
Jo, trefili tyčku a ve druhé třetině mi při dorážce trefili ruku. Vždycky tam musí být štěstíčko. Ale jinak si myslím, že dneska jsme si vítězství zasloužili. Opravdu jsme byli lepším týmem.
A jak jste viděl neuznaný gól Sparty?
Já šel po puku, byl tam nějaký kontakt do helmy a ta mi napůl vyjela, takže jsem ztratil přehled.
