Sám český gólman na konci první třetiny v oslabení tří proti pěti vůbec vypršení hrací doby nezaregistroval.
„Já jsem furt hrál, nevěděl jsem vůbec, co se stalo. Najednou jsem viděl, že všichni jdou do kabiny. Bylo to takové zajímavé,“ doplnil gólman Čeljabinsku. „Když jsme hráli třeba přesilovku, tak to bylo docela nepříjemné. Koukal jsem, kdy si stoupne, aby nám neunikl do brejku.“
Hlasatel sice při přerušení oznamoval průběžné časové údaje, ale někdy ani to nebylo českým hráčům nic platné. „Oni to tam říkali takovou zvláštní angličtinou, takže někdy jsem to pochytil a někdy ne,“ doplnil Francouz.
Útočník Jiří Sekáč byl zaskočený tím, že porucha časomíry trvala celý zápas a nebyla za celou dobu odstraněna. „To jsem moc nepochopil. To by se na mezinárodní scéně nemělo stát. Všechno by mělo fungovat tak, jak má,“ prohlásil hráč Arizony.
Podle něj se hokejisté podle časomíry často řídí a absence časového údaje je komplikace. „Když v zápase člověk dostává puk a ví, že zbývá pár sekund, tak se prostě na tu časomíru podívá, kolik tam je do konce,“ uvedl Sekáč.
V 38. minutě při trestu Jesseho Virtanena jel s Leem Komarovem zjišťovat, kolik zbývá do konce trestu, Finové pak po buly v útočném pásmu v oslabení i po nešťastné Sekáčově teči zvýšili na 3:1. „Člověk musí vědět, kdy jejich nebo náš hráč vylézá z trestné lavice. A my to nevěděli. Taky vám tam může vyskočit za zádama a vy budete jenom koukat. Je to nepříjemné a nemyslím si, že by se tohle mělo stávat,“ řekl Sekáč.
Kouč Vladimír Vůjtek to považoval také za nepříjemnost. „Na takové úrovni by se to nemělo stát, ale prostě stalo se. Věnovali jsme se té naší hře a nekoukali jsme moc na hodiny. Vždycky je ale lepší, když se ten čas vidí, hlavně u těch oslabení a přesilovek,“ dodal Vůjtek.
