Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Žertující Jan Kovář: O hokeji nechci slyšet. Až do rána

11 2016
Moskva (Od našeho zpravodaje) - Jan Kovář zřejmě nebude úplný znalec spisovatele Svatopluka Čecha, ale jeho verš o tom, že „malým ten, kdo zná jen malý cíl“, v sobě zakořeněný má. A tak když šestadvacetiletý útočník dostane otázku, zda čekal, že bude mít tým po třech zápasech na šampionátu v Rusku osm bodů, naoko se zašklebí a odpoví: „Jsme mírně zklamaní, protože jsme jich chtěli mít devět.“

Ale proč ne, vždyť další verš míní: „Sláb jenom ten, kdo ztratil v sebe víru.“ A i když Kovář slova o zklamání samozřejmě nemyslel vážně, tak je jen dobře, že má v sobě zakořeněnou maximalistickou náturu. I ta z něj nejspíš dělá vítězný typ, neboť za poslední čtyři roky útočník hned třikrát získal titul - jednou s extraligovou Plzní, dvakrát s Magnitogorskem v KHL.

Právě jeho letošní triumf a tah kouče Vůjtka, který ho zařadil do útoku s libereckými „dvojčaty“ Birnerem a Řepíkem, dělá z lajny mistrovskou formaci. Přestože se trio hráčů kvůli vítěznému tažení připojilo k národnímu týmu až na poslední chvíli, zdá se, že jejich euforie ani cestou do Ruska nevyprchala.

Alespoň jeden z trojice se totiž podílel na 6 z 10 českých branek (!) na šampionátu (nepočítá se Kašparův nájezd), což je výtečná bilance.

„Myslím, že ta mistrovská chemie je vidět na libereckých klucích. Daří se jim, celou sezonu s klubem vyhrávali. Já se vedle nich jen snažím hrát tak, jak umím. Rozdávat jim puky, což je radost, protože oni si věří a z toho pramení jejich góly,“ popisuje Kovář.

Z klubka novinářů už na něj letí další dotaz, zda by mohl porovnat útočné parťáky z Magnitogorsku, Mozjakina a Zaripova, s těmi současnými z reprezentace. Usměje se a... „Trochu rozdíl tam je.“

Hokejisté Magnitogorsku slaví gól v sedmém finále play-off KHL, vpravo se raduje Jan Kovář.

Hokejisté Magnitogorsku slaví gól v sedmém finále play-off KHL, vpravo se raduje Jan Kovář.

V čem? „Mozjakin je úplně nejlepší hráč v Evropě, a kdyby šel do NHL, tak tam bude patřit každý rok mezi deset nejlepších hráčů.“

Přesto i s Řepíkem a Birnerem si na sebe rychle zvykli - paradoxně je Kovář před dvěma lety o jeden titul připravil, když v sedmém utkání KHL porazil s Magnitogorskem Lev Praha, ve kterém oba působili. Zkrátka - hokejové cesty jsou nevyzpytatelné.

Navzdory formě však i od Kováře, stejně jako od drtivé většiny Čechů, slyšíte, že by krotil současnou euforii ze hry, protože je turnaj teprve na začátku. „Musíme šlapat dál a vyhrávat. Hodně nám pomohlo, že jsme porazili Rusy 3:0, což nám dodalo sebevědomí. Čekají nás zápasy, v nichž budeme favority, což někdy bývá ošemetné. Proto do nich musíme jít se stoprocentní koncentrací a dělat body.“

Prohrábne si rozcuchané vlasy a odchází. Je volný den a on si naplánoval: Až skončí tenhle rozhovor, nechci o hokeji až do rána slyšet.

Tak snad mu přání vyšlo.

Autor:


19 tweetů ze života rodičů, které vás rozesmějí
19 tweetů ze života rodičů, které vás rozesmějí

Hlášky, které bez dětí nevymyslíte.

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze