Jak tým snášel hrozbu vyřazení před čtvrtým zápasem?
Nálada byla ráno pochmurná, ale jak se blížil zápas, tak se postupně zlepšovala. Před zápasem už byla bojovná, výborná. Uvědomovali jsme si, že to může být naše poslední utkání a nechtěli jsme, aby to už skončilo. Sezona by byla strašně krátká, my si ji chceme prodloužit co nejdéle.
Podařilo se vám to minimálně do úterý. Bude těžké otočit stav 1:3 na zápasy?
Říká se, že poslední krok je nejtěžší a ve čtvrtém utkání se to potvrdilo. Do příštího zápasu budeme chtít jít jako dneska. Hrát bojovně, srážet se a čekat na šanci, která určitě přijde.
Může to být paradoxně uklidňující, když hrajete s nožem na krku?
Nevím. Ale jdeme do toho na sto procent, protože už nemáme na co šetřit síly.
Ve třetím duelu jste dostal dva laciné góly. Jak se vám spalo?
Mně se spalo docela dobře. (smích) Když před vámi stojí dva hráči, letí kolem nich puk a na poslední chvíli ho vidíte půl metru před sebou, tak se na to strašně špatně reaguje. Dá se říct, že z pohledu fanouška to asi jsou laciné góly. Ale z mého pohledu, kdy vykukuji z jedné strany, najednou hráče nevidím, a když vykouknu z druhé, už nemá puk, tak to je složité.
V Olomouci jste v play-off nevyhráli. Daly vám ty dva zápasy nějaký recept, jak je porazit?
No, tak to se ptáte na špatném místě. Zeptejte se vedle (do kabiny trenérů Vlka a Zemana – pozn. red.), tam by vám to řekli.
