Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Probrali jsme se a to nás nakopne, věří Zadina po prohře s Finskem

Český hokejista Filip Zadina slaví se spoluhráči na střídačce gól v zápase s Finskem. | foto: iihf.com

15 2016
Grand Forks (Od našeho spolupracovníka) - Hokejová osmnáctka má ve svých řadách na světovém šampionátu v Grand Forks dva nositele slavných hokejových příjmení. Kromě Kristiana Reichela také Filipa Zadinu, syna dlouholetého extraligového útočníka Marka. Právě Zadina je nejmladším členem výpravy, přesto výrazně přispěl k zisku bodu v úvodním duelu šampionátu proti Finsku.

Češi přitom začali špatně, po dvaceti minutách prohrávali 1:3 a soupeř měl jasně navrch. Využil dvě přesilovky, často byl v držení kotouče a likvidoval útočné výpady soupeře už v zárodku aktivním napadáním. „Snažili jsme se, ale v první třetině nám chyběl týmový duch. Potom už se to zlepšilo. V kabině jsme si řekli, co máme hrát, zvedli jsme se. Už ve druhé třetině byla vidět změna,“ prohlásil Zadina.

„Byli jsme v závěru zápasu lepší na puku, měli šance. Pak jsme srovnali, chybělo nám ale bohužel trochu štěstíčko. Mohli jsme i vyhrát,“ řekl teprve šestnáctiletý útočník, který nastoupil v centru první útočné formace po boku Reichela s Pavlíkem.

Hned ve 13. minutě vedla tato spolupráce k pohledné vyrovnávací brance. „Libor Hájek výborně bránil a našel mezírku mezi bruslemi protihráče. Puk šel ale trochu za mě, napadlo mě jen prohodit si to mezi nohama a z první střílet pod břevno,“ popsal pardubický odchovanec. Akce prvního útoku zahájila v úvodu třetí třetiny také velkou honbu za vyrovnáním. To se Zadina převtělil do role nahrávače a připravil gólovou pozici pro Pavlíka. Ten zařídil snížení na 2:3 a poslal Čechy na cestu za vyrovnáním.

Důležitou Zadinovu roli v týmové hierarchii pak potvrdil i výběr střelců na samostatné nájezdy. Mladý útočník šel na řadu jako druhý za stavu 0:0, ovšem neuspěl. „Gólman mi lehl na zem, tak jsem naznačil střelu a puk si stáhl doleva, v tu chvíli mi ale přeskočil hokejku a já zazmatkoval,“ litoval. „Myslím si ale, že kdyby mi puk neskočil, gól bych dal.“

Střelecké sebevědomí benjamínkovi na vrcholné akci nechybí, možná i díky tomu, že jeho otec Marek nasbíral v extralize během své kariéry přes 400 kanadských bodů. „Táta mě hodně sleduje a vždycky před zápasem motivuje. Po utkání si voláme, zkouší mi samozřejmě i radit. Beru to s úsměvem, ale poradit si určitě nechám. Jsem za to rád,“ přesvědčuje.

I přes konečnou porážku v úvodním souboji dává osmnáctce získaný bod sebevědomí a víru, že může uspět i v dalších duelech. „Chtěli jsme udělat alespoň nějaký výsledek. To, že jsme srovnali a dotáhli zápas do nájezdů, nás ale hlavně nakopne do dalších zápasů. Když Ondřej Vála šest sekund před koncem prodloužení obětavě skočil do střely, dost nás to povzbudilo,“ vyzdvihl Zadina a zdůraznil tak heslo, že přednostmi národního týmu by letos měly být především obětavost a týmový výkon.

Ten budou Češi potřebovat hlavně v noci na neděli, kdy se utkají s hlavním favoritem skupiny z Kanady. Tentokrát ne v malé hale na kraji města, ale ve velké a působivé Ralph Engelstad Areně pro téměř 12 tisíc diváků v areálu místní univerzity. „Určitě to bude krásný zápas. Připravíme se na to ještě líp než dnes a dáme do toho srdíčko,“ dodal Zadina.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze