Nadějná zpráva pro trenéra Vladimíra Vůjtka však po bližších seznání dostává menší trhliny. „Je možné, že mě Calgary na mistrovství nepustí,“ říká totiž Frolík.
Jak to?
Během sezony jsem se totiž potýkal s několika zraněními - měl jsem problémy s ramenem a pak jsem měl nalomený prst na ruce. Je otázka, jak to po sezoně dopadne s výstupní prohlídkou.
A jak se k možnosti jet do Moskvy stavíte vy?
Když bych byl zdravý a pustili by mě, tak bych asi jel. Uvidíme, jestli mě trenéři vůbec budou chtít. Ale reprezentovat je vždycky čest. Když má člověk příležitost, tak chce pomoct, je to pokaždé velká věc.
Poslední dobou se vám daří, nedávno jste dal druhý hattrick v NHL. Jak jste se svými výkony spokojený?
Bylo by dobrý, kdybych hattricky dával častěji. Občas se v hokeji stává, že dřete, ale nic vám tam nespadne. A pak se to najednou takhle seběhne. Jsem rád, zvlášť když jsem dal i dva góly v oslabení a dokázal proměnit samostatná sóla na brankáře. I tak se však snažím makat pro tým.
Už jste si v Calgary stačil vybudovat dobrou pozici?
Pokaždé, když přestoupí, začínáte od nuly. Už jsem v NHL ve čtvrtém týmu a vím, že pokaždé musíte začínat od začátku. Co jste si vybudoval v minulém týmu, to se nepočítá. Myslím ale, že mě už v Calgary znají a vědí, co ode mě očekávat. Doufám, že to bude jenom lepší a lepší.
Jak se vám vůbec v Calgary líbí?
Začínal jsem na Floridě, kde to bylo příjemné. Chodit na tréninky v kraťasech a žabkách je super, na to se zvyká lehce. Pak jsem byl v Chicagu, což byla obrovská změna: obrovské město, místo klidu velký ruch. Ze všech destinací, kde jsem byl, bylo Chicago asi nejlepší, protože na něj budu mít nejlepší vzpomínky. I kvůli tomu, že se tam vyhrávalo. Winnipeg byl studený, v Calgary je tepleji a je to také hezčí město. Je lepší pro život s rodinou, je tam daleko víc možností. Jsme spokojení.
