Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Za polárním kruhem je nejlíp, říká hokejový obránce Skrbek

Pavel Skrbek | foto: Miloslav Jančík, MF DNES

13 2016
Je to téměř kvízová otázka: V juniorech hrál v jedné obraně s Tomášem Kaberlem, a když už v sedmnácti povýšil do ligy, byl zase v páru s Markem Židlickým. Při debutu v NHL ho trenér postavil do jedné zahajovací pětky s Jaromírem Jágrem, Martinem Strakou a Jiřím Šlégrem. Jenže i tak pro něj elitní liga zůstávala nedobytná, a tak se raději na 11 let „schoval“ ve Švédsku. Teď už je ale 37letý obránce Pavel Skrbek dva roky klíčovým hráčem Olomouce.

Dokonce je v této sezoně nejvytěžovanějším hokejistou ligy – se kterou vstoupí v pondělí do extraligového čtvrtfinále proti Plzni.

Víte, že Olomouc byla před sezonou největší outsider a na titul měla kurz 100:1?
Prognózy nesleduji, ale role otloukánka je nám předkládaná už od minulého roku. Všichni píšou, že je Olomouc překvapení, ale překvapení to mohlo být po první čtvrtině, ne když se celý rok motáme kolem šestého místa. Tam, kam jsme se dostali, jsme proto, že dřeme.

A že skvěle bráníte.
To taky každý říká, ale my hrajeme hodně aktivně. Dostali jsme málo gólů ne proto, že bychom byli zalezlí, ale kvůli k našemu pojetí hry. Nedáváme soupeři prostor. Braňo chytá famózně, ale na ledě je vždy pět dalších hráčů, kteří tam skáčou po hlavě jako blázen.

„Bojím se mámy“

Čeho se Pavel Skrbek nejvíc bojí? „Mámy!“ Když měl zkušený bek odpovědět na tuhle otázku v internetovém klubovén dotazníku, zvolil poněkud netradiční řešení. ‚Čeho bych se taky v 37 letech měl bát?“ říká Skrbek. Jenže brzy to od maminky schytal. Kolegyně v práci jí o synově odpovědi řekla a ona hned vzápětí volala, aby Pavla pokárala. Jsme-li ale u rodinných vazeb Pavla Skrbka, pak v jeho případě jde o spletitý hokejový řetězec. Bratrem jeho maminky je Miloslav Hořava, mistr světa z roku 1985. Bratrem jeho otce zase Milan Skrbek, pětinásobný mistr ligy s Kladnem. „Takže ani nevím, jestli jsem měl na výběr dělat něco jiného než hokej,“ usmívá se Skrbek. S bratrancem Petrem Hořavou si chvíli zahrál v Kladně, s druhým bratrancem Miloslavem Hořavou se pro změnu před osmi lety sešel v reprezentaci. Jenže ve Skrbkově případě to byla ojedinělá pozvánka. „Vzali mě na dva turnaje, kde mě ani nenechali hrát. Asi jsem nehrál dobře. A dvakrát mě chtěl i pan Hadamczik, jenže jsem onemocněl.“ A tak počet jeho reprezentačních startů je (nejspíš napořád) na čísle 4.

Proč jste se před dvěma lety upsal právě Olomouci?
Náhoda. Neměl jsem smlouvu, chtěl jít ještě do ciziny, ale nic se nerýsovalo. Tak jsem šel za Pavlem Paterou, který tu hrál. A tři dny poté, co jsem tady podepsal, se ozvali ze Švédska, že by mě ještě chtěli. Zamrzelo to, chtěl jsem se vrátit, ale... Když už člověk udělá takové rozhodnutí, měl by si za ním stát.

A pokračovala vaše extraligová kariéra, kterou jste načal v sedmnácti. Pak záhy odešel do NHL.
Ale já se v NHL vůbec neohřál. Odehrál jsem tam jen 12 zápasů, což zvládne skoro každý, kdo nakoukne do toho systému. Byl jsem velice dobře draftovaný (2. kolo), pak z toho ale nic nebylo. První rok jsem se rozkoukával, protože jsem přišel ve 20 na kemp a nikomu pořádně nerozuměl. Bylo to legrační. Takže psychotesty, které jsem jako nováček dělal, jsem musel druhý rok zopakovat, protože se jim to nepovedlo mi vysvětlit a já psal nesmysly.

V Pittsburghu ale zrovna vládla „česká mafie.“ Nepomohla?
Jarda Jágr byl velikánská hvězda a chvilku jsem u něj bydlel. Pamatuji si, jak mě při prvním zápase postavil trenér do zahajovací lajny. Bylo to v Buffalu a já byl neskutečně vykulenej. V beku jsem hrál s Gumou (Šlégr), na křídle byl Stračena a Džegr. Na druhé straně v bráně Hašek, k tomu Žitnik. To byl obrovský zážitek, ovšem do NHL jsem nikdy pořádně nenakoukl. Ale nemůžu zapomenout, jak jsem v Pittsburghu potkal Alexe Kovaljova. To byl nejlepší hráč, kterého jsem viděl. Technicky úplně z jiné planety. Na něj se strašně krásně koukalo a já nic takového neviděl a už ani neuvidím. Byl svůj, měl i svou hru, ale žasl jsem, co dokázal s pukem.

Pavel Skrbek

Většinu čtyř let v zámoří jste tak prožil na farmě, která je mnohem drsnější než v NHL. Dlouhé štreky autobusem, o hodně nižší plat...
Ale pro mě to bylo nové, tak jsem tu náročnost nevnímal. Navíc ve dvaceti to člověk snáší jinak. Vlastně se mi to zpočátku líbilo. Přišel jsem a hned jsme na 21 dní odjeli pryč. Přijeli do Kanady, tam byly tři zmrzlé baráky uprostřed ničeho a my tu hráli zápas. Ale třetí rok už to omrzelo, protože vás štve, když do Ameriky přijdete s cílem hrát NHL a pořád se plácáte na farmě.

A tak...
... jsem zavolal agentovi a řekl: Končím. Jedu domů. Já čtvrtý rok podepsal jednocestnou smlouvu (nemohl být poslán na farmu), jenže i tak jsem v Nashvillu odseděl měsíc a půl na tribuně. Já byl nabuzený na zápas, jenže před ním přišel trenér a vymazal mé jméno z tabule. A místo na led jsem mazal do posilovny. To mi vadilo. Bylo mi 23 let a chtěl hrát, tak jsem to ukončil sám.

Nejvytěžovanější hráč ligy

Zajímavý je však pohled do extraligových statistik. V nich je Skrbek společně s brněnským bekem Janem Hanzlíkem vůbec nejvytěžovanějším hráčem (oba mají průměrný čas na ledě 22:54). Skrbek je navíc po základní části na +19 bodech ve sledovaném hodnocení +/- bodů. „Ale minulý rok jsem byl na -11, takže letos jsem se k těm bodům nějak přichomejtl. A ten čas? Většinou tam, kde jsem hrál, jsem měl ice-time vysoký. Taková role mi sedí.“

Co oni na to?
Agent říkal, že to nevzali moc dobře. Asistent trenéra mi sice podal ruku, ale manažer mě ani nepozdravil. Já je chápu. Oni mě tehdy vyměnili z Pittsburghu za hráče z A-týmu a ode mě – jako od kluka z farmy – čekali, že jim to vrátím. Takže byli naštvaní, ale já už nechtěl jen na tribuně čekat na šanci.

Třeba by ale přišla.
Jo, spousta kluků to udělala a dostala ji. Jenže já už to nezvládal psychicky. Když jste náhradník, tak i při tréninku jste navíc. Takže jsem furt bruslil jako blázen, posiloval a přišlo mi to k ničemu. Teď je pozdě litovat, navíc já to rozhodnutí udělal a stojím si za ním.

Sezonu jste dohrál v Kladně, pak už ale přišlo angažmá ve Švédsku. Pro vás osudové místo?
Určitě. Hned se mi tam zalíbilo a já na severu vydržel 11 let. Amerika mi dala spoustu věcí, jenže hokej ve Švédsku byl najednou úplně jiný. Já tam přišel v době, kdy tu hrály systémy a my v Lulea hráli 1-3-1. Když mě, dvoumetrového chlapa, uviděli, tak mě prdli před branku a já jako libero nesměl za červenou. Střídali jsme dva obránci a jeden útočník naráz jako společná trojka a k nám doskakovali vždycky dva jiní útočníci. Bylo to prazvláštní. Ale brzy se hokej naštěstí změnil.

A vy tvrdíte, že švédská liga je mnohem rychlejší než ta česká.
Snad mě tady lidi neodsoudí, ale je. Hlavně v posledních čtyřech letech. Všichni bruslí kompaktně, celá pětka jede tam a zpět. Nikdo nebrání střední pásmo, ale napadá se, aby byl soupeř pod tlakem.

Olomoucký obránce Pavel Skrbek a litvínovský útočník Radek Duda se spolu ocitli na ledě.
V akci olomoucký Pavel Skrbek.

Je to i důvod, proč se letos v NHL objevilo 83 Švédů, zatímco Čechů 36? Tam se hraje obdobně.
Je to tím. Švédský hokej nastartoval proměnu a do NHL odchází pořád víc a víc hráčů. Když jsem hrál ve Skelleftea, tak nikdy nebyl problém sáhnout do juniorů a vzít si tři hráče. A hráli úplně super. I teď z toho klubu odejde pět hráčů ročně, oni vezmou juniory a jsou zase první. To je neskutečné! Když se podíváte na hokejovou Ligu mistrů či European Trophy, jak se to jmenovala předtím, tak jsou ve finále vždycky švédské či finské kluby.

Je to ale Liga mistrů?
Jasně, že ne. Nevím, jak moc se to může chytit, ale moc šancí tomu nedávám.

Mluvíme-li o Švédsku, tak mě zaujala vaše odpověď v klubovém dotazníku: Představa o ideální dovolené? Někde za polárním kruhem.
Deset let jsem bydlel 120 kilometrů od něj. A já to tam v zimě fakt miloval. Tma mi nevadila, protože přijde sníh, který to rozsvítí a je tam pěkná zima, žádná čvachtanice. V březnu vysvitne slunce, jdete si na moře zabruslit, což je parádní. Zato léto... To světlo přes celý den je divné, protože jsou dvě v noci a vy koukáte, že je tam jak v pravé poledne u nás. Ale k té dovolené. Po sezoně beru rodinu a jedeme tam.

Pavel Skrbek na tréninku olomouckých hokejistů.
Pavel Skrbek na tréninku olomouckých hokejistů.

Neuvažoval jste, že byste tam zůstal žít?
Umím si to představit, ale já se vždycky rád vracím domů na Kladno. Mám rád, když můžu jít s klukama hrát fotbal a to by mi tam chybělo. Navíc teď s tou migrační vlnou je to tam docela průšvih. Já když do Švédska přijel, tak na severu nikdo nebyl. Během dvou tří let to ale zaplavili Íránci, Iráčané... Tam se nic nezamykalo. Domy, auta byly otevřené. Lidi ráno přijeli na kole na zastávku, a když se večer vrátili z práce, kolo stálo na místě. Teď co není přivázané k rouře, je pryč. Začali tam po sobě střílet. Objevují se znásilnění v parku, v pizzerii si gangy vyřizují účty. Pět let zpátky jsem šel po hlavní ulici a přilétla mi od skupinky přistěhovalců na hlavu dlažební kostka. Ale na druhou stranu nemůžeme všechny házet do stejného pytle. Chodil jsem do čínské restaurace, kdy byli moc příjemní lidé a i je chci teď navštívit. Ovšem pozor – popisuju tři roky staré zkušenosti, takže si nedokážu představit, jak to tam vypadá teď.

A to mluvíte o severu, co teprve třeba takové Malmö.
Četl jsem nějaké názory lidí, že to tam zase není tak špatné. Nevím, já si jen pamatuji, že když jsme přijeli do Malmö, tak mi kluci z týmu říkali: Nikam nechoď, hlavně večer. To samé v Göteborgu.

Co na to říkají samotní Švédi?
Oni se o tom neradi baví. Jsou vychovaní v tom, že by měli být tolerantní ke všem. I když... Než zjistili, že hraju hokej a slyšeli mě mluvit s přízvukem, tak mě měli za Rusa a dívali se na mě skrz prsty, takže ta tolerantnost není úplná. Ale když jsem s blízkým kamarádem, tak z něj vypadne, že se jim to taky moc nelíbí. Už za mě se Södertälje říkalo Bagdád. Tam žilo 80 tisíc lidí a snad 60 tisíc bylo přistěhovalců. Problémy mají i malá města. Udělali chybu. Otevřeli dveře všem a teď s tím mají a ještě budou mít problémy.

Autor:


Tabulka ligy

Klub Z V VP PP P SKÓRE BODY
1. Třinec 28 14 5 6 3 94:54 58
2. Liberec 28 16 2 4 6 76:50 56
3. Litvínov 29 13 8 0 8 72:67 55
4. Kometa 28 15 2 5 6 106:74 54
5. Sparta 27 14 1 5 7 87:67 49
6. Hr. Králové 30 11 4 6 9 84:76 47
7. Chomutov 28 8 8 3 9 88:89 43
8. Vítkovice 28 9 6 1 12 61:65 40
9. Ml. Boleslav 28 11 2 3 12 71:82 40
10. Olomouc 27 9 2 4 12 66:72 35
11. Plzeň 29 9 2 2 16 70:88 33
12. Zlín 28 8 2 2 16 62:93 30
13. Pardubice 28 6 3 2 17 68:90 26
14. K. Vary 28 6 1 5 16 58:96 25

Bodování

31

Martin Erat

Kometa

30

Lukáš Pech

Sparta

29

Marek Kvapil

Kometa

Góly

15

Dominik Kubalík

Plzeň

15

Martin Zaťovič

Kometa

14

Petr Vrána

Sparta

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze