Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vynášení z kabiny je nepřípustné. A Přerostův výběr budil pochyby

Brankář Petr Mrázek se prosazuje v Detroitu i díky tomu, že před třemi lety zazářil na MS dvacítek. A říká: „Kdybych v 17 letech neodšel do zámoří, neprosadím se tu.“ | foto: AP

8 2015
Před třemi lety byl vyhlášený nejlepším gólmanem na šampionátu dvacetiletých, takže jeho slova mají váhu. Hokejista Petr Mrázek, jenž momentálně válí v Detroitu, se v rozhovoru pro iDNES.cz pozastavuje nad fungováním současného týmu: nelíbí se mu vynášení z kabiny a také kroky dnes už bývalého trenéra Miroslava Přerosta.

„Co se stane v kabině, to by tam také mělo zůstat. Ať už je to mezi trenéry nebo mezi hráči.“

Narážíte na obránce Lukáše Kloka, jenž na svém facebookovém profilu napsal, že jeho spoluhráč Pavel Zacha flinkal rozcvičky a že chování Václava Karabáčka nebylo hodné reprezentace?
Takové věci by se neměly dostávat ven. Je to jasné nepsané pravidlo každého kolektivního sportu. Když jsem četl, co ten kluk napsal na facebook, nevěřil jsem svým očím. To si přece jako hokejista nemůže vůči spoluhráčům dovolit. Není to absolutně fér a hází tím jen další dřevo do ohně. Nevím, jestli nemá zkušenosti, ale kdyby tohle udělal tady v Americe, ještě v tak mladém věku, tak sklidí obrovskou kritiku.

Jak to v zámoří funguje? Má hráč ve smlouvě, že se na sociálních sítích nesmí v podobném duchu vyjadřovat?
To zas ne. Pořád jde o váš soukromý profil. Ale na začátku sezony kvůli tomu máme určitá sezení, že si na tohle máme dávat velký pozor. Zvlášť v době, kdy každá taková informace jde snadno dohledat a zneužít. Podle mě byla obrovská klukovská hloupost se takhle veřejně vyjadřovat k článku pana Zachy. On přece není hráč a jde jenom o jeho postoj. Neprezentuje názor svého syna. Z pozice člena reprezentačního týmu není fér poukazovat na to, jaký měl kdo přístup.

Velká kritika se svrhla i na trenéra Přerosta, který opomněl řadu hráčů, u kterých nikdo s nominací nepochyboval. Souhlasíte s ní?
Také mě překvapilo, že nevzal řadu kluků, kteří hrají juniorku v Kanadě. Vždyť se všichni shodnou, že hokej na úzkém kluzišti je úplně jiným sportem než v Evropě a on pak zvolí takový komfort ty kluky nevzít. Četl jsem, že si je pozval z Kanady na jeden trénink a pak je poslal domů. To potom samozřejmě působí, jako by měl o nominaci už dávno jasno.

Fotogalerie

Co jste vůbec říkal na výkony týmu v Kanadě?
Většinu zápasů jsem viděl a přál klukům postup do semifinále, ale upřímně: Slováci si ho zasloužili víc. Působili hladověji a organizovaněji. Navíc nehráli dobře jenom v tomhle zápase, ale na celém turnaji a nakonec vybojovali i bronzové medaile. Byl jsem rád i za pana Bokroše. Pamatuju ho z Vítkovic a moc hezky na to období vzpomínám.

Po konci trenéra Přerosta nastala otázka, kdo dvacítku povede teď. Favoritem je Jakub Petr, který vás vedl ve Vítkovicích. Jaké s ním máte zkušenosti?
Trénoval mě v dorostu, kdy jsme skončili třetí. Podle mě jde o perfektního trenéra, který skončil druhý na mistrovství světa a na memoriálu Ivana Hlinky. Za takové výsledky by si tu práci zasloužil, navíc má velice dobrý přístup k hráčům.

Jak důležité je prosadit se na mistrovství světa juniorů, když se navíc hraje v Kanadě? Jak vám osobní úspěch pomohl v další kariéře?
Je to hodně důležité. Jsou to takové dveře do profesionálního hokeje, velice důležitý krok. Nikdy to tam ale není jen o individualitách. Mně se tenkrát turnaj povedl, dařilo se mi, ale ještě víc si cením, že jsme fungovali jako parta. Což nevím, jestli platilo na ten současný, když vidím, co se kolem něj děje.

Hodně se spekuluje o tom, co je lepší pro mladého hráče: vydat se jako vy v mladém věku za moře a porvat se o šanci v kanadské juniorce, nebo bojovat o místo v extralize?
Podle mě je to padesát na padesát. Záleží na strašně moc faktorech. Pokud se člověk v zámořské juniorce prosadí, má minimálně AHL jistou. A z té se dá do NHL nakouknout celkem snadno. Daleko těžší je se v NHL udržet. Podle mě je dobrý krok odejít do zámoří v mladém věku, a to z několika důvodů.

Z jakých?
Člověka to hodně naučí nejen po herní stránce, ale i životní. Tréninky jsou tady jiné, způsob života také. A mediální zájem o juniorskou ligu je oproti Česku obrovský. To jsou dva naprosto nesrovnatelné světy a hráč má tedy daleko větší možnost se ukázat. Já jsem odešel v sedmnácti a dovolím si tvrdit, že kdybych zůstal doma, tak tady teď nechytám.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze