Laťku si letos nasadili hodně vysoko. S jedním z nejnižších rozpočtů a nejmladším kádrem v soutěži hokejová Plzeň vyšplhala až k extraligovému bronzu.
Může tenhle trend udržet? „Jsou kluby, se kterými se nemůžeme finančně rovnat. A ty chtějí být nahoře pokaždé. My tam asi nemůžeme být každý rok, ale to neznamená, že ty ambice nemáme. Budeme o to bojovat. A samozřejmě to chceme celé vyhrát,“ míní šéf HC Škoda Martin Straka.
Jako hráč před třemi lety dovedl Plzeň k historickému titulu, teď z ředitelského křesla tleskal týmu za bronzový úspěch. Co si na něm ceníte nejvíc?
Týmového ducha, který ovládl kabinu. Hráči chtěli vyhrávat, chtěli pracovat. Když se dva zápasy nepovedly, rychle se oklepali. V tom jsou možná lepší, než to bylo za mojí hráčské éry. My jeli na větší talent, u nich je možná větší ta touha. A jsem strašně rád, jak za to vzali mladí kluci. Indrák, Kubalík, Sklenička... Skvěle chytal Machovský, což je vždy základ, mít vzadu jistotu.
Byla pro mladé důležitá role Ondřeje Kratěny jako kapitána?
Strašně! Když Ondra v kabině něco poví, respekt má obrovský. Usměrňuje ty kluky, trenéři mají k sobě ideální kontaktní osobu. Jsem strašně rád, že jsme se domluvili na další sezoně. Loni přemýšlel, že skončí, teď sám říkal, jak ožil a neskutečně se hokejem bavil. Stejně tak Káca (Petr Kadlec). Loni byl malinko znechucený, čekal víc. Teď si liboval, jaká je to paráda. Žádné nahazování, útočníci si najeli, rozdával jim to. Paráda.
Máte hodně mladých. Je to o odvaze dát jim šanci? Nepřeplácet hráče, kteří jsou na stejné úrovni?
Ale ono kdybychom si byli jistí, že za to ti hráči stojí, uděláme to. Plácnu příklad - můžeme mít zájem o Červenku, třeba ho dokážeme i zaplatit. Ale neudělám to za cenu, že během sezony bude moci odejít. Že za dva týdny řekne, že jde do Švédska. Když mi takový hráč slíbí: „Vydržím celou sezonu,“ pak má cenu přemýšlet a ty peníze vynaložit.
Ale takhle to měl v Plzni i Marcel Hossa. To byla výjimka?
Tam to nebylo o těch velkých penězích. Byli jsme dohodnutí na částce s tím, že po měsíci se budeme bavit dál. To byla jiná situace. Ale když dám hráči pořádnou pecku, pak chci, aby vydržel celou sezonu.
Na začátku chodilo občas i méně než čtyři tisíce diváků, až závěr sezony návštěvnost zvedl. Je složité bojovat o fanouška v konkurenci fotbalové Viktorie?
Začátek sezony byl složitější i v tom, že jsme byli často v televizi, to vám vezme patnáct stovek lidí. Samozřejmě je tady Viktorka, která hraje skvěle. Je jasné, že když bude hrát evropské poháry, fanoušky čekají velké výdaje a víc si rozmyslí, kam půjdou. Ale základ je v nás. Když sezonu pokazíte, trvá další dvě tři, než lidi získáte zpět. Fanoušek se musí bavit, vidět atraktivní hokej a výsledky. Proto musíme pokračovat dál. Beru to tak, že teď jsme něco nastartovali a chceme lidí dostat na stadion ještě víc.
Nenaláká lidi hvězdné jméno v sestavě, pokud ho získáte?
A jaké hvězdy chcete mít? Ondra Kratěna je poslední legenda, s Hlinkou ze Sparty. V Chomutově byl Červenka. Ale další? Čajánek skončil, Nedvěd taky. Dnes nezískáte hráče, který automaticky zvýší návštěvnost. Řepík, Birner? Skvělí hokejisté, výborní hráči. Ale znamená to, že na Plzeň přijde o tisíc lidí víc, když budou tady? Podle mě ne.
Machovský, Kubalík, Indrák, i z nich můžou být hvězdy?
To je ono. Lidi si hvězdy najdou a ti hráči se jimi sami musí stát. A už se tak děje, fanoušci si kupují tyhle dresy, ztotožní se s nimi. Když zůstane Kubalík, bude růst dál. To je naše laťka. Ať se mladí zdokonalují, stávají se z nich osobnosti, ať se z Plzně dostanou do nároďáku.
A povede se Kubalíka udržet?
Kubalda je na hraně. Nedávno z něčeho sešlo, teď se čeká. Ale jsem přesvědčený, že v příští sezoně budeme ještě silnější než letos. Odejde Jeřábek, Bližňák, Poletín. Ale máme připravené náhrady. Prodloužili jsme Johnsona s Hollwegem, přijde Yellow Horn ze Znojma. Další posily brzy oznámíme. Kvasničku s Kodýtkem jsme zase měli na osmnáctkách. Nebojíme se toho, mladí šanci znovu dostanou.
Během sezony jste získali z Brna Tomáše Svobodu. Je pro vás hodně důležitou částí týmu?
Takového hráče jsme potřebovali. Máme hlavně hodné kluky. Tomáš je přesně ten typ, kterého nemáte rád, když stojí proti vám. Tu píchne, tu vynadá. Když je on nebo Hollweg na ledě, ne že by se soupeř bál, ale uvědomuje si, že tam jsou.
Těší vás, že se pohled na Hollwegovu hru v extralize změnil?
To začalo už loni na APK, kdy se změnila pravidla. Řekli jsme si, že jezdíme na mistrovství světa a furt jsme vylučovaní, protože hákujeme. Pak dostaneme tělo, sedneme si na prdel a jen se vztekáme. A v extralize to bylo naopak - když dal někdo tělo, dostal pět a do konce. Protože soupeř měl hlavu dole. Táta mi vždycky říkal: „Jsi zraněnej, protože jsi blbej a měl jsi hlavu dole.“ Pak se v lize přístup změnil a je to dobře. A najednou byl Hollweg genius, že umí do těla. Samozřejmě měl předtím pár úletů. I on pochopil, co je třeba. Mluvili jsme s ním, že když je rozjetej od červené, musí zpomalit. Ale většina střetů, které mu pískali, se posuzuje jinak.
Měl jste v téhle sezoně důvod jít do šatny a hráče seřvat?
Dvakrát jsem dolů šel. Ale vždy po konzultaci s trenéry. Loni jsem tam byl často, až mi to bylo blbý. Klobouk dolů před bráchou, Čihym (Čihákem), Jardou Špačkem i Rudou Pejcharem, jak tým vedli. Já s Vlasym (sport. manažerem Vlasákem) máme nějaký podíl, ale hlavní zásluha je na nich. Oni s hráči pracovali, motivovali je, nadávali jim.
Se starším bratrem Michalem, který je hlavní kouč, máte na hokej stejný pohled?
Takticky, jak by měl hokej vypadat, určitě. Jiný pohled máme někdy na jednotlivce. To je normální. Trenér vidí ty své, vy máte oblíbence jiné.
Když dojde na střet, tak...?
Do sestavy nemluvím nikdy. Ale příchody, odchody, to řešíme všichni společně. Když se neshodneme, ale to se stává opravdu hodně zřídka, pak mám poslední slovo já.
Jak se vám osvědčila spolupráce s Klatovy ve druhé lize?
Skvělá zkušenost. Několik let jsme tápali. Nějaké hráče jsme posílali do Písku, který pak sestoupil z první národní. Už jsme se smáli, že kam hráče pošleme, ten tým jde dolů, pak to byl Havlíčkův Brod. Teď máme Klatovy a já tvrdím, že pro tyhle hráče je lepší hrát na špici druhé ligy než v první na chvostě.
Proč?
Tady mají prostor, chodí na přesilovky, oslabení, víc si dovolí. Když jste v první lize dole, klepete se. Všichni jsou nervózní, nedovolíte si kličku, to k ničemu nevede. Až když někdo soutěž přeroste, můžete ho posunout výš. Jako Chalupu do Ústí nebo Kristla do Třebíče.
