Vancouver v létě opět sháněl útočníka k nerozdělitelné dvojici bratrů Sedinů a volba padla na zapomenutého českého střelce. Mladoboleslavský rodák k švédským dvojčatům skvěle zapadl a střílí gól za gólem.
„Jsem tady od toho. Potřebovali střelce, a to je moje parketa,“ vyhlašoval před sezonou 33letý útočník, a to také zatím plní. V posledních šesti utkání se kvůli zranění dalších spoluhráčů posunul do druhé řady a místo gólů mu najednou víc naskakují asistence. „Teď musím hru i trochu tvořit. Sedinové jen nahrávají, tak s nimi člověk střílet prostě musí,“ směje se český sympaťák.
Kolik utkání jste v sezoně odehrál po boku bratrů Sedinů?
Většinu. Až posledních osm zápasů to trenér rozhodil, aby bylo více pětek nebezpečnějších, navíc se nám zranili někteří hráči. Předtím jsem ale hrál s oběma celou dobu.
Jak si pochvalujete spolupráci s takovými hvězdami?
Od začátku to fungovalo. Samozřejmě i u nás platilo, že čím víc spolu hráči hrají, tím více o sobě vědí. Ti dva mají fantastickou souhru. Není možné, aby je někdo rozhodil, ti o sobě vědí snad i ve spánku. Na druhou stranu se na naší řadu speciálně připravovaly ostatní týmy a nám se trochu přestalo dařit, tak to trenér rozhodil, aby bodovalo víc útočných řad.
Asi jste tuhle otázku dostal už mnohokrát, ale přesto: rozeznáte je vůbec od sebe?
Na ledě to je jednodušší, podle dresu či pásky na holi. V kabině s tím mám pořád problém a upřímně nedokážu říct, jestli je vždy rozeznám, s kým z nich vlastně mluvím (směje se).
A co na ledě: je jeden v něčem lepší než ten druhý?
Henrik jenom nahrává za jakékoliv situace, Daniel by také jen nahrával, ale občas i vystřelí. Proto k nim dali mě, protože někdo přece zakončovat musí. Neřekl bych, že jeden je v něčem lepší než ten druhý. Oni jsou silní jako dvojice, to je jejich největší zbraň. Jeden se ubránit ještě dá, ale oba? To už je pro soupeře vždycky hodně složité.
Henrik je kapitán, Daniel „jen“ asistent. Je třeba znát, že je v kabině Henrik větším lídrem?
Já bych řekl, že i v tomhle jsou naprosto stejní. Henrik možná trochu víc mluví. Nedělá mu také takový problém mluvit s médii. Daniel je tišší, ale zase že by měl Henrik v kabině proslovy a Daniel mlčel, to určitě ne.
Dvojčata jsou vždycky hodně specifičtí, jak fungují se zbytkem kabiny?
Jsou spíš v ústraní, ale tohle bych nepřičítal tomu, že jsou dvojčata, ale spíš že jsou to Švédi. Na výjezdech jsou většinou jenom spolu, maximálně s obráncem Edlerem, což na druhou stranu není nic nenormálního. Já jsem ve Phoenixu také trávil většinu času s českýma klukama. Jinak jsou naprosto v pohodě a bezproblémoví. Ač je ten jejich vzájemný vztah prostě absolutně jiný než mezi jinými hráči.
Radime, vy letos máte zatím velice vydařenou sezonu, jste nejlepší český střelec v lize. Cítíte, že je to váš nejlepší ročník?
Tahle sezona zatím jde podle plánu. Vyhýbají se zranění, daří se mi, i tým hraje vcelku dobře. Na druhou stranu před třemi, čtyřmi lety ve Phoenixu bych řekl, že jsem hrál ještě líp. V řadě s Martinem Hanzalem a Rayem Whitneym jsme si neuvěřitelně sedli a všechno nám vycházelo na výbornou. Možná to bylo také tím, že jsem byl mladší.
Teď nastupujete v řadě s jinými hráči. Je to nezvyk?
Je to o totální improvizaci. Navíc se nám zranil Bonino, takže se to opět celé rozhodilo. Se Sedinama jsem si v podstatě hledal jen místo na střelu, kdežto teď se snažím víc tvořit, což se projevuje tím, že v posledních utkáních mám daleko víc nahrávek než gólů.
Západní konference je vyrovnaná a o postupovou osmičku bojuje stále neuvěřitelné množství týmů. Sledujete vůbec ještě tabulku, když se každý den tak mění?
Já jsem na to zvyklý z Phoenixu. Tohle je každý rok až do posledního dne obrovský boj o osmé místo. Vůbec mě to tedy nepřekvapuje. Před dvěma lety jsme to s Phoenixem nezvládli o dva body, předtím o čtyři. To jasně ukazuje, že i v dvaaosmdesáti zápasovém ročníku je každý zápas neuvěřitelně důležitý a že i jedna výhra či prohra rozhoduje o konečném úspěchu či neúspěchu.
Spekulovalo se, že by do Vancouveru mohl přijít Martin Hanzal, ten se ale zranil.
To je velká škoda. Arizona už ztrácí hodně bodů, a tak jeho jméno padlo i v souvislosti s Vancouverem. Bylo by naprosto skvělé získat takového hráče, tolik silných centrů v lize moc není a nám by se moc hodil. Bohužel se zranil.