Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Záruba o sebevraždě Hlinky: V Soči byl Miro poprvé jiný. Takový skleslý

Hokejový komentátor Robert Záruba | foto:  Michal Růžička, MAFRA

15 2014
Poměrně dobře se znali, přesto i televizního komentátora Roberta Zárubu ta zpráva zaskočila. "Miro Hlinka byl pozitivní člověk a patřil do skupiny lidí, u kterých by si člověk vůbec nedovedl představit, že by něco takového bylo možné," říká o sebevraždě známého hokejisty.

Takže jste byl šokovaný?
Byl jsem hrozně moc překvapený. Ale zjevně jsme asi nevěděli úplně všechno. Asi to pro něj bylo vysvobození.

Jak moc jste se s Hlinkou znal?
Hodně jsme se skamarádili na mistrovství světa 2011 v Bratislavě, kde plnil roli experta. Ale on byl kamarádský ke každému, to můžou všichni potvrdit. Byl velmi otevřený a když se rozčiloval, tak vždycky tím roztomilým až legračním způsobem. Pokud jde o pracovní záležitosti, tam mě hodně překvapilo, že dal své roli všechno. Potvrdil, že to je inteligentní, chytrý a milý kluk. Spolupracovat s ním byla radost. Rychle zapadl do party expertů a s Martinem Hostákem a Davidem Pospíšilem vytvořili nerozlučnou trojici.

Byla jeho otevřená povaha hlavním důvodem, proč jste si ho vybral do týmu?
On splňoval všechna kritéria, která máme pro pozici experta. Tedy aby byl formulačně obratný, nezávislý a nebál se mluvit. Navíc při mistrovství v Bratislavě ztělesňoval Čechoslováka, který hrál za obě reprezentace, což je unikát. Tím byl pro nás hodně zajímavý.

Jak moc jste si byli blízcí?
Nedá se říct, že bychom se stýkali pravidelně. Ale kdykoli jsme se o něčem bavili, tak jsme si rozuměli. Miro byl empatický, dokázal se dobře vcítit do toho, co druhý člověk prožívá nebo jak uvažuje. Měl na to takový radar. I proto byl pozitivní, jelikož dobře zvládal komunikaci prakticky s kýmkoli. Neměl problémy navazovat vazby a spolupráce v Bratislavě náš vztah ještě prohloubila.

Miroslav Hlinka
Miroslav Hlinka v době, kdy hrál za Chomutov

Měl jste zprávy, že by měl nějaké problémy: ať už rodinné nebo finanční, o kterých se spekuluje?
Já jsem si myslel, že ne. Ale když jsem na tu zprávu koukal dlouho po vysílání Buly, tak jsem si vzpomněl, jak jsme spolu mluvili naposledy na olympiádě v Soči a tam jsme se o něčem takovém bavili. Vím, že se mi svěřoval s nějakým problémem, který má. Ne nějak podrobně, jenom jsme to téma naťukli. Říkal jsem si, že působí jinak.

Dá se říct, že jste ho někdy zažil skleslého?
Právě v tom Soči. Ale to byla jenom chvilička. On si z toho dělal legraci, nepitval se v tom. Byl to člověk, který napovrch nedával nic vědět. Asi to měl v sobě.

Zmínil jste, že hrál za Česko i Slovensko. Byl to federální typ? Cítil se Čechoslovákem?
Přesně tak. Proto byl pro nás tak skvělý pro Bratislavu. Kdyby to tam vyšlo Slovákům, tak by byl v pohodě. A když to nevyšlo, tak byl schopný se přeorientovat na Česko. Neměl problém projevit vstřícnost a to byl podle mě také jeden z důvodů, proč ho Ivan Hlinka pozval do českého nároďáku a potom ti další slovenští trenéři do slovenského nároďáku. On byl opravdu sluníčko kabiny, dobrá duše. Ale nebyl to jeliman, který se všemu směje. Naopak to byl velice chytrý kluk, který si uměl udělat legraci z jiných, ale uměl přijmout legraci, která šla proti němu.

Jak vzpomínáte na to, když vás trefil pukem při finále extraligy mezi Spartou a Pardubicemi v roce 2007?
Tehdy se přišel podívat a měl k tomu nějakou vtipnou poznámku. A to Pardubky prohrály finále a Sparta přebírala pohár, takže to pro něj byl dost smutný moment. On tehdy vyhazoval puk, já se sklonil k papíru a najednou mě to trefilo mezi střídačkama, kam jsem si odskočil ze studia, které při finále máme vždycky na stadionu. Zpětně si z toho dělal rád srandu, že mě trefil.



Témata: Robert Záruba




Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze