Oddechový čas, prosím! Ne, pardon, teď ho nechceme. Zmatky provázely včerejší slávistickou žádost o půlminutu na poradu v závěru extraligového zápasu ve Vítkovicích.
Proč?
Na časomíře svítil zbývající čas 2:21, hosté prohrávali 1:3 a rozhodčí odpískal zakázané uvolnění. Ideální chvíle pro poslední nadechnutí! Jenže rozhodčí vzápětí poupravili verdikt, zakázané uvolnění zrušili a místo něj se vhazovalo ve středovém kruhu. To samozřejmě snížilo i hodnotu oddechového času.
Hostující trenéři rozpažovali rukama na znamení, že time out odvolávají, ale čas už dávno běžel... Těžko říct, jestli během něj vlastně stihli předat vůbec nějaké instrukce, každopádně slávisté závěr ještě zdramatizovali.
Vzápětí se totiž nechal vyloučit domácí Vandas, Pražané vylepšili přesilovku o šestého hráče místo brankáře Furcha a 59 vteřin před koncem základní hrací doby Vlasák trefil naději.
Ale dál už nic, Slavia prohrála 2:3. „Kdyby se nám podařilo vyrovnat, to už by byl asi hodně velký zázrak,“ podotkl slávistický asistent trenéra Josef Beránek. Přitom šance ještě přišla. „Měli jsme tam nějaký závar, je to škoda. Zápas jsme si však prohráli v době, kdy jsme dali kontaktní gól na 1:2, ale v poslední minutě druhé třetiny jsme Vítkovice nechali zase utéct,“ hodnotil slávistický útočník Tomáš Vlasák, navrátilec do sestavy.
Předtím hrál naposledy 30. září, shodou okolností také proti Vítkovicím. Pak musel podstoupit operaci kvůli sraženině krve ve stehně.
„Při posledním vyšetření mi doktoři řekli, že by to mělo být dobré, ale výpadek je znát. Nebudeme si nic nalhávat, musí to být lepší. Doufám, že se budu zápas od zápasu zlepšovat. Chybí mi herní praxe a zapřažení, které jsem teď šest týdnů neměl. Potřebuju získat fyzičku a sílu,“ uvědomuje si Vlasák.
