Když se v sezoně 1993/94 vrátil z NHL, kde působil v Bostonu a poté v Ottawě, zamířil Vladimír Růžička přes švýcarský Zug nikoliv do mateřského Litvínova, ale do Slavie.
Traduje se, že vršovický klub tehdy slavného centra zlákal na to, že k jeho platu přihodil ještě dům v pražských Hrnčířích.
Jak se později ukázalo, byla to nejlepší investice v historii klubu.
Růžička hned v první sezoně dotáhl Slavii přes čtyřčlennou baráž do nejvyšší soutěže a v ní dlouhá léta patřil k velkým postavám. V ročníku 1995/96 byl nejproduktivnějším hokejistou extraligy, ještě v roce 1999 končil sezonu s 56 body v 50 startech. V roce 1998 se ze Slavie dostal do olympijské nominace a v Naganu dovedl jako kapitán český tým k senzačnímu zlatu.
11. kolo barážeO vyřazení Slavie z extraligy rozhodlo 11. kolo baráže - více čtěte ZDE |
Když v roce 2000 končil hráčskou kariéru, byla už Slavia průměrný extraligový klub. A poté, co se Růžička postavil na její střídačku a stal se generálním manažerem, stal se z ní v českých poměrech velkoklub.
V roce 2003 získala Slavia svůj první titul v památném sedmizápasovém finále s Pardubicemi, o rok později hrála finále se Zlínem. Ve finále byla i v letech 2006 (prohrála se Spartou) a 2009 s Karlovými Vary, které o rok předtím ve finálové sérii prorazila a získala svůj druhý titul.
Růžičkova autorita přivábila do Slavie hráče i sponzory, práce s mládeží pod jeho vedením generovala skvělé talenty: Jakuba Klepiše, Romana Červenku, Vladimíra Sobotku, Tomáše Hertla...
Tým hrál své zápasy v Sazka areně (později O2 areně), největší, nejmodernější a nejnákladnější hale v Česku. Bohatá firma Skanska byla dlouho garantem klubového rozpočtu, který se ročně šplhal přes sto milionů korun.
Právě s odchodem Skansky vynucené švédskými majiteli, protože aktivity ve Slavii údajně snižovaly úvěrový rating společnosti, však přišel postupný pád. Klubová pokladna chřadla, hvězdy odcházely a kádr ztrácel kvalitu. Růžička ho jako trenér přesto dokázal leckdy z pozice outsidera vytáhnout do play-off a v něm uspět nad plán - tak jako v roce 2011, kdy tým v semifinále málem vyřadil pozdější šampiony z Třince.
Od té doby však potíže pokračovaly, objevily se informace o dlužném na výplatách a finančních problémech klubu, který měnil majitele. Snad je to symbolické, ale pád nakonec přišel až po Růžičkově odchodu.
Velký příběh tak v posledních dnech dospěl ke smutnému konci pro oba jeho aktéry. Slavia už nebude hrát extraligu. A její hrdina Růžička jako trenér národního týmu čelí trestnímu oznámení za možnou korupci v případu „půl milionu za hráče“.