Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Slovenská legenda Bondra: Nedovedu si představit český tým bez Jágra

Peter Bondra | foto: Michael Langr, MAFRA

23 2016
Moskva (Od našeho zpravodaje) - Symbolicky v moskevském hotelu Ukrajina, impozantní stavbě vybudované za Stalinovy éry, byl legendární kanonýr Peter Bondra uveden do hokejové Síně slávy. Bondra (48) se narodil v ukrajinském Lucku, teď žije ve Spojených státech amerických, avšak vždy hrdě reprezentoval Slovensko.

Dres národního mužstva si v neděli místo saka oblékl také při slavnostním ceremoniálu předcházejícímu vyvrcholení mistrovství světa. Než přišel na pódium, díval se na záběry svého „zlatého“ gólu ze šampionátu v roce 2002, kdy srazil Rusy svou druhou brankou přesně 100 sekund před koncem.

Kdo je Peter Bondra

Odchovanec Popradu. S velkým hokejem začínal v Košicích, po Dzurillovi, Golonkovi, Horském, Starším, Peteru Šťastném a Trojákovi se stal sedmým slovenským hokejistou uvedeným do Síně slávy IIHF. Kanonýr Washongton Capitals byl dvakrát nejlepším střelcem NHL, za 1 161 zápasů nastřádal (včetně bojů o Stanley Cup). Reprezentaci dovedl ke zlatu v roce 2002, o rok později bral stříbro. Zahrál si na olympiádě, ale největšího úspěchu se dočkal jako generální manažer: ve Vancouveru 2010 skončili Slováci čtvrtí.

Slováci se díky výhře 4:3 stali poprvé v Göteborgu mistry světa. Z hlediště Bondru dojatě sledovala celá rodina a mimo jiných tleskal také někdejší reprezentační parťák Miroslav Šatan, s nímž se Bondra podílí na tvorbě Týmu Evropy pro Světový pohár.

„Byl jsem trošku nervózní. Člověk si myslí, že se na to umí připravit, ale... Nějak jsem to přežil a je to pro mě velká čest,“ říkal. Sem tam se mu do odpovědí vkradla anglická slova. A jak je zvyklý z domova v USA, českým novinářům tykal.

Který moment kariéry jste si vybavil, když vám prezident mezinárodní federace Fasel zavolal, že vás uvede do Síně slávy?
Tehdy jsem zastavil čas a vracel se do minulosti. Těch momentů je víc – první zápas v NHL, první a i pětistý gól, úspěchy s reprezentací. Ale hlavně jsem si vybavil lidi, kteří mi pomohli, těžko v tak krátkém rozhovoru připomenout všechny. Jsem těm lidem vděčný.

V děkovné řeči jste zmínil i útočníka Michala Pivoňku, spoluhráče z Washington Capitals.
Jsme dobří kamarádi. Když jsem se v roce 1990 dostal do týmu Capitals, nikdy předtím jsem zápas NHL ani neviděl. S ním jsem se mohl bavit v rodné řeči, dokázal mi poradit a pak jsme se doplňovali také na ledě. Sblížily se i naše rodiny. Bez něj by byla moje kariéra daleko těžší.

Po hokeji se vám po těch sedmi letech od konce aktivní kariéry nestýská?
Tělo už mi hrát nedovolí, ale v srdci hokej stále nosím. Hokej mi chybí, ale myslím, že jsem skončil v pravý čas. Naštěstí se teď hokeji věnuji jinou formou.

Peter Bondra před utkáním bývalých hvězd hokejového Washingtonu.

Nezávidíte přesto Jaromíru Jágrovi, že ještě pokračuje v NHL? Vždyť jste jenom o čtyři roky starší než on.
Určitě závidím, je to muž z ocele. Nevím, co jí a pije, protože kdybych to věděl, když jsme bydleli spolu v týmu Capitals na pokoji, tak bych dělal to samé. Obdivuji, jak se na ledě hýbe a dokáže být produktivní. Nepokračuje jenom kvůli zásluhám, ale stále je platný hráč a umí rozhodnout zápas. Mám velkou radost z jeho slavné kariéry. Když mám šanci vidět Floridu, rád se na něj podívám a fandím mu.

Pojede podle vás na Světový pohár?
Záleží na trenérech, i když spíš je to hlavně na Jardovi, jak se bude cítit. Turnaj v září by mu určitě pomohl, aby se připravil na novou sezonu. Já si každopádně neumím představit české mužstvo bez Jágra.

Vy pracujete jako skaut pro výběr evropských hráčů z NHL mimo Česko, Rusko, Finsko, Švédsko a pomáháte generálnímu manažerovi Šatanovi. Baví vás to?
Je to fajn džob. Líbí se mi, že máme každý jiný názor. Děláme si domácí úkoly, abychom viděli co nejvíc zápasů. Pak hodnotíme hráče a musíme složit nejlepší mužstvo. Velmi rád porovnávám svůj náhled na hokej s někým jiným, i když se vždycky neshodneme.

Nebylo by však lepší skládat ryze slovenské mužstvo?
Jsme tam, kde jsme a musíme se přizpůsobit NHL. Ale i tak je velká prestiž, abychom se pokusili prosadit jako Tým Evropy, když začínáme z ničeho bez historie.

Narazil jste na kvalitu slovenské reprezentace, co říkáte na její poslední nelichotivé výsledky na mistrovství světa?
Nechci kritizovat a srážet kluky dolů. Chci jim poděkovat, že tady hráli. Myslím, že na neúspěchu je potřeba hledat i pozitivní věci. Mladí kluci budou těžko takovou zkušenost získávat v klubu, tady je to jiný level. Doufám, že začnou pracovat na nedostatcích.

Víte, jak situaci zlepšit?
Uf... (usměje se) Možná jsme něco ve výchově talentů zameškali, ale opravdu teď nechci hodnotit slovenský hokej. Musíme do toho procesu přivést správné lidi, abychom znovu měli světové hráče. Stále produkujeme nějaké kluky na draft, přestože nemáme tolik bruslařů. Podobně jako vy.

Myslíte, že by jednou mohlo zase zářit jméno Bondra? Třiadvacetiletý Dávid už byl na šampionátu osmnáctiletých, teď studuje na univerzitě v Michiganu, a mladší Nicholas, kterému je devatenáct, hraje za juniorku Buffalo Sabers.
Byl bych velmi hrdý, ale nevím, jestli mají na reprezentaci. Čas ukáže. Hokej je baví, ale prioritou je škola. Kariéra je dost krátká, zatímco vzdělání máš na celý život. Jsem velmi rád, že kluci na školu nezapomínají. A jsem na ně pyšný.



Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze